Hon na údajné špiony děsí ruské vědce

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ hodnotí Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“

Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. Pro některé je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem.

Hypersonické střely jsou jedním z preferovaných projektů šéfa Kremlu Vladimira Putina a jednou z mála oblastí, v níž si Rusko může nárokovat prvenství ve světě. Díky své rychlosti – mohou se pohybovat více než pětinásobnou rychlostí zvuku – mohou být vypouštěny z velkých vzdáleností a vyhnout se většině prostředků protivzdušné obrany. Mohou nést konvenční nebo jaderné hlavice, mohou manévrovat a mohou rychle zasáhnout cíl, dříve než se nepřítel stihne připravit nebo než se vůbec dozví, že se blíží.

USA žádné podobné zbraně zatím nenasadily. Rusko i Čína je mají, a i když evropské země vyvíjejí hypersonické a nadzvukové zbraně, podle odborníků mají ještě daleko k dohnání Moskvy a Pekingu. Putin se snaží ruský náskok udržet, zvláště nyní, kdy vztahy se Západem dosáhly naprostého dna a válka na Ukrajině může trvat ještě několik let.

Kreml připustil, že superrychlé zbraně proti Ukrajině použije. Patří mezi ně hypersonická střela 3M22 Zircon, která podle Moskvy dokáže letět až devítinásobnou rychlostí zvuku s nejméně 660kilogramovou bojovou hlavicí, takže ruské bombardování menšího souseda je smrtonosnější než kdy dříve.

Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo sestřelit dřívější hypersonické zbraně, například balistickou střelu Kinžal odpalovanou ze vzduchu. Rusko však toto tvrzení odmítá a zdá se, že hodlá pokračovat v práci na vývoji stále rychlejších zbraní. Představa, že by se jakékoliv informace týkající se těchto raket mohly dostat na veřejnost, Putina podle analytiků znepokojuje a bezprostředním cílem zatýkání jsou zřejmě vědci, kteří se podíleli na jejich konstrukci.

Nejméně šest vědců úřady zadržely

Od otevřené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo zadrženo nejméně šest vědců, včetně tří, kteří pracovali v oboru aerodynamiky v Christianovičově institutu teoretické a aplikované mechaniky na Sibiři, jenž je pobočkou Ruské akademie věd. To přispělo k obavám napříč vědeckou komunitou, že v Putinově Rusku může být to, co víte, stejně nebezpečné jako to, co s tím děláte.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku roku novinářům řekl, že tato zatčení nemůže komentovat kvůli závažnosti těchto případů a také kvůli tomu, že jsou do nich zapojené ruské bezpečnostní služby.

Podobnou situaci nezažívá Rusko poprvé. Za sovětské éry bylo ve třicátých letech dvacátého století během hrůzovlády Josifa Stalina neprávem stíháno několik vědců, včetně Sergeje Koroljova, který se stal jedním z prvních průkopníků kosmického programu Sovětského svazu, a jeho kolegy, raketového inženýra Valentina Gluška. Alexej Tupolev, mezinárodně uznávaný jako jeden z předních světových leteckých konstruktérů, byl rovněž zatčen na základě obvinění z protistátní činnosti.

Rostoucí paranoia Kremlu

Nová vlna zatýkání začala poté, co Putin v roce 2018 vystoupil s projevem ve Federálním shromáždění, kde poprvé představil hypersonické jaderné zbraně, které jsou podle něj schopné proniknout americkou protiraketovou obranou, a použil k tomu digitální animace. Někteří analytici naznačují, že za zatýkáním vědců může stát i touha po jisté teatrálnosti, která pomáhá podpořit myšlenku, že Rusko dosáhlo významného technologického náskoku.

Počet zadržených ale zároveň vypovídá o rostoucí paranoie v Kremlu, jak tento pokrok zabezpečit. Většina zatčených vědců jsou starší akademici, kteří mají za sebou vynikající kariéru. Pracovali pro prestižní ruské instituce, byli spoluautory prací o aerodynamice se zahraničními kolegy a účastnili se zahraničních konferencí – a ani se nemuseli přímo podílet na vývoji zbraňových aplikací nové technologie.

Patří mezi ně 58letý Alexandr Šipljuk, přední odborník v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky, který byl minulý měsíc odsouzen k patnácti letům vězení. V květnu byl 78letý Anatolij Maslov, specialista na vysokorychlostní aerodynamiku, odsouzen ke čtrnácti letům vězení na základě obvinění z velezrady poté, co ho prokuratura obvinila ze sdílení přísně tajných informací souvisejících s ruským výzkumem hypersoniky s Německem.

O měsíc dříve byl 76letý Alexandr Kuranov, významný fyzik, který se zabýval výzkumem hypersonického pohonu, odsouzen za vlastizradu, protože „předával údaje z vědeckého výzkumu zahraničním speciálním službám“, uvedla ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na své zdroje. Byl odsouzen k sedmi letům vězení.

Přesné podrobnosti jejich údajných zločinů nebyly zveřejněny a případy vlastizrady se v Rusku soudí za zavřenými dveřmi. V soudních spisech nejsou zveřejňovány žádné informace, protože se prý týkají státního tajemství, ačkoli někteří z vědců jakékoli pochybení popřeli.

„Zadrženi jsou vědci, kteří provádějí základní výzkum,“ řekl právník Jevgenij Smirnov, který zastupoval tři obviněné vědce – dva z nich po zadržení zemřeli. „Nevědí, že jejich výzkum měl zbrojní potenciál, nikdy nevyvíjeli rakety. Ale ano, jejich výzkum se dá aplikovat na hypersoniku.“

Zatčení přicházejí v době, kdy vláda zavedla přísná omezení toho, co mohou Rusové říkat a dělat, především pak od začátku plnohodnotné války na Ukrajině. Úřady stále častěji používají zákony o vlastizradě a špionáži, aby se zaměřily na kritiky a potlačily disent.

Pro vědce, které postihla vlna zatýkání, je to děsivé, dodal Smirnov. „Mají strach, že nemohou komunikovat s cizinci, jezdit na konference, nemohou se v tomto ohledu rozvíjet,“ podotkl. Účast na mezinárodních konferencích, koordinace se zahraničními kolegy a sdílení znalostí byly podporovány po rozpadu Sovětského svazu a éře glasnosti, která se v Rusku rozvinula za vlády bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova.

Obvinění z vlastizrady kvůli článku

V prvních letech Putinova prezidentství, které začalo v roce 2000, se ruští vědci účastnili mnoha mezinárodních projektů. V letech 2008–2012, kdy byl Putin premiérem, podepsal dohodu s několika zeměmi, včetně USA, Austrálie, Nového Zélandu a evropských států, o účasti na globálním projektu zaměřeného na studium základních vysokorychlostních jevů. Ruské vědecké ústavy se ho musely účastnit.

Nyní se tato spolupráce obrátila proti vědcům, kteří v souvislosti s tímto projektem podnikali mezinárodní cesty a sepisovali vědecké studie. A ruská Federální bezpečnostní služba zkoumá, „kteří vědci mohou být uvězněni“, uvedl Smirnov.

Na internetu se objevil vzápětí smazaný otevřený dopis na podporu tří zatčených vědců z institutu teoretické a aplikované mechaniky. Jejich kolegové je v něm chválili jako muže, kteří „vždy byli loajální vůči zájmům země“.

„Ale nyní jsme svědky toho, že se jakýkoli článek nebo zpráva může stát důvodem pro obvinění z vlastizrady. Z toho, za co jsme dnes oceňováni a dáváni jako příklad ostatním, se zítra může stát příčina trestního stíhání,“ uvedli vědci v dopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...