Kvůli tání v Arktidě se mezi mořskými savci rychleji šíří smrtící virus, ukázal výzkum

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Vědci během 15leté studie pozorovali mořské živočichy v arktických oblastech – a to pomocí satelitu. 

Konkrétně se výzkumníci zaměřili na šíření smrtícího viru PDV (Phocine Distemper Virus). Toto onemocnění se v uplynulých dekádách objevuje v severních oblastech Atlantiku. V posledních letech ale nemoc postihuje i mořské savce žijící ve vodách Pacifiku. 

PDV se podobá psince: virus ochromuje imunitní systém infikovaného zvířete a druhotné nemoci jako zápal plic pak vedou k rychlé, ale bolestivé smrti.

Tání ledu a uvolnění mořských cest

Vědci během studie zjistili, že daná smrtící nemoc se v Pacifiku nejvíce vyskytovala v teplých letech. Výrazný úbytek arktického ledu totiž způsobil, že se mořští savci mohli volně pohybovat mezi atlantickými a pacifickými oblastmi. Živočichům se totiž otevírají mořské cesty, které byly po tisíce let neprůchodné.   

Výrazný nárůst viru PDV zaznamenali v Pacifiku výzkumníci v letech 2003 a 2004. Šíření nemoci přitom v roce 2002 předcházelo rekordní tání ledu. Testy tehdy ukázaly, že choroba postihla v severním Tichém oceánu asi 30 procent tamní populace lachtana ušatého. Výskyt PDV se pak zvýšil také v roce 2009 – znovu rok po dalším rozsáhlém tání. 

Hrozba stále častějších epidemií

Autoři studie proto varují, že spolu s postupující změnou klimatu by epidemie tohoto onemocnění mohly tichomořské tuleně, vydry či lachtany ohrožovat stále častěji.   

„Úbytek mořského ledu způsobil, že tamní živočichové hledají potravu v nových oblastech a odstraňování této fyzické bariéry jim umožňuje pohybovat se novými cestami,“ vysvětlila pro BBC spoluautorka studie Tracey Goldsteinová z Kalifornské univerzity v Davisu. 

Do vzájemného styku tak podle Goldsteinové přicházejí zvířata, která by se jinak nepotkala. To usnadňuje podmínky pro přenos nebezpečných chorob.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 43 mminutami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 21 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 22 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 23 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 23 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...