Do konce století mohou vymřít dvě třetiny druhů severoamerických ptáků. Kvůli změnám klimatu

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

Přibližně před měsícem byly zveřejněny výsledky rozsáhlé studie, která varovala před dramatickým úbytkem ptactva na severoamerickém kontinentu během posledních padesáti let.

Největší úbytek zaznamenávají druhy, které se živí lovem hmyzu, ale také mořské druhy. Většina kvůli ztrátě jejich přirozeného životního prostoru, pesticidům, ale negativní dopad měly také srážky s lidmi vyrobenými konstrukcemi a predátorské kočky.

Mezi nejohroženější druhy patří například kachna laysanská, buřňák jamajský, kondor kalifornský, alkoun krátkozobý nebo koliha severní. 

Varovná studie

Podle nové studie by mohla být budoucnost ptáků v USA a Kanadě ještě temnější. Množství existujících studií popsalo, že rychlé klimatické změny budou mít po celém světě značné environmentální důsledky – mizení lesů, růst pouští a zvyšování hladiny oceánů.

Vědci při své ornitologické práci vycházeli z historických i současných trendů, které zakomponovali právě do klimatických modelů. Pomocí nich analyzovali údaje o 604 ptačích druzích, které v současné době žijí v Severní Americe.

Modely předpovídají, že pokud se planeta oteplí průměrně jen o tři stupně, bude kolem roku 2100 vyhynutím ohroženo 389 druhů. Jde téměř o dvě třetiny všech ptačích druhů, které tento kontinent obývají. Klimatické změny podle tohoto výzkumu nějak ovlivní 97 procent ptačích druhů.

Ohrožení severu

Protože se jara stávají stále teplejšími, hnízda budou pro ptačí vejce příliš vyhřátá. Mnoho oblastí se stane suššími, vzroste také počet lesních požárů. Silnější a častější bouře a povodně budou zase shazovat hnízda ze stromů.

Nejdramatičtější dopady budou mít klimatické změny na ptáky žijící v severní části světadílu – vyhynout by mohly všechny druhy ptáků, které žijí v Arktidě. Právě tak totiž probíhá oteplování nejrychleji a nejsilněji. Ohroženy jsou tak druhy jako sojka šedá, husa císařská nebo husa sněžní, ale také tamní populace labutě trubače a kajky Stellerovy.

Vědci současně přiznávají značnou míru nejistoty v tom, které druhy budou schopné se klimatickým změnám přizpůsobit. Tato situace je totiž natolik bezprecedentní, že se její dopady předvídají velmi špatně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...