Osm excelentních vědců obdrželo v Národním muzeu Ceny Neuron 2019

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě – obdrží rostlinný biolog Jiří Friml, který popsal zásadní význam rostlinného hormonu auxinu. Díky tomu objasnil, proč jsou rostliny odolnější než lidé.

Cenu Neuron za významný vědecký objev obdržel matematik Jan Nekovář, jehož matematické důkazy z oboru teorie čísel přispěly k udělení Fieldsovy medaile 2014, což je ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika.

Nahrávám video
Události: Vědecké ceny Neuron
Zdroj: ČT24

Oceněna byla také šestice mladých talentovaných vědců: Vladimir Lotoreichik (matematika), Petr Kohout (biologie), Ondřej Pejcha (fyzika), Martin Balko (computer science), Michal Šimíček (medicína) a Lucie Kalousová (společenské vědy).

„Za deset let fungování Fondu jsme Cenami Neuron ocenili 85 špičkových vědců, českou vědu podpořili téměř 70 miliony korun, dostali jsme práci našich vědců do širšího povědomí veřejnosti a rozvinuli moderní mecenášství ve vědě. Jubilejní 10. předávání Cen Neuron se koná v Národním muzeu a v Pantheonu – v místě, které připomíná, že jsme národ s velkými jmény – to i těmi vědeckými. Věříme, že jména a příběhy laureátů letošních Cen Neuron opět zarezonují českou veřejností,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Fondu.

Během slavnostního večera předají letošním laureátům ocenění osobnosti napříč naší společností: Eva Jiřičná, Ondřej Vetchý, Petr Pavel, Tomáš Halík, Yemi a Tomáš Šebek.

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie:
Jiří Friml byl oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jiří Friml
Zdroj: Ceny Neuron

„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mě lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,“ říká Jiří Friml.

Cena Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika:
Jan Nekovář byl oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Jan Nekovář
Zdroj: Ceny Neuron

„Udělení Ceny Neuron si velmi vážím. Dostávám se tak do vybrané společnosti těch, kteří cenu získali v letech minulých,“ říká Jan Nekovář.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru společenské vědy:
Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.
Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Lucie Kalousová
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron je pro mě radost a čest, která mě bude motivovat k další práci v budoucích letech. Je pro mě i cenným důkazem, že si česká vědecká obec váží interdisciplinárního výzkumu snažícího se přispívat k řešení komplikovaných sociálních problémů nacházejících se mimo laboratoře,“ říká Lucie Kalousová.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru biologie:
Petr Kohout oceněn za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy. Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Petr Kohout
Zdroj: Ceny Neuron

„Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,“ říká Petr Kohout.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru fyzika:
Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Ondřej Pejcha
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci,“ říká Ondřej Pejcha.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru medicína:
Michal Šimíček byl oceněn za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Ačkoliv získal vzdělání a dlouhodobě působil na prestižních zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridge, neváhal se vrátit zpět do rodné Ostravy, aby zde rozjel špičkové vědecké centrum, kde vyvíjí unikátní technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Michal Šimíček
Zdroj: Ceny Neuron

„Především je to velká pocta, povzbuzení a závazek do budoucnosti. Zároveň toto ocenění boří zažité předsudky o Ostravě jakožto čistě průmyslovém městu. Pokud se podaří sestavit kvalitní tým a vybudovat potřebné zázemí, špičkový biomedicínský výzkum lze dělat i v regionech mimo etablovaná vědecká centra,“ říká Michal Šimíček.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru computer science:
Martin Balko získal ocenění za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomocí použití počítačů.

Martin Balko
Zdroj: Ceny Neuron

„Získat tak prestižní cenu, jakou je Cena Neuron pro mladé vědce, je skutečně velká pocta a mám z toho velikou radost. Velice si cením jakékoli podpory vědy a myslím, že Ceny Neuron jsou skvělým způsobem, jak zvyšovat prestiž vědy v České republice a také motivaci mladých vědců, což obojí považuji za velmi důležité,“ říká Martin Balko.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru matematika:
Vladimir Lotoreichik byl oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci.
Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

Vladimír Lotoreichik
Zdroj: Ceny Neuron


„Jsem sebekritický člověk, a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...