Na francouzských vinicích je nejteplejší počasí od 14. století, popsali klimatologové

V důsledku horkého a suchého počasí v posledních letech hrozny na burgundských vinicích dozrávají v nynější době nejrychleji za posledních téměř sedm století. Extrémní počasí, které dnes mohou považovat za normální lidé mladší třiceti let, nemá v historii obdoby. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří zkoumali údaje o teplotě a sklizni hroznů zpětně až do roku 1354 – tedy do doby, kdy se Evropa vzpamatovala ze smrtící pandemie moru.

„Mimořádně horké a suché roky se v minulosti vyskytovaly jednotlivě, zatímco od přechodu na rychlé oteplování v roce 1988 se staly normou,“ uvádějí autoři studie zveřejněné v časopise Evropské geofyzikální unie. Zjistili, že v důsledku vyšších teplot v posledních třech desetiletích se hrozny v Burgundsku sklízejí v průměru o třináct dní dříve než v uplynulých 664 letech.

Autoři výzkumu analyzovali data o sklizních hroznů v oblasti kolem města Beaune od roku 1354. Vycházeli z mnoha druhů historických záznamů a výsledek jejich práce je vůbec nejdetailnější a současně zasahuje nejdelší část dějin.

„Změna s příchodem klimatické změny po roce 1988 v těch datech opravdu vyniká. Výjimečná povaha posledních třiceti let je tam jasně viditelná,“ uvedl profesor Christian Pfister, hlavní autor výzkumu.

Když je sucho, hrozny jsou malé 

Vědci znovu přezkoumali také legendární horké léto roku 1540, kdy vyschla řeka Rýn. Prošli kvůli tomu zhruba tři stovky záznamů o počasí. Vinaři toho roku sklidili hrozny, které vypadaly jako uschlé rozinky a „dávaly sladké víno podobné sherry, z něhož se lidé hned opili“, píší ve zprávě. Renomovaný světový znalec vín Hugh Johnson řekl, že ochutnávka toho ročníku byla jedním z nejpamátnějších okamžiků jeho kariéry.

Rostoucí teploty však nezaručují kvalitní úrodu, upozornili vědci s tím, že stejně důležitými vstupy jsou doba zrání a způsob výroby vína.