Když malé dítě krátce po narození škytne, rodiče to většinou dojme. Podle nového výzkumu ale škytání výrazně pomáhá zlepšovat vývoj dětského mozku. Spouští totiž vlnu nervových signálů, které dítě učí, jak regulovat dýchání, zjistili vědci.
V odborném žurnálu Clinical Neurophysiology vyšly výsledky výzkumu, které naznačují, jak klíčové je škytání ve věku krátce po narození. „Důvody, proč vlastně škytáme, nejsou zatím zcela jasné. Ale mohou spočívat i ve vývojových příčinách – protože jak novorozené děti, tak i děti v děloze škytají tak často,“ uvedla hlavní autorka studie, neuroložka Kimberley Whiteheadová.
Vůbec nejčastěji se škytání objevuje u nedonošených dětí. Denně touto činností stráví asi 15 minut – tedy asi jedno procento celého dne. Vůbec první škytnutí se objevují v děloze u plodu starého pouhých devět týdnů; jde o jeden z těch vůbec prvních vzorců aktivity.
Škytání je prospěšné
Vědci nyní zkoumali detailně 13 novorozenců v neonatální péči – všechny tyto děti se narodily předčasně, takže jejich stav může dobře odrážet, co je typické pro poslední trimestr. A u všech se objevovalo velké množství škytnutí.
Výzkumníci zkoumali, co se při škytání děje v mozku malého dítěte, pomocí elektroencefalografie – připevnili jim na hlavičky elektrody, které sledovaly elektrickou aktivitu, zatímco pohybové senzory na těle poznaly, kdy dítě škytá.
Ukázalo se, že po svalovém záškubu spojeném se škytnutím vždy následovala silná aktivita v mozku – objevily se dvě mozkové vlny následované krátce poté třetí. Ta poslední velmi připomínala reakci na zvuk. Je tedy pravděpodobné, že dítě tak reaguje na zvuk vlastního škytnutí. Podle vědců je taková zpětná vazba mezi více smysly najednou nesmírně důležitá pro vznik správných spojení v mozku.
„Aktivita, která vzniká po škytnutí, může pomáhat dětskému mozku, aby se naučil, jak sledovat dýchací svaly – cílem je, aby se dítě naučilo vědomě kontrolovat své dýchání,“ uvedl jeden z hlavních autorů výzkumu Lorenzo Fabrizi. „Když se narodíme, obvody, které zpracovávají výsledky smyslového poznávání světa, ještě nejsou plně utvořené. A právě proto je pro novorozence vznik takových sítí klíčově důležitý,“ dodal vědec.
Tento výzkum přispívá i k lepšímu poznání smyslu škytání u dospělých. Kimberley Whiteheadová se domnívá, že by mohlo být zbytkem reflexu z doby těsně po porodu.
