Ruští okupanti ukrajinských území se snaží využít tamní školy k ideologické převýchově nejmladších generací. Zakazují předměty v ukrajinštině, pálí ukrajinské učebnice a nahrazují je ruskými, které vštěpují dětem pohled na svět v souladu s kremelskou propagandou. Rodiny, které děti do ruských škol posílat odmítají, čelí různým formám nátlaku včetně výhrůžek, že o potomky přijdou. Navzdory tomu zůstávají v Rusy obsazených regionech lidé, kteří tajně vzdělávají své děti v ukrajinských on-line školách.
„Bylo tam málo lidí, visela tam (ruská) trikolóra a zpívala se (ruská) hymna. Dostali jsme také batohy v maskáčové barvě a moje sestra, která byla v první třídě, dostala malý modrý batoh s logem (ruské vládnoucí strany) Jednotné Rusko,“ popsal student Ženja začátek školního roku v září 2022, kdy jako žák deváté třídy navštěvoval školu v tehdy Ruskem okupovaném Chersonu.
Jeho třídní učitel, který pocházel z Krymu, byl podle něj posedlý Ruskem. „Pořád nám opakoval: ‚Rusko je naše matka. V Sovětském svazu... Stalin by s vámi jednal, jak se patří...‘“
S chlapcem mluvili novináři z iniciativy The Reckoning Project, výsledky její studie zveřejnil web Ukrajinska pravda (UP). Ženja nakonec chodil do školy řízené ruskou okupační správou jen zhruba měsíc. Poté začala protiofenziva ukrajinské armády, která město osvobodila.
„Začali na nás valit všechno proruské“
Okupanti po sobě v tamních školách zanechali kromě ruských trikolór a portrétů vůdce Vladimira Putina také velké množství učebnic, které nyní poslouží jako důkazy v trestních řízeních souvisejících s prosazováním ruských vzdělávacích standardů v okupovaných oblastech, uvádí UP.
„Začali na nás valit všechno proruské,“ popsala stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) čtrnáctiletá dívka, která s matkou z okupované části země uprchla. „Každé pondělí nás přinutili stoupnout si do řady a poslouchat ruskou hymnu. Potom nám ukazovali různá videa o Rusku, o tom, jak dobře se tam žije.“
Učebnice Dějiny Ruska, jejímž spoluautorem je kremelský poradce Vladimir Medinskij, například tvrdí, že Ukrajina není opravdovou zemí, ale že byla „vymyšlena“ v devatenáctém století, připomíná RFE/RL. Kromě toho dostávají ukrajinské děti také komiksy glorifikující ruskou agresi proti jejich zemi.
Pálení ukrajinských knih
Dětem v okupované Chersonské oblasti bylo zakázáno studovat ukrajinské předměty, dodává Serhij Horbačov, v té době ukrajinský ombudsman pro vzdělávání. „Všechny ukrajinské učebnice byly zabaveny a někdy zničeny a z knihoven byly odstraněny i ukrajinské historické a beletristické knihy. Místo toho byly do škol zavedeny nové, propagandistické předměty jako ‚Dějiny vlasti‘,“ řekl UP.
Stejně postupují okupanti také na dalších obsazených ukrajinských územích – například v zemědělském lyceu v okupovaném Melitopolu v Záporožské oblasti spálili ruští vojáci ukrajinské knihy i ukrajinskou vlajku přímo na tamním dvoře, popsal ruský exilový web Važnyje istoriji (VI), jehož článek v angličtině zveřejnily weby WorldCrunch či Meduza.
Nátlak a mučení
Pod ruskou okupací zůstává na jihu a východě Ukrajiny podle UP přes pět set škol, některé zdroje uvádějí až devět stovek.
Po svém příchodu se okupanti vždy snažili přimět místní školy ke spolupráci, případně do jejich čela dosadit někoho „spolehlivého“. Část učitelů a dalších pracovníků na kolaboraci přistoupila, část raději z okupovaných regionů odjela. V případě nedostatku místních učitelů je okupanti doplňovali z Ruska či naverbovali kohokoliv, kdo byl ochotný spolupracovat. Jednu ze škol v Chersonu například řídil bývalý policista, napsala UP.
