Hon na údajné špiony děsí ruské vědce

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ hodnotí Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“

Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. Pro některé je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem.

Hypersonické střely jsou jedním z preferovaných projektů šéfa Kremlu Vladimira Putina a jednou z mála oblastí, v níž si Rusko může nárokovat prvenství ve světě. Díky své rychlosti – mohou se pohybovat více než pětinásobnou rychlostí zvuku – mohou být vypouštěny z velkých vzdáleností a vyhnout se většině prostředků protivzdušné obrany. Mohou nést konvenční nebo jaderné hlavice, mohou manévrovat a mohou rychle zasáhnout cíl, dříve než se nepřítel stihne připravit nebo než se vůbec dozví, že se blíží.

USA žádné podobné zbraně zatím nenasadily. Rusko i Čína je mají, a i když evropské země vyvíjejí hypersonické a nadzvukové zbraně, podle odborníků mají ještě daleko k dohnání Moskvy a Pekingu. Putin se snaží ruský náskok udržet, zvláště nyní, kdy vztahy se Západem dosáhly naprostého dna a válka na Ukrajině může trvat ještě několik let.

Kreml připustil, že superrychlé zbraně proti Ukrajině použije. Patří mezi ně hypersonická střela 3M22 Zircon, která podle Moskvy dokáže letět až devítinásobnou rychlostí zvuku s nejméně 660kilogramovou bojovou hlavicí, takže ruské bombardování menšího souseda je smrtonosnější než kdy dříve.

Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo sestřelit dřívější hypersonické zbraně, například balistickou střelu Kinžal odpalovanou ze vzduchu. Rusko však toto tvrzení odmítá a zdá se, že hodlá pokračovat v práci na vývoji stále rychlejších zbraní. Představa, že by se jakékoliv informace týkající se těchto raket mohly dostat na veřejnost, Putina podle analytiků znepokojuje a bezprostředním cílem zatýkání jsou zřejmě vědci, kteří se podíleli na jejich konstrukci.

Nejméně šest vědců úřady zadržely

Od otevřené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo zadrženo nejméně šest vědců, včetně tří, kteří pracovali v oboru aerodynamiky v Christianovičově institutu teoretické a aplikované mechaniky na Sibiři, jenž je pobočkou Ruské akademie věd. To přispělo k obavám napříč vědeckou komunitou, že v Putinově Rusku může být to, co víte, stejně nebezpečné jako to, co s tím děláte.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku roku novinářům řekl, že tato zatčení nemůže komentovat kvůli závažnosti těchto případů a také kvůli tomu, že jsou do nich zapojené ruské bezpečnostní služby.

Podobnou situaci nezažívá Rusko poprvé. Za sovětské éry bylo ve třicátých letech dvacátého století během hrůzovlády Josifa Stalina neprávem stíháno několik vědců, včetně Sergeje Koroljova, který se stal jedním z prvních průkopníků kosmického programu Sovětského svazu, a jeho kolegy, raketového inženýra Valentina Gluška. Alexej Tupolev, mezinárodně uznávaný jako jeden z předních světových leteckých konstruktérů, byl rovněž zatčen na základě obvinění z protistátní činnosti.

Rostoucí paranoia Kremlu

Nová vlna zatýkání začala poté, co Putin v roce 2018 vystoupil s projevem ve Federálním shromáždění, kde poprvé představil hypersonické jaderné zbraně, které jsou podle něj schopné proniknout americkou protiraketovou obranou, a použil k tomu digitální animace. Někteří analytici naznačují, že za zatýkáním vědců může stát i touha po jisté teatrálnosti, která pomáhá podpořit myšlenku, že Rusko dosáhlo významného technologického náskoku.

Počet zadržených ale zároveň vypovídá o rostoucí paranoie v Kremlu, jak tento pokrok zabezpečit. Většina zatčených vědců jsou starší akademici, kteří mají za sebou vynikající kariéru. Pracovali pro prestižní ruské instituce, byli spoluautory prací o aerodynamice se zahraničními kolegy a účastnili se zahraničních konferencí – a ani se nemuseli přímo podílet na vývoji zbraňových aplikací nové technologie.

