Do konce století mohou vymřít dvě třetiny druhů severoamerických ptáků. Kvůli změnám klimatu

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

Přibližně před měsícem byly zveřejněny výsledky rozsáhlé studie, která varovala před dramatickým úbytkem ptactva na severoamerickém kontinentu během posledních padesáti let.

Největší úbytek zaznamenávají druhy, které se živí lovem hmyzu, ale také mořské druhy. Většina kvůli ztrátě jejich přirozeného životního prostoru, pesticidům, ale negativní dopad měly také srážky s lidmi vyrobenými konstrukcemi a predátorské kočky.

Mezi nejohroženější druhy patří například kachna laysanská, buřňák jamajský, kondor kalifornský, alkoun krátkozobý nebo koliha severní. 

Varovná studie

Podle nové studie by mohla být budoucnost ptáků v USA a Kanadě ještě temnější. Množství existujících studií popsalo, že rychlé klimatické změny budou mít po celém světě značné environmentální důsledky – mizení lesů, růst pouští a zvyšování hladiny oceánů.

Vědci při své ornitologické práci vycházeli z historických i současných trendů, které zakomponovali právě do klimatických modelů. Pomocí nich analyzovali údaje o 604 ptačích druzích, které v současné době žijí v Severní Americe.

Modely předpovídají, že pokud se planeta oteplí průměrně jen o tři stupně, bude kolem roku 2100 vyhynutím ohroženo 389 druhů. Jde téměř o dvě třetiny všech ptačích druhů, které tento kontinent obývají. Klimatické změny podle tohoto výzkumu nějak ovlivní 97 procent ptačích druhů.

Ohrožení severu

Protože se jara stávají stále teplejšími, hnízda budou pro ptačí vejce příliš vyhřátá. Mnoho oblastí se stane suššími, vzroste také počet lesních požárů. Silnější a častější bouře a povodně budou zase shazovat hnízda ze stromů.

Nejdramatičtější dopady budou mít klimatické změny na ptáky žijící v severní části světadílu – vyhynout by mohly všechny druhy ptáků, které žijí v Arktidě. Právě tak totiž probíhá oteplování nejrychleji a nejsilněji. Ohroženy jsou tak druhy jako sojka šedá, husa císařská nebo husa sněžní, ale také tamní populace labutě trubače a kajky Stellerovy.

Vědci současně přiznávají značnou míru nejistoty v tom, které druhy budou schopné se klimatickým změnám přizpůsobit. Tato situace je totiž natolik bezprecedentní, že se její dopady předvídají velmi špatně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 44 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.