Nález stovek mamutích kostí v Mexiku prokázal, že pravěcí lidé lovili obří zvířata do pastí

Paleontologové v Mexiku objevili přes osm set kostí nejméně čtrnácti mamutů, kteří v oblasti žili před více než 14 tisíci lety. Vědci je nalezli ve velkých jámách, které k lovení těchto mohutných býložravců vykopali pravěcí lidé. O nevídaném objevu u města Tultepec na okraji hlavního města informoval mexický Národní ústav pro antropologii a historii (INAH).

Jámy byly hluboké 1,7 metru, široké 22 metrů a vědci v nich objevili 824 mamutích kostí, včetně osmi lebek či 11 lopatek. Našli také pozůstatky dalších dvou druhů, které od té doby v Americe vymřely – velbloudů a koní. Divocí koně v Americe vyhynuli před 13 až 11 tisíci lety a jako domestikovaná zvířata se do Nového světa dostali až s kolonizátory z Evropy.

Stáří kostí se vědcům podařilo určit pomocí jemné vrstvy usazenin ze sopečného popela, který vyvrhla sopka Popocatépetl při erupci před 14 700 lety.

Mamuti v pasti

Objev podle národního koordinátora INAH pro archeologii Pedra Sáncheze dokazuje, že lidé na území dnešního Mexika lovili mamuty cíleně pomocí pastí. Skupina dvaceti až třiceti lovců vyděsila stádo pochodněmi a větvemi a oddělila od něj jedince, které pak hnala do připravených jam, popisuje loveckou techniku archeolog Luis Córdoba Barradas.

Nález podle odborníků boří dosavadní představu o zvycích středoamerických lovců, u kterých se předpokládalo, že v uvedeném období velké savce zabíjeli, jen když uvázli v bažině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...