Čtyřicet centimetrů chitinu. Biolog objevil v Austrálii obří pakobylku

Nově objevená pakobylka je dlouhá jako lidské předloktí. Pro člověka nepředstavuje žádnou hrozbu, žije na stromech v odlehlých oblastech Austrálie.

Nově popsaný druh čtyřiceticentimetrové pakobylky dostal jméno Acrophylla alta. Její délka na ní ale podle objevitele, přírodovědce Anguse Emmotta z Univerzity Jamese Cooka, není tím nejzajímavějším.

Tím nejpozoruhodnějším je podle něj hmotnost tohoto tvora. Pakobylky většinou bývají velmi křehké a lehoučké, jejich chitinová těla většinou váží jen pár gramů. Ale tato má hmotnost podobnou jako golfový míček, asi 44 gramů. Svůj objev popsal v odborném časopise Zootaxa.

„Podle toho, co zatím víme, je to nejtěžší australský hmyz,“ uvedl vědec.

Emmott prostudoval i vajíčka tohoto druhu; zatímco vzhled pakobylek různých druhů může být podobný, vajíčka se vždy značně liší. „Každý druh pakobylek má svůj vlastní odlišný styl vajíček,“ sdělil Emmott. „Všechna mají různý povrch, různou texturu a důlky a mohou mít i různé tvary,“ dodal.

Nenápadný obr

Vědci samozřejmě řešili i záhadu, která se nabízí: jak je možné, že tak obrovský organismus unikal tak dlouho pozornosti expertů? Podle Emmotta je jedním z možných důvodů, proč tento druh hmyzu nebyl dosud objeven, to, že jeho stanoviště je prostě příliš obtížně přístupné.

„Tato pakobylka se vyskytuje jen v malé oblasti vysokohorského deštného pralesa a žije vysoko v korunách stromů. Takže pokud ji dolů neshodí cyklon nebo pták, málokdo ji uvidí,“ doplnil vědec.

Stejné životní prostředí je podle něj zodpovědné i za její mimořádné proporce. Na hmyz je příliš chladné a příliš vlhké současně. „Jejich tělesná hmotnost jim pravděpodobně pomáhá přežít v chladnějších podmínkách, a proto se během milionů let vyvinuly v tak velký hmyz.“

Dva exempláře tohoto druhu byly nyní zařazeny do Queenslandského muzea, kde budou sloužit dalším vědcům jako pomůcka při určování druhů, což bude mít širší význam pro ochranu ekosystémů. „Abychom mohli chránit jakýkoli ekosystém, potřebujeme vlastně vědět, co v něm je a co ho dělá živým, a teprve potom můžeme přemýšlet o nejlepších způsobech jeho ochrany,“ dodal Emmott.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 6 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...