Ti, kteří se podřídit odmítli a zůstali, čelili nátlaku. Učitelka z lycea ve městě Nova Kachovka Iryna Dubasová popsala, jak za ní přišli zástupci okupační administrativy se samopaly. „Byl tam (i Vjačeslav) Reznikov, bývalý ředitel 10. školy, který byl okupanty jmenován vedoucím místního vzdělávacího odboru,“ vzpomínala.
Kolaboranti se ji snažili neúspěšně přesvědčit ke spolupráci a při následné razii ve škole byla zatčena a držena řadu dní v cele téměř bez jídla a vody s dalšími bývalými městskými úředníky. Několikrát ji vyslýchal příslušník ruské tajné služby FSB. „Zeptal se mě, jestli jsem se rozhodla převést školu do ruského vzdělávacího systému. Vyhrožoval mi, že můžu dostat patnáct let za zavádění ukrajinského školství v Rusku. Obvinil mě, že jsem informátor a že kvůli mně byla obec ostřelována.“
„Nedotkli se mě, ale mučili elektrickým proudem jiné ženy a řekli mi, že jsem další na řadě,“ dodala Dubasová, kterou nakonec propustili poté, co odevzdala školní technické vybavení jako notebooky, televizory a tablety. Učitelka pak uprchla do Kyjeva.
„Pošlete dítě do ruské školy, nebo vám ho vezmeme“
Pod brutálním ruským tlakem jsou i rodiče dětí na okupované Ukrajině. „Přijdou ozbrojenci a dají vám poslední varování. Buď vaše dítě přijde zítra do školy, nebo druhý den přijdou a dítě vám vezmou a vy ztratíte rodičovská práva. Nebo vás uvězníme či uvrhneme do sklepa („sklep“ je označení pro celu, kde bývají zadržováni a mučeni odpůrci okupace – pozn. red.) – to je oblíbená hrozba,“ shrnula pro RFE/RL Anna Wrightová z organizace Amnesty International.
Na to, že ruští vojáci a kolaboranti obcházejí domy a nutí rodiče pod pohrůžkou ztráty rodičovských práv, aby poslali děti do ruské školy, upozornil nedávno i předseda legální ukrajinské vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.
Stejné jednání potvrzuje podle UP i The Reckoning Project, který zdokumentoval dokonce i případy, kdy kvůli odmítnutí rodičů poslat děti do ruských škol čelily samotné děti fiktivnímu trestnímu obvinění a uvěznění. „Rodiče jsou povinni doložit potvrzení ze školy o tom, že jejich dítě studuje v ruské škole; jinak nebudou zaměstnáni,“ doplnil Horbačov další způsob nátlaku okupantů.
I přes tato rizika někteří rodiče odmítají posílat děti do škol řízených okupanty, případně je tam posílají, ale zároveň nechávají děti vzdělávat on-line i na ukrajinských školách. Jedním z důvodů je možnost získat ukrajinský středoškolský certifikát, který rodiče považují za vstupní bránu pro své dítě ke studiu na Ukrajině nebo v západních zemích, nikoli v Rusku, vysvětluje UP.
Okupační úřady kontrolují i telefony dětí
Ukazuje to i případ Maksyma, který žije na dosud okupovaném levém břehu Dněpru, ale na dálku navštěvuje školu v osvobozeném Chersonu na pravém břehu řeky. Jeho matka má dvě SIM karty, skrz jednu z nich řeší jen synovo vzdělání. „Matka toho chlapce mi řekla: ,Laryso Oleksandrivno, schovám se za stromy, za tržištěm, vložím druhou SIM kartu, vyfotím Maksymovy úkoly a pošlu je do ukrajinské školy, aby mohl odmaturovat‘,“ popsala UP učitelka Larysa Halipenková.
Maksym ale ani certifikát o nedokončeném středoškolském vzdělání zatím získat nemůže. Rodina je nyní na okupovaném levém břehu, zatímco dokument leží ve škole na pravém břehu, kde není nikdo, kdo by jej mohl vyzvednout. Podle Maksymovy matky je chlapec kvůli tlaku okupačních úřadů nucen chodit do ruské školy, která přísně kontroluje telefony studentů a zakazuje třeba používání messengeru Viber, jenž ukrajinští pedagogové často používají pro dálkovou výuku.
Na svízelnou situaci rodin, které se nehodlají vzdát vyučování v ukrajinských školách, poukazuje rovněž případ dívky z okupovaného Skladovska, jejíž rodina opakovaně čelí prohlídkám ze strany okupantů.
