Kančíci jsou po odloučení od svého partnera pesimističtí, zjistili vědci

Samice kančíka příčnopruhého je po odloučení od svého preferovaného sexuálního partnera neštastná a měřitelně pesimističtější. Upozornila na to nová studie vědců z Université de Bourgogne ve francouzském Dijonu. Ryby, které se spárovaly se samcem své první volby, se navíc podle vědců zdály být také plodnější.

Člověk není jediným živočišným druhem, který trpí po odloučení od svého partnera. Smutek z nenaplněné lásky se může týkat například také samice kančíka příčnopruhého. Malá ryba žijící v Jižní Americe začne být zarmoucená, když nemůže být s rybím protějškem, kterého si sama vybere. 

Zjistila to skupina francouzských vědců, jejichž studii tento týden publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B. Podle The Times je daná práce považovaná za jednu z prvních studií, která dokazuje, že rybí pohled na svět může záviset na jejich sexuálním partnerovi.  

Ke zjištění došli vědci pomocí kognitivního testu. Před ním nejprve zjišťovali, jestli jsou kančíci při hledání sexuálních partnerů vybíraví. Podle serveru Guardian se experiment uskutečnil v nádrži, která byla rozdělená do tří částí. Do těch okrajových vědci umístili samce a doprostřed samici.

Ryby byly po boku vyvoleného partnera plodnější

Většina samic pak dala svou volbu partnera najevo tím, že se přesunula k té stěně nádrže, která ji dělila od jejího vyvoleného. Vědci si mimo jiné všimli, že pokud rybám bylo umožněno být se samcem své první volby, mělo to pozitivní vliv na jejich plodnost. Také se například pečlivěji staraly o jikry.

Během samotného testu pak vědci rybí samice trénovali, aby sbíraly potravu z dvou druhů malých nádob, které do nádrže s rybami umístili. Nádobky s černými víčky byly prázdné, s bílými poklopy měly uvnitř jídlo. Ryby odklopily víčka buď sáním, nebo tlakem a postupně zjistily, které nádobky obsahují jídlo.

Poté výzkumníci kančíky zmátli tím, že do nádrže přidali ještě nádobky se šedými víčky, uvedla ekoložka a jedna z autorek studie Chloé Laubuová. Vědci se domnívali, že  „optimistické“ ryby, které jsou v přítomnosti svého vyvoleného partnera, budou chtít nádobu otevřít s očekáváním, že v ní najdou potravu. „Pesimistické“ ryby podle jejich předpokladů zase měly váhat nebo se otevřením nádoby vůbec neoběžovat. 

Předpoklady autorů se ukázaly být správné. Ve studii popsali, jak ryby v přítomnosti svého vyvoleného partnera otevíraly víčka šedých nádobek rychleji, než když byl „na scéně“ nesprávný samec. Výsledek studie tak naznačuje, že život s nesprávným samcem vede u ryb k větší apatii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...