Antibiotika mohou zvýšit riziko smrtících plísňových infekcí. Narušují rovnováhu ve střevech

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Plísňová infekce invazivní kandidóza je známá také jako kandidémie. Jde o hlavní komplikaci u hospitalizovaných pacientů, kteří dostávají antibiotika, jež mají zabránit sepsi a dalším bakteriálním infekcím, které mohou být smrtelné.

Problém je, že podle nové studie mohou také antibiotika vést ke snadnějšímu šíření infekcí plísňových, jejichž léčba může být výrazně složitější.

Už delší dobu se ví, že antibiotika narušují fungování imunitního systému ve střevech. Léky sice potlačí bakterie v těle, ale kromě toho oslabí i obranyschopnost vnitřního prostředí střev, čehož využijí plísně, které se tam začnou množit.

Teď ale přišlo neočekávané doplnění: pokud dojde k množení plísní, naváží se na ně i bakterie. A řešení je velmi složité, protože pokud se na bakterie použijí antibiotika, jen to zesiluje bujení plísní. Ve střevech tak dochází v každém případě k hromadění organismů, které jsou pro tělo nepřátelské.

Studie publikovaná v časopise Cell Host and Microbe ukazuje nejen potenciál léků na posílení imunity, ale také upozorňuje na to, že antibiotika mohou mít na lidské tělo další účinky, které ovlivňují způsob boje s infekcemi a nemocemi. A to zase podtrhuje důležitost pečlivého zacházení s dostupnými přípravky.

Hlavní autorka Rebecca Drummondová uvedla: „Antibiotika jsou pro nás velmi důležitá. Věděli jsme, že zhoršují plísňové infekce, ale objev, že díky těmto interakcím ve střevech mohou vznikat i bakteriální koinfekce, byl překvapivý. Tyto faktory mohou dohromady vytvořit komplikovanou klinickou situaci. Díky pochopení základních příčin budou lékaři schopni tyto pacienty lépe a účinněji léčit.“

  • Koinfekce znamená současně probíhající infekci dvěma nebo více infekčními mikroorganismy najednou.

Problém odolnějších bakterií

Ve studii tým použil myši léčené širokospektrálním koktejlem antibiotik a poté tato zvířata infikoval kvasinkou Candida albicans. Jde o nejrozšířenější plíseň, která u lidí způsobuje invazivní kandidózu. Badatelé zjistili, že přestože nakažené myši měly zvýšenou úmrtnost, tu způsobila spíše infekce ve střevě než v ledvinách nebo jiných orgánech.

V dalším kroku tým přesně určil, které části imunitního systému ve střevě po léčbě antibiotiky chyběly, a poté je myším dodal zpět pomocí léků na posílení imunity podobných těm, jež se používají u lidí. Autoři studie zjistili, že tento přístup pomohl snížit závažnost plísňové infekce.

Vědci na experiment navázali studiem nemocničních záznamů, kde se jim podařilo prokázat, že k podobným koinfekcím může docházet i u lidí po léčbě antibiotiky.

„Naše výsledky ukazují možné důsledky používání antibiotik u pacientů, u nichž hrozí riziko vzniku plísňových infekcí,“ dodala Drummondová. „Pokud omezíme nebo změníme způsob předepisování antibiotik, můžeme pomoci snížit počet lidí, kteří na tyto další infekce těžce onemocní – a také řešit obrovský a rostoucí problém odolnosti bakterií vůči antibiotikům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
14. 4. 2025

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
14. 4. 2025

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
14. 4. 2025

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025
Načítání...