Antibiotika mohou zvýšit riziko smrtících plísňových infekcí. Narušují rovnováhu ve střevech

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Plísňová infekce invazivní kandidóza je známá také jako kandidémie. Jde o hlavní komplikaci u hospitalizovaných pacientů, kteří dostávají antibiotika, jež mají zabránit sepsi a dalším bakteriálním infekcím, které mohou být smrtelné.

Problém je, že podle nové studie mohou také antibiotika vést ke snadnějšímu šíření infekcí plísňových, jejichž léčba může být výrazně složitější.

Už delší dobu se ví, že antibiotika narušují fungování imunitního systému ve střevech. Léky sice potlačí bakterie v těle, ale kromě toho oslabí i obranyschopnost vnitřního prostředí střev, čehož využijí plísně, které se tam začnou množit.

Teď ale přišlo neočekávané doplnění: pokud dojde k množení plísní, naváží se na ně i bakterie. A řešení je velmi složité, protože pokud se na bakterie použijí antibiotika, jen to zesiluje bujení plísní. Ve střevech tak dochází v každém případě k hromadění organismů, které jsou pro tělo nepřátelské.

Studie publikovaná v časopise Cell Host and Microbe ukazuje nejen potenciál léků na posílení imunity, ale také upozorňuje na to, že antibiotika mohou mít na lidské tělo další účinky, které ovlivňují způsob boje s infekcemi a nemocemi. A to zase podtrhuje důležitost pečlivého zacházení s dostupnými přípravky.

Hlavní autorka Rebecca Drummondová uvedla: „Antibiotika jsou pro nás velmi důležitá. Věděli jsme, že zhoršují plísňové infekce, ale objev, že díky těmto interakcím ve střevech mohou vznikat i bakteriální koinfekce, byl překvapivý. Tyto faktory mohou dohromady vytvořit komplikovanou klinickou situaci. Díky pochopení základních příčin budou lékaři schopni tyto pacienty lépe a účinněji léčit.“

  • Koinfekce znamená současně probíhající infekci dvěma nebo více infekčními mikroorganismy najednou.

Problém odolnějších bakterií

Ve studii tým použil myši léčené širokospektrálním koktejlem antibiotik a poté tato zvířata infikoval kvasinkou Candida albicans. Jde o nejrozšířenější plíseň, která u lidí způsobuje invazivní kandidózu. Badatelé zjistili, že přestože nakažené myši měly zvýšenou úmrtnost, tu způsobila spíše infekce ve střevě než v ledvinách nebo jiných orgánech.

V dalším kroku tým přesně určil, které části imunitního systému ve střevě po léčbě antibiotiky chyběly, a poté je myším dodal zpět pomocí léků na posílení imunity podobných těm, jež se používají u lidí. Autoři studie zjistili, že tento přístup pomohl snížit závažnost plísňové infekce.

Vědci na experiment navázali studiem nemocničních záznamů, kde se jim podařilo prokázat, že k podobným koinfekcím může docházet i u lidí po léčbě antibiotiky.

„Naše výsledky ukazují možné důsledky používání antibiotik u pacientů, u nichž hrozí riziko vzniku plísňových infekcí,“ dodala Drummondová. „Pokud omezíme nebo změníme způsob předepisování antibiotik, můžeme pomoci snížit počet lidí, kteří na tyto další infekce těžce onemocní – a také řešit obrovský a rostoucí problém odolnosti bakterií vůči antibiotikům.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...