Zmizí navždy veltlín? Vinaři se radí s klimatology

6 minut
Horizont ČT24: Vinice v měnícím se klimatu
Zdroj: ČT24

Vinaři se připravují na klimatické změny. Zatímco v některých regionech se radují, že jim větší teplo pomůže, jinde se obávají snížení kvality půd nebo vody. Aby nemuseli tápat, spojili se s vědci, kteří se jim za pomoci moderních technologií snaží naznačit, na co se připravit.

Některé odrůdy podle klimatologů do sta let mohou zmizet úplně, jiné zas budou chutnat úplně jinak, než jsme zvyklí. „Pokud je například moc horko, takové podmínky mohou vést k nedostatečné kyselosti a tím i absenci svěžesti, chuti, aroma,“ vysvětluje odbornice na vinnou kulturu z Lincoln University Amber Parkerová.

Klimatologové, geografové i odborníci na víno z Francie a Nového Zélandu se tak pustili do pětiletého projektu, na jehož konci má být víc informací o záchraně vína na další staletí. Na začátek instalují přenosné meteorologické stanice. „Mají v sobě teplotní senzory. Nastavíme je na lokální podmínky, nadmořskou výšku, vzdálenost od řeky a tak dále,“ popisuje klimatolog Herve Quenol.

Přístroje zaznamenávají také rychlost větru, teplotu půdy, změnu vlhkosti nebo množství srážek. Díky těmto datům se vinaři mohou rozhodnout pro změnu odrůdy nebo způsobu, kde a jak půdu vinic obdělávat. „Výsledky nám také umožní pracovat s modely klimatických změn mezi lety 2050 až 2100,“ dodává Quenol.

„Doufáme, že nám to umožní nastavit si vinici nejlepším možným způsobem tak, abychom měli dobré plody a dobrou kvalitu vína,“ říká majitel jedné z vinic zapojených do projektu Peter Bosworth.

Ohrožené veltlínské zelené

Klimatickou změnu pociťují i vinaři v Česku. Zatímco v létě sklízejí například ve Velkých Pavlovicích v průměru o deset dní dřív než před patnácti lety, v zimě zase marně čekají na mráz.

Některé zavedené odrůdy, třeba původem rakouské veltlínské zelené, by podle nejčernějších scénářů mohly ještě v tomto století úplně zmizet. Zatímco tradiční vinařské oblasti vývoj sledují s obavami, třeba severské země se radují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinská tajná služba odhalila maďarské špiony

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě této země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.
před 47 mminutami

Indie hlásí další pákistánské údery

Indická armáda dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie. Pákistán se k tomu zatím nevyjádřil.
před 2 hhodinami

Vítězstvím nad nacismem Kreml ospravedlňuje válku proti Ukrajině

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.
před 3 hhodinami

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledku útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...