Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.
Bifidobakterie ve střevech primátů se od sebe liší. Vědci by toho rádi využili pro účinnější léčbu lidí
Giboni a šimpanzi mají často ve střevech prospěšné bifidobakterie, které jsou typické i pro člověka, kosmani a tamaríni se v tom ale liší. Vyplývá to z výzkumu primátů v několika zoologických zahradách, na kterém spolupracovali vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a vídeňské Universität für Bodenkultur.
Podle týmu složení střevní flóry zřejmě ovlivňují rozdíly v potravě zkoumaných primátů. Dle vědců by se výsledky tohoto výzkumu daly využít i pro praxi – v medicíně by se daly tyto poznatky použít například při výběru vhodných podávaných probiotik pro člověka.
Svět bifidobakterií
Podle výzkumnice Věry Neužil Bunešové je při volbě podávaných probiotických bakterií velmi důležité dbát na to, aby byly nabízené rody a druhy mikroorganismů pro dané zvíře typické. „Tedy přirozeně vyskytující se v jeho střevní mikrobiotě,“ podotkla vědkyně.
Česko-rakouský tým se tudíž pustil do zkoumání výskytu bifidobakterií ve střevní flóře primátů chovaných v zoologických zahradách ve Dvoře Králové nad Labem, Hodoníně, Liberci, Olomouci, Plzni, Bojnici a Bratislavě.
„Bifidobakterie jsou dominantní složkou střevní mikrobiální populace zejména u novosvětských opic, jako jsou tamaríni a kosmani. I přes velký počet nalezených druhů bifidobakterií se jedná o druhy typické pro tuto skupinu primátů,“ uvedla doktorandka Nikol Modráčková, která na výzkumu spolupracovala.
„Bude to pravděpodobně souviset i s tím, že jejich potrava obsahuje velké množství ovoce a hmyzu, zatímco u primátů starosvětských, jako jsou šimpanzi, giboni a kočkodani, je jejich dieta více podobná té lidské. V tomto případě jsou navíc počty bifidobakterií téměř poloviční a jedná se často o druhy, které jsou typické pro člověka,“ uvedla vědkyně. Modráčková i Neužil Bunešová působí na fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.