Čeští vědci sledují šíření tepla ve skalách. Mohou tím zabránit jejich pádu

Vědci z Akademie věd ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel.

Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk uvedl, že výzkum, na kterém se podílí i Geofyzikální ústav AV, ve světě zřejmě nemá obdoby. Upozornil na to, že šíření tepla má pro skály fatální důsledky. Je jedním z faktorů, které způsobují jejich zřícení.

Postup výzkumníků Stemberk ilustroval na příkladu z Děčína, kde vědci ve spolupráci s horolezci připravují až šest metrů hluboké návrty, do kterých vkládají speciálně upravené teploměry. V určitých intervalech měří teplotu a to, jak se šíří od povrchu hlouběji do skalního masivu.

„Můžeme sledovat, jakým způsobem teplotní změny vedou k destrukci čela skalních stěn. Dá se z toho do budoucna vypracovat model, na základě kterého se bude moci stanovit model předpovědi vývoje a možnosti zřícení ve skalních stěnách,“ řekl Stemberk.

Předpovědět, kdy se skála zřítí

Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se podle Stemberka čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. „Máme srovnávací lokality ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě,“ doplnil Stemberk.

Tento projekt je součástí programu Strategie AV21, který se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci. Patří k nim například energetická budoucnost Česka, umělá inteligence, kvalita veřejných politik, zdraví občanů či efektivní produkce a využití potravin. Programový rámec byl přijat v roce 2014. Výzkumné programy Akademie věd ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry, institucí státní a regionální správy i zahraničním výzkumníkům a organizacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 11 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 14 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 15 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...