Čína překvapivě schválila lék na Alzheimerovu chorobu. Američtí vědci jsou „opatrně nadšení“

Čínský biotechnický start-up zaskočil neurovědce i výrobce léků tím, že vyvinul nový přípravek založený na přírodních látkách, který je schopný výrazně zlepšovat stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. Upravuje střevní mikroflóru, což pak snižuje výskyt zánětů v mozku, které jsou s touto nemocí spojené.

Úspěšnost metody prokázaly na začátku roku studie na myších – autoři léku tvrdí, že už se také uskutečnila třetí fáze klinického výzkumu na přibližně osmi stovkách lidí. Pro vědecký žurnál Science uvedli, že výsledky této práce „prokázaly solidní a konzistentní zlepšení u skupiny léčené oproti skupině, která dostávala jen placebo.“

Tyto výsledky sice zatím nevyšly v odborném časopise s recenzním řízením, ale byly dostatečně přesvědčivé na to, aby před týdnem čínské orgány schválily tento lék pro prodej. Dostal jméno GV-971 a smí se prodávat jen pod podmínkou, že výrobci ještě lépe prokážou jeho bezpečnost a účinnost.

Alzheimerova choroba
Zdroj: ČT24

„Je to nesmírně vzrušující a důležité,“ komentoval výsledky pro Science Jeffrey Cummings z Centra pro výzkum Alzheimerovy choroby na Nevadské univerzitě. Do projektu je osobně zapojený, pro výrobce léku, šanghajskou společnost Green Valley Pharmaceutical, dělá poradce. „Je to první lék schválený kdekoliv na světě proti Alzheimerově nemoci od roku 2003,“ uvedl.

Co na to experti?

Novinka vyvolala po světě mezi experty naději i skepsi. „Myslím, že je to fascinující, a pokud je pravda, že se tyto důsledky skrze mikrobiom dostavují, je to opravdu fantastické,“ uvedl Sangram Sisodia, neurolog z Chicagské univerzity, který se věnoval podobnému výzkumu, ale s touto studií nijak nespolupracoval. Podobně jako čínské úřady by ale chtěl dříve, než projeví větší nadšení, vidět více důkazů.

Další experti, kteří se pro Science vyjádřili, nevidí změny, které se projevily v inteligenčních testech léčených pacientů, jako dostatečně velké. Nedostatečný je podle nich také jen 36týdenní výzkum, který nemůže dost dobře reflektovat dlouhodobé změny, jež Alzheimerova choroba přináší. To je názor například kanadského epidemiologa z University ve Waterloo Marka Oremuse.

Společnost Green Valley své výsledky představila na několika konferencích a také v tiskové zprávě. „Jsme opatrně optimističtí, co se týká slibovaných účinků léku,“ popsala Rebecca Edelmayerová z chicagského výzkumného institutu Alzheimer's Association. „Myslím, že musíme plně pochopit, jaké změny způsobují tyto léky a jak jsou spojené s průběhem nemoci,“ dodala.

Co lék dělá?

Výzkum vychází z práce šanghajské vědkyně Geng Meiyu, která působila na institutu zaměřeném na tradiční čínskou medicínu. Aktivní látka, která by měla proti Alzheimerově chorobě pomáhat, je odvozená od chaluh, tedy z hnědých řas. Vědkyně se svým týmem v září zveřejnila v žurnálu Cell Research výsledky výzkumu na myších. Tam ukázali, že jak se nemoc zhoršuje, nerovnováha ve střevní mikroflóře produkuje buňky, které v mozku zhoršují záněty spojené s Alzheimerovou chorobou.

Když myši dostaly lék GV-971, střevní mikrobiom se změnil tak, že ubyly buňky způsobující záněty. Ve stejné studii autoři krátce popsali také výsledky klinických testů na lidech.

Většina léčiv, která se pokoušejí proti obávané nemoci bojovat, se soustředí na útoky proti povlaku proteinu beta amyloidu, jenž je spojený se vznikem choroby. Doposud ale léky, které se ubíraly tímto směrem, v klinických testech selhávaly, proto se vědci začali dívat také jinými směry. V komentáři ke článku v žurnálu Cell uvedl David Holtzman, že data z výzkumu myší potvrzují účinnost GV-971 ve zpomalování Alzheimerovy nemoci.

Co bude dál?

Společnost Green Valley uvedla, že plánuje klinický test pro schválení v USA, Evropě a Asii – začít by měl už v prvních měsících roku 2020. Dosavadní informace o léku ukazují, že nemá žádné vedlejší efekty; podle Zavena Khachaturiana, šéfredaktora odborného žurnálu Alzheimer's & Dementia, by to mohlo být důvodem, aby americké úřady udělaly u tohoto přípravku výjimku a povolily ho i pro severoamerický trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 15 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...