Čína překvapivě schválila lék na Alzheimerovu chorobu. Američtí vědci jsou „opatrně nadšení“

Čínský biotechnický start-up zaskočil neurovědce i výrobce léků tím, že vyvinul nový přípravek založený na přírodních látkách, který je schopný výrazně zlepšovat stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. Upravuje střevní mikroflóru, což pak snižuje výskyt zánětů v mozku, které jsou s touto nemocí spojené.

Úspěšnost metody prokázaly na začátku roku studie na myších – autoři léku tvrdí, že už se také uskutečnila třetí fáze klinického výzkumu na přibližně osmi stovkách lidí. Pro vědecký žurnál Science uvedli, že výsledky této práce „prokázaly solidní a konzistentní zlepšení u skupiny léčené oproti skupině, která dostávala jen placebo.“

Tyto výsledky sice zatím nevyšly v odborném časopise s recenzním řízením, ale byly dostatečně přesvědčivé na to, aby před týdnem čínské orgány schválily tento lék pro prodej. Dostal jméno GV-971 a smí se prodávat jen pod podmínkou, že výrobci ještě lépe prokážou jeho bezpečnost a účinnost.

Alzheimerova choroba
Zdroj: ČT24

„Je to nesmírně vzrušující a důležité,“ komentoval výsledky pro Science Jeffrey Cummings z Centra pro výzkum Alzheimerovy choroby na Nevadské univerzitě. Do projektu je osobně zapojený, pro výrobce léku, šanghajskou společnost Green Valley Pharmaceutical, dělá poradce. „Je to první lék schválený kdekoliv na světě proti Alzheimerově nemoci od roku 2003,“ uvedl.

Co na to experti?

Novinka vyvolala po světě mezi experty naději i skepsi. „Myslím, že je to fascinující, a pokud je pravda, že se tyto důsledky skrze mikrobiom dostavují, je to opravdu fantastické,“ uvedl Sangram Sisodia, neurolog z Chicagské univerzity, který se věnoval podobnému výzkumu, ale s touto studií nijak nespolupracoval. Podobně jako čínské úřady by ale chtěl dříve, než projeví větší nadšení, vidět více důkazů.

Další experti, kteří se pro Science vyjádřili, nevidí změny, které se projevily v inteligenčních testech léčených pacientů, jako dostatečně velké. Nedostatečný je podle nich také jen 36týdenní výzkum, který nemůže dost dobře reflektovat dlouhodobé změny, jež Alzheimerova choroba přináší. To je názor například kanadského epidemiologa z University ve Waterloo Marka Oremuse.

Společnost Green Valley své výsledky představila na několika konferencích a také v tiskové zprávě. „Jsme opatrně optimističtí, co se týká slibovaných účinků léku,“ popsala Rebecca Edelmayerová z chicagského výzkumného institutu Alzheimer's Association. „Myslím, že musíme plně pochopit, jaké změny způsobují tyto léky a jak jsou spojené s průběhem nemoci,“ dodala.

Co lék dělá?

Výzkum vychází z práce šanghajské vědkyně Geng Meiyu, která působila na institutu zaměřeném na tradiční čínskou medicínu. Aktivní látka, která by měla proti Alzheimerově chorobě pomáhat, je odvozená od chaluh, tedy z hnědých řas. Vědkyně se svým týmem v září zveřejnila v žurnálu Cell Research výsledky výzkumu na myších. Tam ukázali, že jak se nemoc zhoršuje, nerovnováha ve střevní mikroflóře produkuje buňky, které v mozku zhoršují záněty spojené s Alzheimerovou chorobou.

Když myši dostaly lék GV-971, střevní mikrobiom se změnil tak, že ubyly buňky způsobující záněty. Ve stejné studii autoři krátce popsali také výsledky klinických testů na lidech.

Většina léčiv, která se pokoušejí proti obávané nemoci bojovat, se soustředí na útoky proti povlaku proteinu beta amyloidu, jenž je spojený se vznikem choroby. Doposud ale léky, které se ubíraly tímto směrem, v klinických testech selhávaly, proto se vědci začali dívat také jinými směry. V komentáři ke článku v žurnálu Cell uvedl David Holtzman, že data z výzkumu myší potvrzují účinnost GV-971 ve zpomalování Alzheimerovy nemoci.

Co bude dál?

Společnost Green Valley uvedla, že plánuje klinický test pro schválení v USA, Evropě a Asii – začít by měl už v prvních měsících roku 2020. Dosavadní informace o léku ukazují, že nemá žádné vedlejší efekty; podle Zavena Khachaturiana, šéfredaktora odborného žurnálu Alzheimer's & Dementia, by to mohlo být důvodem, aby americké úřady udělaly u tohoto přípravku výjimku a povolily ho i pro severoamerický trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 14 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...