Hledají se super-dárci stolice. Při transplantaci jsou až dvakrát úspěšnější

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.

Claudia Campenellová je jednatřicetiletá zaměstnankyně jedné anglické univerzity – a ve svém volném čase je dárkyní výkalů. „Někteří mí přátelé si myslí, že je to trošku divné, ale mě to netrápí,“ uvedla pro britskou televizi BBC. „Darování je velmi snadné, já ráda pomáhám vědeckému výzkumu. A tak jsem se ráda zapojila.“

Její výkaly, které jsou plné „hodných“ bakterií, pak budou transplantovány do střev nemocných lidí, kteří mají málo střevní mikroflóry, nebo ji mají nekvalitní.

Ideální dárce

Claudia Campenellová zřejmě patří mezi takzvané „super-dárce“ – tedy lidi, jejichž stolice obsahuje ideální kombinaci bakterií, které pomáhají s léčbou střevních zdravotních problémů.

Tomuto tématu se věnuje molekulární biolog Justin O'Sullivan, který pracuje na univerzitě v Aucklandu. Nedávno publikoval rozsáhlou práci, v níž popisuje, jak fascinující téma to je – a jak moc může tento druh transplantace pomoci nemocným. Podle jeho výzkumu je střevní mikrobiom pro každého člověka jedinečný – je stejně unikátní jako třeba otisky prstů.

Svět mikrobiomu

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.

Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom. Ten ale zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá.

Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.

  • Fekální bakterioterapie („transplantace stolice“) je založena na poznatku, že stolice zdravého jedince je až z 80 % tvořena intestinální mikroflórou. Poprvé byla popsána již v roce 1958 a od začátku tohoto tisíciletí zažívá renesanci. Před fekální bakterioterapií jsou pacienti léčeni 10–14 dní vankomycinem. Homogenizovaná stolice zdravého dárce je potom podána jednorázově sondou přes nos do střev (tzv. nasojejunální sonda), čímž je snížen negativní vliv kyselé žaludeční šťávy na přežití mikrobů. Úspěšnost této terapie je udávána různými autory ve více než 80 % případů. Alternativně je možné podat dárcovskou stolici rektální cestou, buď vysokým klysmatem nebo s pomocí endoskopu.
  • (www.infekce.cz)

Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena.

Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.

Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti. Jen bakterií v lidském mikrobiomu je 1014, celý váží asi půl kilogramu.

Kde se skrývají super-dárci?

Transplantace stolice je sice zatím ještě novým oborem, ale už nyní se ví, že není dárce jako dárce. Doktor O'Sullivan tvrdí, že pokud se použije stolice od „super-dárců“, pak je úspěšnost léčby až dvojnásobně vyšší než u normálních dárců.

„Doufáme, že když objevíme, jak se to děje, budeme moci vylepšit úspěšnost transplantace stolice a možná i začít je zkoušet u chorob, které bývají s mikrobiomem spojované – jako je třeba Alzheimerova nemoc, skleróza nebo astma,“ uvedl vědec v rozhovoru pro svou domovskou univerzitu.

Problém je, že vědci zatím neví, jak takové super-dárce najít. Nerozumí totiž zatím tomu, jak vlastně takový člověk vypadá a díky čemu je právě jeho stolice výjimečná. Například Claudia Campenellová, o níž píšeme v úvodu článku, věří, že její stolice je výjimečná díky tomu, že je vegetariánkou.

Vědcům se to nepodařilo prokázat ani vyvrátit, zatím totiž neproběhly specializované studie, které by se tomuto náročnému úkolu věnovaly – mikrobiom totiž obsahuje desetitisíce druhů organismů a najít souvislost mezi některými z nich a zlepšením zdravotního stavu po transplantaci je jako pátrání po jehle v kupce sena.

Jediným dnešním kritériem je zdraví – dárci stolice musí být zdraví a nesmí přenášet žádné nemoci. Podle doktora O'Sullivana může být výhodné, když stolice obsahuje velkou rozmanitost mikroorganismů. Tento výzkum zveřejnil v odborném časopise Frontiers in Cellular and Infection Microbiology.

Popsal v něm, že právě větší množství druhů bakterií zatím vypadá jako nejdůležitější faktor v úspěšnosti transplantace, respektive v úspěšnosti přijetí tohoto transplantátu.

Jiné studie ale zase naznačují, že velmi důležitá by také mohla být podobnost mezi dárcem a příjemcem stolice; existují ale také studie, které dokonce naznačují, že na bakteriích vůbec nemusí záležet – transplantace stolice byly totiž v některých případech účinné i v případech, kdy v nich vědci všechny bakterie zahubili. Na léčbě se tedy možná podílí jiné části mikrobiomu, například viry.

„Právě tyhle viry by mohly ovlivňovat přežití a metabolické funkce transplantovaných bakterií a dalších mikrobů,“ domnívá se O'Sullivan.

Kdy pomůže transplantace

Jedním ze zákroků, kdy transplantace stolice pomáhá nejčastěji, je průjmové onemocnění způsobené bakterií Clostridium difficile. To člověka napadá nejčastěji v situaci, kdy je běžná střevní flóra poškozená antibiotiky. V takovém případě se mohou tyto bakterie, které normálně přebývají v těle, přemnožit – ve velkém množství uvolňují mnoho toxinů způsobujících nadýmání, zácpu a průjmy, vše spojené se značnými bolestmi břicha. Některé případy končí i smrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
před 10 hhodinami

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
před 12 hhodinami

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
před 13 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 16 hhodinami

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 17 hhodinami

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
včera v 16:28

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
včera v 12:02

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
včera v 10:55
Načítání...