Oceány přijaly mnohem víc tepla, než se dosud předpokládalo. Změna klimatu tak bude horší

Oceány absorbovaly v posledních 25 letech o 60 procent tepla víc, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že je Země vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají dvě třetiny planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v Pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ovšem tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.

Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.

Lepší metodologie prokázala horší stav

Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytující v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.

Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přineslo mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.

„Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů),“ řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. „Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia,“ dodala.

Nahrávám video

Budeme muset mnohem víc šetřit

Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.

Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne uvolňovat zpět do ovzduší. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Podle ní bude uvolňování tepla z oceánu otázkou nadcházejících století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 57 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 4 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 22 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.