Jarní mráz, který letos zničil francouzské vinice, bude stále častější. Vědci ukazují na změnu klimatu

Kvůli klimatické změně se značně zvýšila pravděpodobnost výskytu ničivých jarních mrazů, které letos v dubnu mimo jiné způsobily rozsáhlé škody na francouzských vinicích. Vyplývá to z nově zveřejněné studie vědců z několika evropských zemí, informovala agentura AFP.

Výsledkem mrazivého počasí v první polovině dubna byla ve střední Francii škoda v odhadované hodnotě dvou miliard eur (50 miliard korun). Nenadálý prudký pokles teplot zasáhl až osmdesát procent tamních vinic a způsobil ztrátu třetiny francouzské produkce vína. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie událost označil za „pravděpodobně největší zemědělskou katastrofu začátku 21. století“.

Mráz zasáhl kromě vinařů třeba i pěstitele mandloní či řepy, vláda kvůli tomu pro zemědělce uvolnila mimořádný záchranný balíček v objemu jedné miliardy eur.

Analýza skupiny World Weather Attribution, která se specializuje na souvislosti mezi klimatickou změnou a extrémním počasím, vycházela ze 132 klimatických modelů, pomocí kterých simulovala dopad skleníkových plynů na teploty ve vinařských oblastech Champagne, údolí Loiry a Burgundsko.

Nejdřív vlna vedra, pak mrazivý šok

Výzkumníci z Británie, Francie, Nizozemska a Německa dospěli k závěru, že problémy vinařům způsobila i březnová vlna teplejšího počasí. „V době, kdy tyto mrazy zasáhly, pupeny už vyrašily,“ uvedla spoluautorka studie Friederika Ottová z univerzity v Oxfordu. „A proto mráz vegetaci tolik poškodil,“ dodala.

Klimatická změna podle vědců zvýšila pravděpodobnost, že k podobnému incidentu dojde znovu, zhruba o šedesát procent, uvedl další z autorů studie Robert Vautard z francouzského klimatologického institutu IPSL.

Změna klimatu vede k méně častému mrazivému počasí, rostliny se však díky zvyšování teploty probouzejí každý rok dříve. „Čím je větší teplo, tím víc je vegetace náchylná na pozdní mrazíky,“ vysvětluje další z vědců Nicolas Viovy z IPSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...