Pro Rusy jako kdyby se bojovalo na jiné planetě, míní ruský opozičník

Nahrávám video

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

„V Rusku, v jeho nitru válka jako taková neexistuje. V představách Rusů bojuje jakýsi expediční sbor skládající se ze žoldnéřů a bojuje na nějaké jiné planetě,“ popsal Chodorkovskij. Právě to je podle něj jeden z důvodů, proč Putin zatím nečelil výraznější vnitřní opozici.

Nekončící válka ale může Putina přinutit shánět nové vojáky. „Možná bude muset učinit několik těžkých rozhodnutí a možná dokonce převést zemi do režimu válečné ekonomiky a mobilizovat. A čelit politickým důsledkům takových rozhodnutí,“ míní Chodorkovskij.

Vstup do Kurské oblasti

Válka a její dopady se pro běžné Rusy stala reálnější po vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti. V neděli od jeho začátku uplynou dva měsíce. Ani v tomto okamžiku Putin nemluvil zcela otevřeně. „Budeme muset začít událostmi v Kurské oblasti. Jak víte, kyjevský režim podnikl další rozsáhlou provokaci,“ vyjádřil se den po začátku ukrajinské operace.

O hře s ohněm zase mluvil Kreml naposledy v pátek, když tvrdil, že jeho protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský dron poblíž Kurské jaderné elektrárny. Kyjev rezolutně popřel, že by v blízkosti reaktorů a nebo ve směru, kde leží, vedl jakoukoli palbu.

Nehledě na pravdivost tvrzení Kremlu je jasné, že ani po téměř dvou měsících nemůže Rusko konstatovat, že by nad částí vlastního území mělo kontrolu. Podle ukrajinských médií dokázaly útočící jednotky na začátku obsadit perimetr široký zhruba 45 kilometrů a hluboký přibližně 20 kilometrů. Nenarazily při tom na výraznější odpor a dokázaly zajmout stovky ruských bojovníků, což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za jeden z klíčových cílů mise. Kreml čelí i obviněním, že jeho ozbrojené síly ukrajinský atak předjímaly, přesto se mu nedokázaly účinně postavit.

Zprávy o tom, jak rozsáhlé území Ukrajina v Rusku kontroluje aktuálně, jsou nejasné a nelze je nezávisle ověřit. Faktem však zůstává, že od roku 1969 jde o vůbec první vojenský útok na Moskvou ovládané území a k tomu úspěšný. Pětapadesát let staré pokusy čínské armády o zisk sporných pohraničních území na Dálném východě Sovětský svaz odrazil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 13 hhodinami
Načítání...