Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.
Hledají se super-dárci stolice. Při transplantaci jsou až dvakrát úspěšnější
Claudia Campenellová je jednatřicetiletá zaměstnankyně jedné anglické univerzity – a ve svém volném čase je dárkyní výkalů. „Někteří mí přátelé si myslí, že je to trošku divné, ale mě to netrápí,“ uvedla pro britskou televizi BBC. „Darování je velmi snadné, já ráda pomáhám vědeckému výzkumu. A tak jsem se ráda zapojila.“
Její výkaly, které jsou plné „hodných“ bakterií, pak budou transplantovány do střev nemocných lidí, kteří mají málo střevní mikroflóry, nebo ji mají nekvalitní.
Ideální dárce
Claudia Campenellová zřejmě patří mezi takzvané „super-dárce“ – tedy lidi, jejichž stolice obsahuje ideální kombinaci bakterií, které pomáhají s léčbou střevních zdravotních problémů.
Tomuto tématu se věnuje molekulární biolog Justin O'Sullivan, který pracuje na univerzitě v Aucklandu. Nedávno publikoval rozsáhlou práci, v níž popisuje, jak fascinující téma to je – a jak moc může tento druh transplantace pomoci nemocným. Podle jeho výzkumu je střevní mikrobiom pro každého člověka jedinečný – je stejně unikátní jako třeba otisky prstů.
Svět mikrobiomu
Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.
Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom. Ten ale zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá.
Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.
- Fekální bakterioterapie („transplantace stolice“) je založena na poznatku, že stolice zdravého jedince je až z 80 % tvořena intestinální mikroflórou. Poprvé byla popsána již v roce 1958 a od začátku tohoto tisíciletí zažívá renesanci. Před fekální bakterioterapií jsou pacienti léčeni 10–14 dní vankomycinem. Homogenizovaná stolice zdravého dárce je potom podána jednorázově sondou přes nos do střev (tzv. nasojejunální sonda), čímž je snížen negativní vliv kyselé žaludeční šťávy na přežití mikrobů. Úspěšnost této terapie je udávána různými autory ve více než 80 % případů. Alternativně je možné podat dárcovskou stolici rektální cestou, buď vysokým klysmatem nebo s pomocí endoskopu.
- (www.infekce.cz)
Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena.
Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.
Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti. Jen bakterií v lidském mikrobiomu je 1014, celý váží asi půl kilogramu.
Kde se skrývají super-dárci?
Transplantace stolice je sice zatím ještě novým oborem, ale už nyní se ví, že není dárce jako dárce. Doktor O'Sullivan tvrdí, že pokud se použije stolice od „super-dárců“, pak je úspěšnost léčby až dvojnásobně vyšší než u normálních dárců.
„Doufáme, že když objevíme, jak se to děje, budeme moci vylepšit úspěšnost transplantace stolice a možná i začít je zkoušet u chorob, které bývají s mikrobiomem spojované – jako je třeba Alzheimerova nemoc, skleróza nebo astma,“ uvedl vědec v rozhovoru pro svou domovskou univerzitu.
Problém je, že vědci zatím neví, jak takové super-dárce najít. Nerozumí totiž zatím tomu, jak vlastně takový člověk vypadá a díky čemu je právě jeho stolice výjimečná. Například Claudia Campenellová, o níž píšeme v úvodu článku, věří, že její stolice je výjimečná díky tomu, že je vegetariánkou.
Vědcům se to nepodařilo prokázat ani vyvrátit, zatím totiž neproběhly specializované studie, které by se tomuto náročnému úkolu věnovaly – mikrobiom totiž obsahuje desetitisíce druhů organismů a najít souvislost mezi některými z nich a zlepšením zdravotního stavu po transplantaci je jako pátrání po jehle v kupce sena.
Jediným dnešním kritériem je zdraví – dárci stolice musí být zdraví a nesmí přenášet žádné nemoci. Podle doktora O'Sullivana může být výhodné, když stolice obsahuje velkou rozmanitost mikroorganismů. Tento výzkum zveřejnil v odborném časopise Frontiers in Cellular and Infection Microbiology.
Popsal v něm, že právě větší množství druhů bakterií zatím vypadá jako nejdůležitější faktor v úspěšnosti transplantace, respektive v úspěšnosti přijetí tohoto transplantátu.
Jiné studie ale zase naznačují, že velmi důležitá by také mohla být podobnost mezi dárcem a příjemcem stolice; existují ale také studie, které dokonce naznačují, že na bakteriích vůbec nemusí záležet – transplantace stolice byly totiž v některých případech účinné i v případech, kdy v nich vědci všechny bakterie zahubili. Na léčbě se tedy možná podílí jiné části mikrobiomu, například viry.
„Právě tyhle viry by mohly ovlivňovat přežití a metabolické funkce transplantovaných bakterií a dalších mikrobů,“ domnívá se O'Sullivan.
Kdy pomůže transplantace
Jedním ze zákroků, kdy transplantace stolice pomáhá nejčastěji, je průjmové onemocnění způsobené bakterií Clostridium difficile. To člověka napadá nejčastěji v situaci, kdy je běžná střevní flóra poškozená antibiotiky. V takovém případě se mohou tyto bakterie, které normálně přebývají v těle, přemnožit – ve velkém množství uvolňují mnoho toxinů způsobujících nadýmání, zácpu a průjmy, vše spojené se značnými bolestmi břicha. Některé případy končí i smrtí.