Kančíci jsou po odloučení od svého partnera pesimističtí, zjistili vědci

Samice kančíka příčnopruhého je po odloučení od svého preferovaného sexuálního partnera neštastná a měřitelně pesimističtější. Upozornila na to nová studie vědců z Université de Bourgogne ve francouzském Dijonu. Ryby, které se spárovaly se samcem své první volby, se navíc podle vědců zdály být také plodnější.

Člověk není jediným živočišným druhem, který trpí po odloučení od svého partnera. Smutek z nenaplněné lásky se může týkat například také samice kančíka příčnopruhého. Malá ryba žijící v Jižní Americe začne být zarmoucená, když nemůže být s rybím protějškem, kterého si sama vybere. 

Zjistila to skupina francouzských vědců, jejichž studii tento týden publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B. Podle The Times je daná práce považovaná za jednu z prvních studií, která dokazuje, že rybí pohled na svět může záviset na jejich sexuálním partnerovi.  

Ke zjištění došli vědci pomocí kognitivního testu. Před ním nejprve zjišťovali, jestli jsou kančíci při hledání sexuálních partnerů vybíraví. Podle serveru Guardian se experiment uskutečnil v nádrži, která byla rozdělená do tří částí. Do těch okrajových vědci umístili samce a doprostřed samici.

Ryby byly po boku vyvoleného partnera plodnější

Většina samic pak dala svou volbu partnera najevo tím, že se přesunula k té stěně nádrže, která ji dělila od jejího vyvoleného. Vědci si mimo jiné všimli, že pokud rybám bylo umožněno být se samcem své první volby, mělo to pozitivní vliv na jejich plodnost. Také se například pečlivěji staraly o jikry.

Během samotného testu pak vědci rybí samice trénovali, aby sbíraly potravu z dvou druhů malých nádob, které do nádrže s rybami umístili. Nádobky s černými víčky byly prázdné, s bílými poklopy měly uvnitř jídlo. Ryby odklopily víčka buď sáním, nebo tlakem a postupně zjistily, které nádobky obsahují jídlo.

Poté výzkumníci kančíky zmátli tím, že do nádrže přidali ještě nádobky se šedými víčky, uvedla ekoložka a jedna z autorek studie Chloé Laubuová. Vědci se domnívali, že  „optimistické“ ryby, které jsou v přítomnosti svého vyvoleného partnera, budou chtít nádobu otevřít s očekáváním, že v ní najdou potravu. „Pesimistické“ ryby podle jejich předpokladů zase měly váhat nebo se otevřením nádoby vůbec neoběžovat. 

Předpoklady autorů se ukázaly být správné. Ve studii popsali, jak ryby v přítomnosti svého vyvoleného partnera otevíraly víčka šedých nádobek rychleji, než když byl „na scéně“ nesprávný samec. Výsledek studie tak naznačuje, že život s nesprávným samcem vede u ryb k větší apatii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled