V Litomyšli vzniká největší domácí agrovoltaický park. Jde o systém, kdy se pod panely solární elektrárny budou pěstovat zemědělské produkty, a to na celkem sedmi hektarech půdy. Díky tomuto projektu bude na jednom místě vznikat elektřina a zároveň růst ovoce. Agrovoltaický park má být hotový do konce příštího roku.
Odpověď na to, jak využít jednu plochu dvakrát, hledají ovocnáři z Holovous, Zemědělské univerzity a Ústavu zemědělské techniky. V Litomyšli testují pěstování ovoce pod solárními panely, konkrétně jde o maliny.
„Maliník se hodí pro pěstování pod fotovoltaickými panely, protože je to rostlina, která zvládá zastínění třeba i vyššími rostlinami. Takže v kombinaci s fotovoltaickými panely by měla prosperovat dobře,“ vysvětlila ovocnářka z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy Klára Scháňková. Kromě malin chtějí pěstitelé vyzkoušet například i rybíz nebo borůvky.
Solární panely propouštějí světlo. Jsou na konstrukci ve výšce tří metrů nad zemí, skloněné k východu a západu, svit slunce tak zachytí ráno i večer. Laboratoř mají výzkumníci rozdělenou na dvě části – se solárními panely a bez nich, aby mohli porovnat vliv zastínění.
Zčásti mají panely sloužit i jako střecha
„Propustnost panelů je klíčová pro to, aby rostliny pod nimi prosperovaly. Celkově sem dopadá nějakých 65 až 70 procent slunečního záření,“ popsala Scháňková.
Investor na sedmi hektarech postaví elektrárnu o výkonu sedm megawattů. Návratnost investice 180 milionů čeká za deset až dvanáct let. Počítá se také s tím, že panely budou nejenže vyrábět elektřinu, ale rostliny zároveň ochrání proti extrémnímu slunečnímu záření a kroupám.
Pod panely se budou pěstovat také okrasné květiny a dřeviny, vše s umělými závlahami. „Chceme vyzkoušet, jak bude fungovat agrovoltaika na pěstování kontejnerových kultur, pěstování v květináčích, keřů, jehličnanů a převážně trvalek,“ uvedl za projekt Školky Litomyšl Pavel Nahácky. „Podle nás to má velkou perspektivu,“ dodal investor projektu Tomáš Brýdl.
