Jarní mráz, který letos zničil francouzské vinice, bude stále častější. Vědci ukazují na změnu klimatu

Kvůli klimatické změně se značně zvýšila pravděpodobnost výskytu ničivých jarních mrazů, které letos v dubnu mimo jiné způsobily rozsáhlé škody na francouzských vinicích. Vyplývá to z nově zveřejněné studie vědců z několika evropských zemí, informovala agentura AFP.

Výsledkem mrazivého počasí v první polovině dubna byla ve střední Francii škoda v odhadované hodnotě dvou miliard eur (50 miliard korun). Nenadálý prudký pokles teplot zasáhl až osmdesát procent tamních vinic a způsobil ztrátu třetiny francouzské produkce vína. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie událost označil za „pravděpodobně největší zemědělskou katastrofu začátku 21. století“.

Mráz zasáhl kromě vinařů třeba i pěstitele mandloní či řepy, vláda kvůli tomu pro zemědělce uvolnila mimořádný záchranný balíček v objemu jedné miliardy eur.

Analýza skupiny World Weather Attribution, která se specializuje na souvislosti mezi klimatickou změnou a extrémním počasím, vycházela ze 132 klimatických modelů, pomocí kterých simulovala dopad skleníkových plynů na teploty ve vinařských oblastech Champagne, údolí Loiry a Burgundsko.

Nejdřív vlna vedra, pak mrazivý šok

Výzkumníci z Británie, Francie, Nizozemska a Německa dospěli k závěru, že problémy vinařům způsobila i březnová vlna teplejšího počasí. „V době, kdy tyto mrazy zasáhly, pupeny už vyrašily,“ uvedla spoluautorka studie Friederika Ottová z univerzity v Oxfordu. „A proto mráz vegetaci tolik poškodil,“ dodala.

Klimatická změna podle vědců zvýšila pravděpodobnost, že k podobnému incidentu dojde znovu, zhruba o šedesát procent, uvedl další z autorů studie Robert Vautard z francouzského klimatologického institutu IPSL.

Změna klimatu vede k méně častému mrazivému počasí, rostliny se však díky zvyšování teploty probouzejí každý rok dříve. „Čím je větší teplo, tím víc je vegetace náchylná na pozdní mrazíky,“ vysvětluje další z vědců Nicolas Viovy z IPSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 21 hhodinami

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
před 22 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025
Načítání...