„Je to soukromý dům. Zatímco je dítě v (on-line) škole, vždy má někdo službu na dvoře. Babička nebo maminka mají rozbít sklo jako signál, kdyby někoho viděly, kvůli neustálým obchůzkám a prohlídkám. Už dostali varování, protože úřady (u nich) objevily (aplikaci pro videohovory) Zoom. Matka musela napsat vysvětlení, v němž se (oficiálně) vzdává návštěv (dcery) v ukrajinské škole,“ popsala podle UP ředitelka jedné z chersonských škol.
Policejní prohlídky a ukrývání flash disků
„Je velkým hrdinstvím pokračovat ve studiu na ukrajinské škole v době okupace,“ míní bývalá melitopolská učitelka Anna Butová, která okupovaný region na jaře 2022 opustila a pak vedla on-line ukrajinské vyučování melitopolského zemědělského lycea. „V Melitopolu se lidé udávají velmi špinavým způsobem. Soused, který vás slyší mluvit ukrajinsky, vás může každou chvíli udat.“
Navzdory tomu zůstávají i v Melitopolu stále rodiče, kteří posílají své děti do ukrajinských on-line škol. Děti se tam většinou učí po večerech, protože přes den musejí do ruských škol. Aby se vyhnuli vojenským prohlídkám, odcházejí rodiče s dětmi na dobu vyučování raději do jiných bytů. Další se stěhují z měst do menších obcí, kde jsou prohlídky méně pravděpodobné.
Skrýt se je přitom stále obtížnější – telefony jsou odposlouchávány, rodiče s dětmi lze každou chvíli na ulici prohledat a zkontrolovat jejich telefony. Flash disky s lekcemi proto rodiny ukrývají v nejzapadlejších koutech domů. I kvůli tomu děti postupně přestaly on- line kurzy melitopolského lycea navštěvovat a aktuální školní rok už tato škola kvůli nedostatku studentů ani nezahájila.
V případě lycea z města Nova Kachovka, jehož on-line vyučování vede po propuštění z vězení okupantů Iryna Dubasová, je situace poněkud odlišná, protože ve městě Rusové vzdělávání moc neorganizují. „V roce 2023 se otevřela pouze škola číslo 10 v Nové Kachovce, ale on-line. Někteří rodiče byli nuceni se tam zapsat, dostali za to tašku s potravinami a dva tisíce rublů. Nikdo ale nesleduje, zda tam děti studují“.
Stejně jako v Melitopolu musejí rodiče dětí z Nove Kachovky pečlivě skrývat, že jejich děti studují dálkově v ukrajinské škole. Navzdory tomu se do on-line lycea, které Dubasová vede, zapsalo v minulém školním roce 568 studentů a v tom letošním dokonce 685, což je více, než měla škola před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Mnoho ze zapsaných studentů žije na okupovaných územích, kolik přesně ale Dubasová z bezpečnostních důvodů nesdělila.
Vliv propagandy
UP a The Reckoning Project uvádějí, že na některých středoškolácích, kteří studují ukrajinsky on-line a zároveň navštěvují místní ruskou školu na okupovaných územích, zanechala už teď propaganda Kremlu a omezení svobody slova stopy.
Někteří mají například problém jasně definovat, kdo za válku mezi Ruskem a Ukrajinou může, a věří, že míru bylo možné dosáhnout, kdyby Ukrajina udělala ústupky, což je stanovisko, které neustále opakuje nejvyšší politické vedení Ruské federace.
Další oslovený student uvedl, že sice doufá, že bude moci žít na území ovládaném Ukrajinou, ale otevřeně dal najevo svůj strach, že jeho rodina bude považována za zrádce. Podle ukrajinských učitelů tento způsob myšlení vyplývá z ruských tvrzení, která se obyvatelům okupovaných území snaží vsugerovat, že na ně na Ukrajině nikdo nečeká a že budou pronásledováni za „zradu“.
Experti přitom konstatují, že ruská indoktrinační vzdělávací politika je jasným porušením mezinárodního práva, neboť i během ozbrojeného konfliktu musí být dětem zaručeno právo na svobodu myšlení a vzdělání a jejich identita musí být zachována a chráněna. Okupanti tak porušují mimo jiné ženevské úmluvy, podle nichž musejí být děti i během okupace vyučovány lidmi, kteří sdílejí jejich národnost, jazyk či náboženství.
