Kvůli tání v Arktidě se mezi mořskými savci rychleji šíří smrtící virus, ukázal výzkum

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Vědci během 15leté studie pozorovali mořské živočichy v arktických oblastech – a to pomocí satelitu. 

Konkrétně se výzkumníci zaměřili na šíření smrtícího viru PDV (Phocine Distemper Virus). Toto onemocnění se v uplynulých dekádách objevuje v severních oblastech Atlantiku. V posledních letech ale nemoc postihuje i mořské savce žijící ve vodách Pacifiku. 

PDV se podobá psince: virus ochromuje imunitní systém infikovaného zvířete a druhotné nemoci jako zápal plic pak vedou k rychlé, ale bolestivé smrti.

Tání ledu a uvolnění mořských cest

Vědci během studie zjistili, že daná smrtící nemoc se v Pacifiku nejvíce vyskytovala v teplých letech. Výrazný úbytek arktického ledu totiž způsobil, že se mořští savci mohli volně pohybovat mezi atlantickými a pacifickými oblastmi. Živočichům se totiž otevírají mořské cesty, které byly po tisíce let neprůchodné.   

Výrazný nárůst viru PDV zaznamenali v Pacifiku výzkumníci v letech 2003 a 2004. Šíření nemoci přitom v roce 2002 předcházelo rekordní tání ledu. Testy tehdy ukázaly, že choroba postihla v severním Tichém oceánu asi 30 procent tamní populace lachtana ušatého. Výskyt PDV se pak zvýšil také v roce 2009 – znovu rok po dalším rozsáhlém tání. 

Hrozba stále častějších epidemií

Autoři studie proto varují, že spolu s postupující změnou klimatu by epidemie tohoto onemocnění mohly tichomořské tuleně, vydry či lachtany ohrožovat stále častěji.   

„Úbytek mořského ledu způsobil, že tamní živočichové hledají potravu v nových oblastech a odstraňování této fyzické bariéry jim umožňuje pohybovat se novými cestami,“ vysvětlila pro BBC spoluautorka studie Tracey Goldsteinová z Kalifornské univerzity v Davisu. 

Do vzájemného styku tak podle Goldsteinové přicházejí zvířata, která by se jinak nepotkala. To usnadňuje podmínky pro přenos nebezpečných chorob.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 9 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 9 hhodinami

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
před 9 hhodinami

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
před 11 hhodinami
Načítání...