Poláci zadrželi ruského vědce. Kyjev ho viní z nelegálních vykopávek na Krymu

Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na okupovaném Krymu, píše agentura PAP. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tamní státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli. Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní.

Polská kontrarozvědka zadržela ruského vědce 4. prosince v souvislosti se žádostí Kyjeva o mezinárodní podporu při dopadení tohoto Rusa, řekl PAP mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. „Soudní řízení se týká neoprávněných vykopávek z let 2014 až 2019 na ukrajinském území okupovaném Ruskem,“ dodal.

Podle rádia RMF je výzkumník obviněn z ničení objektů krymského kulturního dědictví – Kyjev odhaduje škody na dvě stě milionů hřiven (98 milionů korun). Polská média neuvádějí celé jméno zadrženého, identifikují ho jako Alexandra B., nicméně podle RMF je to vedoucí oddělení starověké archeologie v petrohradské Ermitáži.

Přednášky v Evropě

Do Evropy přijel vědec na sérii přednášek a při cestě z Amsterdamu do Bělehradu se ocitl ve Varšavě, kde ho v hotelu zadrželi agenti ABW, dodala stanice RMF. Ukrajinci ho chtějí zatknout od listopadu – viní ho z toho, že se svým týmem prováděl bez povolení vykopávky na místě starověké osady Myrmekion. Ta se nacházela u současného města Kerč na Ruskem okupovaném Krymu, což podle ukrajinských vyšetřovatelů vedlo k částečnému zničení kulturní památky.

Moskva anektovala ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi do sousední země.

„Právní zvůle,“ říká Moskva

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle TASS zadržení výzkumníka v Polsku potvrdila. „Ruský občan Alexandr Buťagin, zaměstnanec státní Ermitáže, který byl pozván na přednáškový cyklus na téma ‚Poslední dny Pompejí‘ v Praze, Amsterdamu, Varšavě a Bělehradě, byl zadržen po příletu do Varšavy,“ prohlásila mluvčí a obvinění proti němu označila za absurdní. „Je to právní zvůle,“ okomentoval zadržení vědce mluvčí Kremlu Peskov.

Samotný Buťagin podle ruského chargé d'affaires v Polsku Andreje Ordaše při setkání s diplomatem označil obvinění proti němu za absurdní. „Nečekal, že by proti němu mohla být přijata nějaká opatření na základě těchto vykonstruovaných obvinění. Před příjezdem do Varšavy přednášel v Praze a v Amsterdamu, kde ho nezadrželi. Po příjezdu do Polska byl zatčen prakticky ještě týž den,“ sdělil Ordaš podle TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...