Osm excelentních vědců obdrželo v Národním muzeu Ceny Neuron 2019

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě – obdrží rostlinný biolog Jiří Friml, který popsal zásadní význam rostlinného hormonu auxinu. Díky tomu objasnil, proč jsou rostliny odolnější než lidé.

Cenu Neuron za významný vědecký objev obdržel matematik Jan Nekovář, jehož matematické důkazy z oboru teorie čísel přispěly k udělení Fieldsovy medaile 2014, což je ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika.

Nahrávám video

Oceněna byla také šestice mladých talentovaných vědců: Vladimir Lotoreichik (matematika), Petr Kohout (biologie), Ondřej Pejcha (fyzika), Martin Balko (computer science), Michal Šimíček (medicína) a Lucie Kalousová (společenské vědy).

„Za deset let fungování Fondu jsme Cenami Neuron ocenili 85 špičkových vědců, českou vědu podpořili téměř 70 miliony korun, dostali jsme práci našich vědců do širšího povědomí veřejnosti a rozvinuli moderní mecenášství ve vědě. Jubilejní 10. předávání Cen Neuron se koná v Národním muzeu a v Pantheonu – v místě, které připomíná, že jsme národ s velkými jmény – to i těmi vědeckými. Věříme, že jména a příběhy laureátů letošních Cen Neuron opět zarezonují českou veřejností,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Fondu.

Během slavnostního večera předají letošním laureátům ocenění osobnosti napříč naší společností: Eva Jiřičná, Ondřej Vetchý, Petr Pavel, Tomáš Halík, Yemi a Tomáš Šebek.

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie:
Jiří Friml byl oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jiří Friml
Zdroj: Ceny Neuron

„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mě lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,“ říká Jiří Friml.

Cena Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika:
Jan Nekovář byl oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Jan Nekovář
Zdroj: Ceny Neuron

„Udělení Ceny Neuron si velmi vážím. Dostávám se tak do vybrané společnosti těch, kteří cenu získali v letech minulých,“ říká Jan Nekovář.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru společenské vědy:
Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.
Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Lucie Kalousová
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron je pro mě radost a čest, která mě bude motivovat k další práci v budoucích letech. Je pro mě i cenným důkazem, že si česká vědecká obec váží interdisciplinárního výzkumu snažícího se přispívat k řešení komplikovaných sociálních problémů nacházejících se mimo laboratoře,“ říká Lucie Kalousová.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru biologie:
Petr Kohout oceněn za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy. Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Petr Kohout
Zdroj: Ceny Neuron

„Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,“ říká Petr Kohout.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru fyzika:
Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Ondřej Pejcha
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci,“ říká Ondřej Pejcha.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru medicína:
Michal Šimíček byl oceněn za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Ačkoliv získal vzdělání a dlouhodobě působil na prestižních zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridge, neváhal se vrátit zpět do rodné Ostravy, aby zde rozjel špičkové vědecké centrum, kde vyvíjí unikátní technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Michal Šimíček
Zdroj: Ceny Neuron

„Především je to velká pocta, povzbuzení a závazek do budoucnosti. Zároveň toto ocenění boří zažité předsudky o Ostravě jakožto čistě průmyslovém městu. Pokud se podaří sestavit kvalitní tým a vybudovat potřebné zázemí, špičkový biomedicínský výzkum lze dělat i v regionech mimo etablovaná vědecká centra,“ říká Michal Šimíček.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru computer science:
Martin Balko získal ocenění za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomocí použití počítačů.

Martin Balko
Zdroj: Ceny Neuron

„Získat tak prestižní cenu, jakou je Cena Neuron pro mladé vědce, je skutečně velká pocta a mám z toho velikou radost. Velice si cením jakékoli podpory vědy a myslím, že Ceny Neuron jsou skvělým způsobem, jak zvyšovat prestiž vědy v České republice a také motivaci mladých vědců, což obojí považuji za velmi důležité,“ říká Martin Balko.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru matematika:
Vladimir Lotoreichik byl oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci.
Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

Vladimír Lotoreichik
Zdroj: Ceny Neuron


„Jsem sebekritický člověk, a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 7 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 9 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 10 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 12 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.