Až v Rusku přijde změna, Západ musí rychle jednat, říká Chodorkovskij

Západní země by měly být připraveny na dobu, až se situace v Ruské federaci změní, a pak rychle jednat, uvedl na konferenci Globsec v Praze kritik Kremlu Michail Chodorkovskij. Kdyby západní svět reagoval s takovou razancí jako nyní hned v únoru 2022, konflikt na Ukrajině by už skončil, míní bývalý ropný magnát, který strávil roky v ruském vězení. Opozice se podle něj musí snažit o vytvoření protiváhy vůči režimní propagandě a o vytvoření vize pro budoucnost.

Debaty o takové vizi se mohou zdát abstraktní, ale není tomu tak, lidé v Rusku musejí vnímat, že existují alternativy k tomu, co se v zemi posledních 25 letech děje, prohlásil na Globsecu známý kritik Kremlu.

„Musíme pochopit, že máme co do činění s totalitním režimem, který je připraven využít ozbrojené síly nejen proti svým sousedům, ale i proti vlastním občanům,“ zdůraznil Chodorkovskij. Alternativy k aktuální situaci a to, jak jich dosáhnout, by podle něj měly být lidem stejně srozumitelné jako v pozdních osmdesátých letech.

Sen žít jako na Západě

V dřívějším Sovětském svazu podle Chodorkovského Rusové často říkali, že chtějí žít jako lidé na Západě. „Dnes, když se setkávám s mladými Rusy, někteří z nich úplně nerozumí tomu a nedocení to, že mnoho svobod a možností, které stále mají, jsou výsledkem tohoto snu – žít jako lidé na Západě,“ poznamenal.

Západ by podle opozičníka neměl přijímat rétoriku, že je nutné bojovat proti celému ruskému národu. „Je nutné jasně rozlišovat mezi ruskými lidmi a těmi, kdo v Rusku rozhodují,“ uvedl.

Vliv Západu na Moskvu

Zároveň by se západní země měly připravit na období, až se situace v Ruské federaci změní. „Západ nebude mít nad děním v Rusku kontrolu, ale bude tam mít určitý vliv, z deseti, patnácti procent. Musí pochopit, jak tento vliv využít, a musí jednat rychle,“ podotkl Chodorkovskij.

Pokud by Západ jednal tak razantně jako teď i v době začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, válka by podle něj už skončila.

Bývalý ropný magnát Chodorkovskij strávil deset let ve vězení poté, co se postavil proti vládci Vladimiru Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. Je také zakladatelem opozičního hnutí Otevřené Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 50 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 54 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...