Nový spektrometr může výrazně zrychlit vyšetření. Lékař by zjistil nemoc, sotva pacient projde dveřmi

Vědci z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně sestrojili prototyp spektrometru, který by mohl výrazně urychlit vyšetření na magnetické rezonanci. Zatímco dnes trvá vyšetření zhruba půl hodiny, v budoucnu by pacient prošel dveřmi, které by ho proskenovaly, a výsledek by měl lékař v řádu sekund. Kromě nemocnic by nový přístroj mohl najít uplatnění také v materiálových vědách.

Vedoucí týmu Petr Neugebauer dostal na unikátní spektrometr grant od Evropské výzkumné rady v hodnotě téměř 51 milionů korun. Na sestavování přístroje začal se svým týmem pracovat loni. Metoda, kterou navrhl, funguje v neproměnlivém magnetickém poli s rychlou změnou frekvence. Obrací tak obvyklý princip proměnlivého magnetického pole za neproměnlivé frekvence.

Magnetická rezonance je veřejnosti nejvíce známá jako zobrazovací metoda při nemocničních vyšetřeních. „Je to metoda společností velmi ceněná, a to i proto, že je to neinvazivní záření, například oproti rentgenu. Také se skrze ni můžeme dívat na dynamiku biologických vzorků,“ řekl vedoucí týmu Petr Neugebauer.

Jedním z cílů výzkumu je podle Neugebauera zrychlit vyšetření na magnetické rezonanci, které v dnešní době trvá zhruba třicet minut. „Vyšetření u lékaře by probíhalo tak, že by pacient prošel dveřmi, které by ho proskenovaly. Superpočítač by zpracoval data, a než by se pacient dostal do místnosti lékaře, trvalo by to zhruba sedm sekund. Tam by už měl k dispozici výsledky vyšetření,“ vysvětlil Petr Neugebauer. Dodal, že by se tímto vyšetřením například zjistilo, jaké má člověk nemoci či jak reaguje na různé léky či stravu.

Spektrometr ale vědcům pomůže také při sledování dynamických dějů, studiu nových materiálů i biologických vzorků.

První spektrometr v Československu zkonstruoval Josef Dadok v Brně v roce 1960. I proto se Petr Neugebauer rozhodl svůj výzkum rozvíjet právě v Brně, ve vědecko-výzkumném centru CEITEC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 5 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 7 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 18 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...