Děti narozené císařským řezem mají podle studie ve střevech odlišné bakterie

Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.

Děti po klasickém vaginálním porodu mají většinu střevních bakterií od svých matek, zatímco děti po císařském řezu mají ve střevech bakterie spojované spíše s nemocničním prostředím. Zatím není jasné, jaké dopady na budoucí zdraví dětí tyto poznatky mají, uvádějí autoři studie.

Není ale vyloučené, že v budoucnu by mohl pro miminka po císařském řezu vzniknout správný bakteriální „koktejl“, který by pro ně znamenal dobrý start ve vztahu se světem mikrobů.

„První týdny života jsou kritickým obdobím vývoje imunitního systému dítěte, ale stále o tom víme jen málo,“ řekl profesor Peter Brocklehurst z univerzity v Birminghamu, který je jedním z vedoucích zatím nejrozsáhlejší studie zaměřené na střevní mikroflóru miminek. Vědecký tým o výsledcích své studie informoval v časopise Nature. „Musíme tyto děti sledovat, až budou vyrůstat, abychom viděli, zda rozdíly ve střevní mikroflóře vedly k nějakým zdravotním problémům,“ dodal.

Svět v našem těle

Střevní mikroflóra je komplexní ekosystém milionů mikroorganismů žijících v trávicí soustavě člověka.  Podle vědců hraje důležitou roli při vývoji imunitního systému.

Výsledky dřívějších výzkumů naznačily, že když nejsou lidé v rané fázi života vystaveni určitým mikrobům, jsou náchylnější k autoimunním onemocněním, jako je astma, alergie a cukrovka.

V nynějším výzkumu vědci z londýnské univerzity UCL, Wellcome Sanger Institute a Birminghamské univerzity „četli“ DNA obsaženou ve více než 1600 vzorcích střevních bakterií, které pocházely od 175 matek a téměř šesti stovek miminek. Vzorky odebírali dětem, když jim bylo čtyři, sedm a 21 dnů.

„Co mě zaskočilo i vystrašilo, bylo množství bakterií spojovaných se zdravotnickými zařízeními,“ řekl britské BBC o střevní mikroflóře dětí narozených císařským řezem Trevor Lawley z Wellcome Sanger Institute. „Může to být celkem 30 procent,“ uvedl.

Místopředsedkyně britského sdružení gynekologů a porodníků Alison Wrightová ovšem říká, že nové poznatky by těhotné neměly odradit od porodu císařským řezem. „V mnoha případech jde o zákrok, který zachraňuje život, a může být správnou volbou,“ připomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 1 hhodinou

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 18 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 18 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 21 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 22 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 22 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40
Načítání...