Jarní mráz, který letos zničil francouzské vinice, bude stále častější. Vědci ukazují na změnu klimatu

Kvůli klimatické změně se značně zvýšila pravděpodobnost výskytu ničivých jarních mrazů, které letos v dubnu mimo jiné způsobily rozsáhlé škody na francouzských vinicích. Vyplývá to z nově zveřejněné studie vědců z několika evropských zemí, informovala agentura AFP.

Výsledkem mrazivého počasí v první polovině dubna byla ve střední Francii škoda v odhadované hodnotě dvou miliard eur (50 miliard korun). Nenadálý prudký pokles teplot zasáhl až osmdesát procent tamních vinic a způsobil ztrátu třetiny francouzské produkce vína. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie událost označil za „pravděpodobně největší zemědělskou katastrofu začátku 21. století“.

Mráz zasáhl kromě vinařů třeba i pěstitele mandloní či řepy, vláda kvůli tomu pro zemědělce uvolnila mimořádný záchranný balíček v objemu jedné miliardy eur.

Analýza skupiny World Weather Attribution, která se specializuje na souvislosti mezi klimatickou změnou a extrémním počasím, vycházela ze 132 klimatických modelů, pomocí kterých simulovala dopad skleníkových plynů na teploty ve vinařských oblastech Champagne, údolí Loiry a Burgundsko.

Nejdřív vlna vedra, pak mrazivý šok

Výzkumníci z Británie, Francie, Nizozemska a Německa dospěli k závěru, že problémy vinařům způsobila i březnová vlna teplejšího počasí. „V době, kdy tyto mrazy zasáhly, pupeny už vyrašily,“ uvedla spoluautorka studie Friederika Ottová z univerzity v Oxfordu. „A proto mráz vegetaci tolik poškodil,“ dodala.

Klimatická změna podle vědců zvýšila pravděpodobnost, že k podobnému incidentu dojde znovu, zhruba o šedesát procent, uvedl další z autorů studie Robert Vautard z francouzského klimatologického institutu IPSL.

Změna klimatu vede k méně častému mrazivému počasí, rostliny se však díky zvyšování teploty probouzejí každý rok dříve. „Čím je větší teplo, tím víc je vegetace náchylná na pozdní mrazíky,“ vysvětluje další z vědců Nicolas Viovy z IPSL.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 11 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 13 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...