Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.
Lidé ve městech přicházejí nejrychleji o prospěšné mikroorganismy ve střevech, ukázal výzkum
V lidských střevech žije obrovské množství „dobrých“ bakterií a dalších mikrobů, které nám pomáhají trávit potravu a udržují nás zdravé. Ovlivňují náš imunitní, metabolický i nervový systém. Celkově se tento pestrý ekosystém nazývá střevní mikrobiom.
Někteří z těchto tvorečků se ve střevech vyskytovali ještě předtím, než se člověk stal člověkem – řadu jich totiž sdílíme s našimi příbuznými z řad primátů. A to naznačuje, že je jak lidé, tak i šimpanzi, gorily nebo orangutani zdědili po nějakém společném předkovi. Podle nového výzkumu se ale ukazuje, že Homo sapiens o spoustu těchto pomocníků přišel a v současné době ztrácí další, pravděpodobně kvůli městskému životu.
Evoluční biolog Andrew Moeller z Cornellovy univerzity už před šesti lety spolu s kolegy popsal, že lidský střevní mikrobiom je velmi podobný mikrobiomům jiných primátů. Jeho další studie a také práce dalších autorů ale ukazují, že lidský střevní mikrobiom se v obecném smyslu stal méně rozmanitým než ten, kterým se mohou pochlubit primáti.
Jedna taková studie například zjistila, že ve střevech divokých opic se nachází 85 mikrobiálních rodů, například Bacteroides a Bifidobacterium, ale u lidí v amerických městech jen 55 rodů. Zajímavé ale je, že lidé v méně rozvinutých částech světa mají 60 až 65 těchto bakteriálních skupin. Naznačuje to, že pokles mikrobiální rozmanitosti souvisí s urbanizací.
Podle Reshmi Upretiové, mikrobioložky z Washingtonské univerzity v Bothellu, se na úbytku lidských střevních mikrobů mohou podílet změny ve stravě, když se lidé změnili z lovců a sběračů v obyvatele měst, ale také to může souviset s užíváním antibiotik, větším životním stresem a možná i lepší hygienou. Několik významných vědců tvrdí, že tato nižší rozmanitost může přispívat k nárůstu astmatu a dalších zánětlivých onemocnění.
Měnící se ekosystém lidských střev
V minulosti Moeller a jeho kolegové sledovali jen to, jaké rody bakterií nebo jiných mikrobů jsou v lidských nebo primátích střevech. Teď se ale blíže zaměřil na to, jaké konkrétní druhy v lidských střevech chybí a které se přitom nacházejí u jeho nejbližších příbuzných.
Moeller shromáždil trus několika skupin afrických šimpanzů a bonobů, izoloval a sekvenoval mikrobiální DNA ve výkalech, která pochází ze střevních mikrobů. Poté dal dohromady údaje o DNA střevních mikrobů, které již dříve našli jiní výzkumníci v případě goril a dalších primátů – shromáždil tak podrobnosti celkem o 22 primátech. Pomocí počítačů se pak podařilo sestavit z fragmentů sekvenované DNA celé genomy přítomných střevních mikrobů. Porovnáním těchto dat, údajů o střevním mikrobiomu 49 lidských populací a starobylé DNA ze zkamenělých lidských výkalů se povedlo zjistit, co a jak se změnilo.
Ukázalo se, že někteří specifičtí střevní mikrobi se s vývojem svého primátího hostitele stali více rozmanitými, ale jiní naopak úplně zmizeli. Poměrně hodně mikrobů opustilo lidská střeva: člověk přišel o sedmapadesát z přibližně sta větví mikrobů, které se v současnosti vyskytují u šimpanzů nebo bonobů a nejméně jednoho dalšího primáta, uvedl podle odborného časopisu Science Moeller 11. června na konferenci Microbe 2022.
Moellerovi se také podařilo odhadnout, kdy některé z lidských střevních mikrobů vymizeli. Několik z nich se ztratilo před tisíci lety, ale někteří zmizeli až v nedávné době, přičemž nejvíce jich ztratili obyvatelé měst, uvedl Moeller. Je to podle něj vlastně docela znepokojivé. „S naším mikrobiomem děláme opravdu děsivé věci,“ varuje.