Do konce století mohou vymřít dvě třetiny druhů severoamerických ptáků. Kvůli změnám klimatu

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

Přibližně před měsícem byly zveřejněny výsledky rozsáhlé studie, která varovala před dramatickým úbytkem ptactva na severoamerickém kontinentu během posledních padesáti let.

Největší úbytek zaznamenávají druhy, které se živí lovem hmyzu, ale také mořské druhy. Většina kvůli ztrátě jejich přirozeného životního prostoru, pesticidům, ale negativní dopad měly také srážky s lidmi vyrobenými konstrukcemi a predátorské kočky.

Mezi nejohroženější druhy patří například kachna laysanská, buřňák jamajský, kondor kalifornský, alkoun krátkozobý nebo koliha severní. 

Varovná studie

Podle nové studie by mohla být budoucnost ptáků v USA a Kanadě ještě temnější. Množství existujících studií popsalo, že rychlé klimatické změny budou mít po celém světě značné environmentální důsledky – mizení lesů, růst pouští a zvyšování hladiny oceánů.

Vědci při své ornitologické práci vycházeli z historických i současných trendů, které zakomponovali právě do klimatických modelů. Pomocí nich analyzovali údaje o 604 ptačích druzích, které v současné době žijí v Severní Americe.

Modely předpovídají, že pokud se planeta oteplí průměrně jen o tři stupně, bude kolem roku 2100 vyhynutím ohroženo 389 druhů. Jde téměř o dvě třetiny všech ptačích druhů, které tento kontinent obývají. Klimatické změny podle tohoto výzkumu nějak ovlivní 97 procent ptačích druhů.

Ohrožení severu

Protože se jara stávají stále teplejšími, hnízda budou pro ptačí vejce příliš vyhřátá. Mnoho oblastí se stane suššími, vzroste také počet lesních požárů. Silnější a častější bouře a povodně budou zase shazovat hnízda ze stromů.

Nejdramatičtější dopady budou mít klimatické změny na ptáky žijící v severní části světadílu – vyhynout by mohly všechny druhy ptáků, které žijí v Arktidě. Právě tak totiž probíhá oteplování nejrychleji a nejsilněji. Ohroženy jsou tak druhy jako sojka šedá, husa císařská nebo husa sněžní, ale také tamní populace labutě trubače a kajky Stellerovy.

Vědci současně přiznávají značnou míru nejistoty v tom, které druhy budou schopné se klimatickým změnám přizpůsobit. Tato situace je totiž natolik bezprecedentní, že se její dopady předvídají velmi špatně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 6 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.