Křičet na teenagery nemá smysl, lépe reagují na přátelský přístup, ukázal výzkum

Náctiletí jsou méně ochotní spolupracovat a snažit se splnit požadavky rodičů, pokud jsou pronesené ovládajícím tónem hlasu. Popsal to rozsáhlý výzkum na více než tisíci mladých lidech.

„Ovládající“ tón vědci popisují jako spojený s množstvím negativních emocí, a naopak s nedostatkem blízkosti s potomkem, popsali psychologové.

Studovali tisícovku adolescentů ve věku 14 a 15 let obou pohlaví. Jedná se o první výzkum, který zkoumal tón hlasu a jeho vliv na komunikaci s mladými lidmi. Vědce zajímalo, jaké jsou reakce mladých lidí, pokud jejich matky používají různé tóny hlasu.

„Pokud rodiče chtějí, aby přinášela konverzace s jejich potomky co nejlepší výsledky, je důležité, aby používali chápavý a podporující tón hlasu. Pro rodiče je snadné na to zapomenout, zejména když se cítí vystresovaní, unavení nebo sami pod tlakem,“ uvedla hlavní autorka studie psycholožka Netta Weinsteinová z Cardiffské univerzity.

Nejde o její názor, ale o výsledek psychologických experimentů, které funkčnost tohoto přístupu prokázaly. Studie ukázala, že mladí lidé jsou výrazně ochotnější naslouchat a především plnit úkoly, pokud s nimi rodiče komunikují klidně, podporují je a jsou citliví vůči námitkám a argumentům potomků. „Adolescenti se zřejmě cítí důležitější a více milovaní – a díky tomu se víc snaží, když na ně učitelé a rodiče mluví podporujícím tónem hlasu,“ vysvětluje Weinsteinová.

Síla hlasu

Výsledky jejího výzkumu vyšly v odborném časopise Developmental Psychology. Vědci pouštěli adolescentům nahrávky jejich matek; obsah sdělení byl vždy stejný, ale byly nahrány různými tóny hlasu. Psychologové pak zkoumali, jak se studenti cítí a jak na ně takto předávané informace působily.

Rozdíly byly značné; ukázalo se, že čím více byl tón matky podporující, tím ochotnější byli adolescenti plnit úkoly. „Tyto výsledky krásně ilustrují, jak důležitý je náš hlas a jak je zásadní vybrat ten správný tón pro různé druhy konverzací,“ dodala profesorka Silke Paulmannová z univerzity v Essexu, která se na výzkumu také podílela.

Autoři výzkumu by v něm chtěli pokračovat; nyní budou zkoumat, jak se tón hlasu rodičů projevuje na měřitelných vlastnostech těl jejich potomků – ať už je to srdeční tep, pocení se a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 23 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...