Antibiotika mohou zvýšit riziko smrtících plísňových infekcí. Narušují rovnováhu ve střevech

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Plísňová infekce invazivní kandidóza je známá také jako kandidémie. Jde o hlavní komplikaci u hospitalizovaných pacientů, kteří dostávají antibiotika, jež mají zabránit sepsi a dalším bakteriálním infekcím, které mohou být smrtelné.

Problém je, že podle nové studie mohou také antibiotika vést ke snadnějšímu šíření infekcí plísňových, jejichž léčba může být výrazně složitější.

Už delší dobu se ví, že antibiotika narušují fungování imunitního systému ve střevech. Léky sice potlačí bakterie v těle, ale kromě toho oslabí i obranyschopnost vnitřního prostředí střev, čehož využijí plísně, které se tam začnou množit.

Teď ale přišlo neočekávané doplnění: pokud dojde k množení plísní, naváží se na ně i bakterie. A řešení je velmi složité, protože pokud se na bakterie použijí antibiotika, jen to zesiluje bujení plísní. Ve střevech tak dochází v každém případě k hromadění organismů, které jsou pro tělo nepřátelské.

Studie publikovaná v časopise Cell Host and Microbe ukazuje nejen potenciál léků na posílení imunity, ale také upozorňuje na to, že antibiotika mohou mít na lidské tělo další účinky, které ovlivňují způsob boje s infekcemi a nemocemi. A to zase podtrhuje důležitost pečlivého zacházení s dostupnými přípravky.

Hlavní autorka Rebecca Drummondová uvedla: „Antibiotika jsou pro nás velmi důležitá. Věděli jsme, že zhoršují plísňové infekce, ale objev, že díky těmto interakcím ve střevech mohou vznikat i bakteriální koinfekce, byl překvapivý. Tyto faktory mohou dohromady vytvořit komplikovanou klinickou situaci. Díky pochopení základních příčin budou lékaři schopni tyto pacienty lépe a účinněji léčit.“

  • Koinfekce znamená současně probíhající infekci dvěma nebo více infekčními mikroorganismy najednou.

Problém odolnějších bakterií

Ve studii tým použil myši léčené širokospektrálním koktejlem antibiotik a poté tato zvířata infikoval kvasinkou Candida albicans. Jde o nejrozšířenější plíseň, která u lidí způsobuje invazivní kandidózu. Badatelé zjistili, že přestože nakažené myši měly zvýšenou úmrtnost, tu způsobila spíše infekce ve střevě než v ledvinách nebo jiných orgánech.

V dalším kroku tým přesně určil, které části imunitního systému ve střevě po léčbě antibiotiky chyběly, a poté je myším dodal zpět pomocí léků na posílení imunity podobných těm, jež se používají u lidí. Autoři studie zjistili, že tento přístup pomohl snížit závažnost plísňové infekce.

Vědci na experiment navázali studiem nemocničních záznamů, kde se jim podařilo prokázat, že k podobným koinfekcím může docházet i u lidí po léčbě antibiotiky.

„Naše výsledky ukazují možné důsledky používání antibiotik u pacientů, u nichž hrozí riziko vzniku plísňových infekcí,“ dodala Drummondová. „Pokud omezíme nebo změníme způsob předepisování antibiotik, můžeme pomoci snížit počet lidí, kteří na tyto další infekce těžce onemocní – a také řešit obrovský a rostoucí problém odolnosti bakterií vůči antibiotikům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 10 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 11 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 13 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 15 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 17 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...