Změna klimatu zvyšuje rizika pro lesy na celém světě, potvrdil český výzkum

Změna klimatu bude mít výrazný dopad na celé lesní hospodaření. Nejhorší budou důsledky pro jehličnaté lesy, které dominují střední Evropě.

Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.

Odborníci z deseti evropských zemí analyzovali více než 1600 odborných publikací s cílem vyhodnotit vazby mezi různými typy narušení lesa (např. požár, větrný polom nebo podkorní hmyz) a měnícími se klimatickými faktory. Navíc zkoumali, jak výskyt narušení (odborně též disturbance) ovlivňují i nepřímé projevy klimatické změny, jako je například změna druhového složení lesa.

Rizika požárů stoupají

Výsledky studie ukazují, že rizika spojená s požáry a patogeny se v souvislosti s klimatickými změnami zvýší. Příkladem možných dopadů jsou ničivé lesní požáry v Kanadě a Rusku v posledních letech. Požáry jsou v současné době nejvýznamnějším typem narušení po celém světě a podle vědců se stanou ještě vážnější hrozbou v příštích desetiletích.

Převážně jehličnaté lesy v severní a střední Evropě jsou však primárně narušovány vichřicemi a následnou gradací hmyzu, například lýkožrouta smrkového. I u tohoto typu narušení můžeme očekávat výrazný nárůst. Jehličnaté lesy byly dokonce vyhodnoceny jako nejcitlivější ke změnám klimatu a tento trend se týká i hospodářských lesů v České republice.

„Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesní hospodaření se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné škodám zcela zabránit,“ říkají autoři studie. Návodné jsou v tomto směru další výsledky studie, podle nichž například změna druhového složení lesů probíhající v souvislosti s klimatickou změnou snižuje dopady i výskyt narušení lesa.

„Zároveň je ovšem třeba si uvědomit, že disturbance byly a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky lesa. Nelze je tedy a priori odmítat a zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody, je nutné jejich působení akceptovat,“ dodává J. Wild.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...