Čtyřicet centimetrů chitinu. Biolog objevil v Austrálii obří pakobylku

Nově objevená pakobylka je dlouhá jako lidské předloktí. Pro člověka nepředstavuje žádnou hrozbu, žije na stromech v odlehlých oblastech Austrálie.

Nově popsaný druh čtyřiceticentimetrové pakobylky dostal jméno Acrophylla alta. Její délka na ní ale podle objevitele, přírodovědce Anguse Emmotta z Univerzity Jamese Cooka, není tím nejzajímavějším.

Tím nejpozoruhodnějším je podle něj hmotnost tohoto tvora. Pakobylky většinou bývají velmi křehké a lehoučké, jejich chitinová těla většinou váží jen pár gramů. Ale tato má hmotnost podobnou jako golfový míček, asi 44 gramů. Svůj objev popsal v odborném časopise Zootaxa.

„Podle toho, co zatím víme, je to nejtěžší australský hmyz,“ uvedl vědec.

Emmott prostudoval i vajíčka tohoto druhu; zatímco vzhled pakobylek různých druhů může být podobný, vajíčka se vždy značně liší. „Každý druh pakobylek má svůj vlastní odlišný styl vajíček,“ sdělil Emmott. „Všechna mají různý povrch, různou texturu a důlky a mohou mít i různé tvary,“ dodal.

Nenápadný obr

Vědci samozřejmě řešili i záhadu, která se nabízí: jak je možné, že tak obrovský organismus unikal tak dlouho pozornosti expertů? Podle Emmotta je jedním z možných důvodů, proč tento druh hmyzu nebyl dosud objeven, to, že jeho stanoviště je prostě příliš obtížně přístupné.

„Tato pakobylka se vyskytuje jen v malé oblasti vysokohorského deštného pralesa a žije vysoko v korunách stromů. Takže pokud ji dolů neshodí cyklon nebo pták, málokdo ji uvidí,“ doplnil vědec.

Stejné životní prostředí je podle něj zodpovědné i za její mimořádné proporce. Na hmyz je příliš chladné a příliš vlhké současně. „Jejich tělesná hmotnost jim pravděpodobně pomáhá přežít v chladnějších podmínkách, a proto se během milionů let vyvinuly v tak velký hmyz.“

Dva exempláře tohoto druhu byly nyní zařazeny do Queenslandského muzea, kde budou sloužit dalším vědcům jako pomůcka při určování druhů, což bude mít širší význam pro ochranu ekosystémů. „Abychom mohli chránit jakýkoli ekosystém, potřebujeme vlastně vědět, co v něm je a co ho dělá živým, a teprve potom můžeme přemýšlet o nejlepších způsobech jeho ochrany,“ dodal Emmott.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 19 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami
Načítání...