Burgundsko

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

Kvůli klimatické změně se značně zvýšila pravděpodobnost výskytu ničivých jarních mrazů, které letos v dubnu mimo jiné způsobily rozsáhlé škody na francouzských vinicích. Vyplývá to z nově zveřejněné studie vědců z několika evropských zemí, informovala agentura AFP.

Pro francouzské vinaře, kteří kvůli koronavirové pandemii zažívají špatné časy, bude letošní ročník další pohromou. Jejich produkci totiž nedávno poničil silný mráz. Ten zasáhl skoro osmdesát procent vinic včetně těch v proslavených oblastech, jako jsou Burgundsko, Bordeaux, Champagne nebo údolí Rhony. Napsal o tom deník The Independent.

Ve Francii začal o víkendu platit celostátní zákaz vycházení od osmnácti hodin. Opatření proti šíření koronaviru už působí velké potíže v řadě tamních tradičních sektorů. Vinaři, kteří nemají odbyt, se navíc potýkají s důsledky globálního oteplování a řadu z nich postihla i nová americká cla.

V důsledku horkého a suchého počasí v posledních letech hrozny na burgundských vinicích dozrávají v nynější době nejrychleji za posledních téměř sedm století. Extrémní počasí, které dnes mohou považovat za normální lidé mladší třiceti let, nemá v historii obdoby. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří zkoumali údaje o teplotě a sklizni hroznů zpětně až do roku 1354 – tedy do doby, kdy se Evropa vzpamatovala ze smrtící pandemie moru.

Po dubnovém požáru katedrály Notre-Dame neustává debata o způsobu její rekonstrukce a návratu do původní podoby. Pomoci mohou zkušenosti tesařů, kteří už dvacet let pracují na stavbě hradu Guédelon v Burgundsku. Postupují podle středověkých metod a výsledek zatím vypadá natolik autenticky, jako by hrad na místě stál celá staletí.

Samice kančíka příčnopruhého je po odloučení od svého preferovaného sexuálního partnera neštastná a měřitelně pesimističtější. Upozornila na to nová studie vědců z Université de Bourgogne ve francouzském Dijonu. Ryby, které se spárovaly se samcem své první volby, se navíc podle vědců zdály být také plodnější.