Kvůli tání v Arktidě se mezi mořskými savci rychleji šíří smrtící virus, ukázal výzkum

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Vědci během 15leté studie pozorovali mořské živočichy v arktických oblastech – a to pomocí satelitu. 

Konkrétně se výzkumníci zaměřili na šíření smrtícího viru PDV (Phocine Distemper Virus). Toto onemocnění se v uplynulých dekádách objevuje v severních oblastech Atlantiku. V posledních letech ale nemoc postihuje i mořské savce žijící ve vodách Pacifiku. 

PDV se podobá psince: virus ochromuje imunitní systém infikovaného zvířete a druhotné nemoci jako zápal plic pak vedou k rychlé, ale bolestivé smrti.

Tání ledu a uvolnění mořských cest

Vědci během studie zjistili, že daná smrtící nemoc se v Pacifiku nejvíce vyskytovala v teplých letech. Výrazný úbytek arktického ledu totiž způsobil, že se mořští savci mohli volně pohybovat mezi atlantickými a pacifickými oblastmi. Živočichům se totiž otevírají mořské cesty, které byly po tisíce let neprůchodné.   

Výrazný nárůst viru PDV zaznamenali v Pacifiku výzkumníci v letech 2003 a 2004. Šíření nemoci přitom v roce 2002 předcházelo rekordní tání ledu. Testy tehdy ukázaly, že choroba postihla v severním Tichém oceánu asi 30 procent tamní populace lachtana ušatého. Výskyt PDV se pak zvýšil také v roce 2009 – znovu rok po dalším rozsáhlém tání. 

Hrozba stále častějších epidemií

Autoři studie proto varují, že spolu s postupující změnou klimatu by epidemie tohoto onemocnění mohly tichomořské tuleně, vydry či lachtany ohrožovat stále častěji.   

„Úbytek mořského ledu způsobil, že tamní živočichové hledají potravu v nových oblastech a odstraňování této fyzické bariéry jim umožňuje pohybovat se novými cestami,“ vysvětlila pro BBC spoluautorka studie Tracey Goldsteinová z Kalifornské univerzity v Davisu. 

Do vzájemného styku tak podle Goldsteinové přicházejí zvířata, která by se jinak nepotkala. To usnadňuje podmínky pro přenos nebezpečných chorob.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...