Patří mezi ně 58letý Alexandr Šipljuk, přední odborník v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky, který byl minulý měsíc odsouzen k patnácti letům vězení. V květnu byl 78letý Anatolij Maslov, specialista na vysokorychlostní aerodynamiku, odsouzen ke čtrnácti letům vězení na základě obvinění z velezrady poté, co ho prokuratura obvinila ze sdílení přísně tajných informací souvisejících s ruským výzkumem hypersoniky s Německem.

O měsíc dříve byl 76letý Alexandr Kuranov, významný fyzik, který se zabýval výzkumem hypersonického pohonu, odsouzen za vlastizradu, protože „předával údaje z vědeckého výzkumu zahraničním speciálním službám“, uvedla ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na své zdroje. Byl odsouzen k sedmi letům vězení.

Přesné podrobnosti jejich údajných zločinů nebyly zveřejněny a případy vlastizrady se v Rusku soudí za zavřenými dveřmi. V soudních spisech nejsou zveřejňovány žádné informace, protože se prý týkají státního tajemství, ačkoli někteří z vědců jakékoli pochybení popřeli.

„Zadrženi jsou vědci, kteří provádějí základní výzkum,“ řekl právník Jevgenij Smirnov, který zastupoval tři obviněné vědce – dva z nich po zadržení zemřeli. „Nevědí, že jejich výzkum měl zbrojní potenciál, nikdy nevyvíjeli rakety. Ale ano, jejich výzkum se dá aplikovat na hypersoniku.“

Zatčení přicházejí v době, kdy vláda zavedla přísná omezení toho, co mohou Rusové říkat a dělat, především pak od začátku plnohodnotné války na Ukrajině. Úřady stále častěji používají zákony o vlastizradě a špionáži, aby se zaměřily na kritiky a potlačily disent.

Pro vědce, které postihla vlna zatýkání, je to děsivé, dodal Smirnov. „Mají strach, že nemohou komunikovat s cizinci, jezdit na konference, nemohou se v tomto ohledu rozvíjet,“ podotkl. Účast na mezinárodních konferencích, koordinace se zahraničními kolegy a sdílení znalostí byly podporovány po rozpadu Sovětského svazu a éře glasnosti, která se v Rusku rozvinula za vlády bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova.

Obvinění z vlastizrady kvůli článku

V prvních letech Putinova prezidentství, které začalo v roce 2000, se ruští vědci účastnili mnoha mezinárodních projektů. V letech 2008–2012, kdy byl Putin premiérem, podepsal dohodu s několika zeměmi, včetně USA, Austrálie, Nového Zélandu a evropských států, o účasti na globálním projektu zaměřeného na studium základních vysokorychlostních jevů. Ruské vědecké ústavy se ho musely účastnit.

Nyní se tato spolupráce obrátila proti vědcům, kteří v souvislosti s tímto projektem podnikali mezinárodní cesty a sepisovali vědecké studie. A ruská Federální bezpečnostní služba zkoumá, „kteří vědci mohou být uvězněni“, uvedl Smirnov.

Na internetu se objevil vzápětí smazaný otevřený dopis na podporu tří zatčených vědců z institutu teoretické a aplikované mechaniky. Jejich kolegové je v něm chválili jako muže, kteří „vždy byli loajální vůči zájmům země“.

„Ale nyní jsme svědky toho, že se jakýkoli článek nebo zpráva může stát důvodem pro obvinění z vlastizrady. Z toho, za co jsme dnes oceňováni a dáváni jako příklad ostatním, se zítra může stát příčina trestního stíhání,“ uvedli vědci v dopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA rozbily síť, která pomáhala Severokorejcům získávat práci v IT

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo zatčení dvou Američanů, které podezřívá pomáhání severokorejským pracovníkům v IT krást identity. Následně se měli pokouše podvodně získávat zaměstnání v amerických firmách s cílem vydělávat peníze pro KLDR. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
před 41 mminutami

Saúdská Arábie hlásí čtyři zraněné po útocích hútíů na Rijád

Útoky jemenských povstalců hútíů si v noci na středu vyžádaly čtyři zraněné v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Zasažena byla také budova, která patří státní ropné společnosti Saudi Aramco, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
před 1 hhodinou

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.