Antibiotika mohou zvýšit riziko smrtících plísňových infekcí. Narušují rovnováhu ve střevech

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Plísňová infekce invazivní kandidóza je známá také jako kandidémie. Jde o hlavní komplikaci u hospitalizovaných pacientů, kteří dostávají antibiotika, jež mají zabránit sepsi a dalším bakteriálním infekcím, které mohou být smrtelné.

Problém je, že podle nové studie mohou také antibiotika vést ke snadnějšímu šíření infekcí plísňových, jejichž léčba může být výrazně složitější.

Už delší dobu se ví, že antibiotika narušují fungování imunitního systému ve střevech. Léky sice potlačí bakterie v těle, ale kromě toho oslabí i obranyschopnost vnitřního prostředí střev, čehož využijí plísně, které se tam začnou množit.

Teď ale přišlo neočekávané doplnění: pokud dojde k množení plísní, naváží se na ně i bakterie. A řešení je velmi složité, protože pokud se na bakterie použijí antibiotika, jen to zesiluje bujení plísní. Ve střevech tak dochází v každém případě k hromadění organismů, které jsou pro tělo nepřátelské.

Studie publikovaná v časopise Cell Host and Microbe ukazuje nejen potenciál léků na posílení imunity, ale také upozorňuje na to, že antibiotika mohou mít na lidské tělo další účinky, které ovlivňují způsob boje s infekcemi a nemocemi. A to zase podtrhuje důležitost pečlivého zacházení s dostupnými přípravky.

Hlavní autorka Rebecca Drummondová uvedla: „Antibiotika jsou pro nás velmi důležitá. Věděli jsme, že zhoršují plísňové infekce, ale objev, že díky těmto interakcím ve střevech mohou vznikat i bakteriální koinfekce, byl překvapivý. Tyto faktory mohou dohromady vytvořit komplikovanou klinickou situaci. Díky pochopení základních příčin budou lékaři schopni tyto pacienty lépe a účinněji léčit.“

  • Koinfekce znamená současně probíhající infekci dvěma nebo více infekčními mikroorganismy najednou.

Problém odolnějších bakterií

Ve studii tým použil myši léčené širokospektrálním koktejlem antibiotik a poté tato zvířata infikoval kvasinkou Candida albicans. Jde o nejrozšířenější plíseň, která u lidí způsobuje invazivní kandidózu. Badatelé zjistili, že přestože nakažené myši měly zvýšenou úmrtnost, tu způsobila spíše infekce ve střevě než v ledvinách nebo jiných orgánech.

V dalším kroku tým přesně určil, které části imunitního systému ve střevě po léčbě antibiotiky chyběly, a poté je myším dodal zpět pomocí léků na posílení imunity podobných těm, jež se používají u lidí. Autoři studie zjistili, že tento přístup pomohl snížit závažnost plísňové infekce.

Vědci na experiment navázali studiem nemocničních záznamů, kde se jim podařilo prokázat, že k podobným koinfekcím může docházet i u lidí po léčbě antibiotiky.

„Naše výsledky ukazují možné důsledky používání antibiotik u pacientů, u nichž hrozí riziko vzniku plísňových infekcí,“ dodala Drummondová. „Pokud omezíme nebo změníme způsob předepisování antibiotik, můžeme pomoci snížit počet lidí, kteří na tyto další infekce těžce onemocní – a také řešit obrovský a rostoucí problém odolnosti bakterií vůči antibiotikům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 3 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 9 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 11 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.