Kančíci jsou po odloučení od svého partnera pesimističtí, zjistili vědci

Samice kančíka příčnopruhého je po odloučení od svého preferovaného sexuálního partnera neštastná a měřitelně pesimističtější. Upozornila na to nová studie vědců z Université de Bourgogne ve francouzském Dijonu. Ryby, které se spárovaly se samcem své první volby, se navíc podle vědců zdály být také plodnější.

Člověk není jediným živočišným druhem, který trpí po odloučení od svého partnera. Smutek z nenaplněné lásky se může týkat například také samice kančíka příčnopruhého. Malá ryba žijící v Jižní Americe začne být zarmoucená, když nemůže být s rybím protějškem, kterého si sama vybere. 

Zjistila to skupina francouzských vědců, jejichž studii tento týden publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B. Podle The Times je daná práce považovaná za jednu z prvních studií, která dokazuje, že rybí pohled na svět může záviset na jejich sexuálním partnerovi.  

Ke zjištění došli vědci pomocí kognitivního testu. Před ním nejprve zjišťovali, jestli jsou kančíci při hledání sexuálních partnerů vybíraví. Podle serveru Guardian se experiment uskutečnil v nádrži, která byla rozdělená do tří částí. Do těch okrajových vědci umístili samce a doprostřed samici.

Ryby byly po boku vyvoleného partnera plodnější

Většina samic pak dala svou volbu partnera najevo tím, že se přesunula k té stěně nádrže, která ji dělila od jejího vyvoleného. Vědci si mimo jiné všimli, že pokud rybám bylo umožněno být se samcem své první volby, mělo to pozitivní vliv na jejich plodnost. Také se například pečlivěji staraly o jikry.

Během samotného testu pak vědci rybí samice trénovali, aby sbíraly potravu z dvou druhů malých nádob, které do nádrže s rybami umístili. Nádobky s černými víčky byly prázdné, s bílými poklopy měly uvnitř jídlo. Ryby odklopily víčka buď sáním, nebo tlakem a postupně zjistily, které nádobky obsahují jídlo.

Poté výzkumníci kančíky zmátli tím, že do nádrže přidali ještě nádobky se šedými víčky, uvedla ekoložka a jedna z autorek studie Chloé Laubuová. Vědci se domnívali, že  „optimistické“ ryby, které jsou v přítomnosti svého vyvoleného partnera, budou chtít nádobu otevřít s očekáváním, že v ní najdou potravu. „Pesimistické“ ryby podle jejich předpokladů zase měly váhat nebo se otevřením nádoby vůbec neoběžovat. 

Předpoklady autorů se ukázaly být správné. Ve studii popsali, jak ryby v přítomnosti svého vyvoleného partnera otevíraly víčka šedých nádobek rychleji, než když byl „na scéně“ nesprávný samec. Výsledek studie tak naznačuje, že život s nesprávným samcem vede u ryb k větší apatii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 12 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 14 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 19 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 21 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 23 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
včera v 05:42

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
včera v 03:56

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.