Homosexualitu jeden jediný gen neurčí, prozradil výzkum na půl milionu lidí

Neexistuje nic jako jediný „gen homosexuality“, který by měnil lidskou sexuální orientaci. Ukázal to zatím nejrozsáhlejší výzkum genetického materiálu, jenž se tohoto tématu týkal.

Mezinárodní studie genetičky Andrey Gannové se soustředila na genetické profily asi 480 tisíc lidí ze Spojených států a Velké Británie. Výzkum byl tedy asi stokrát rozsáhlejší než největší podobné výzkumy v minulosti. 

Geny jsou zodpovědné za homosexualitu z přibližně osmi až pětadvaceti procent, podílí se na ní ale zřejmě tisíce genetických rysů. Experti našli pět specifických genetických variant, které byly významně spojené s homosexuálním chováním, dohromady ale vysvětlovaly jen asi jedno procento příčin genetické homosexuality. Tyto geny se nacházely na nejrůznějších místech – jeden se ve skupině spojené s čichem, jiný byl spojený s mužskou plešatostí.

Genetik: Sexualitu jen z genů předvídat nelze

 Vědci tak dospěli ke zjištění, že vztah ke stejnému pohlaví je ovlivňovaný komplexním mixem genetických příčin a příčin, které pocházejí z vnějšího okolí – podobně jako u jiných lidských vlastností. „Jedná se o normální a přirozenou část variace našeho druhu,“ uvedl genetik Ben Neale, který na studii pracoval.

„Je nemožné předvídat lidskou sexualitu čistě z genů člověka,“ dodal. Genetika je podle něj zodpovědná ani ne za polovinu sexuálního chování, ale přesto je důležitým faktorem, který by měl být dále zkoumán. „Naše studie zdůrazňuje, jak důležitým aspektem sexuálního chování je různorodost.“

Rozmanitější, než se čekalo

Výsledky také zpochybňují známou a hojně používanou Kinseyho škálu – tedy systém hodnocení lidské sexuální orientace. Ta hodnotila jednoznačnou heterosexualitu jako stupeň 0, čistou homosexualitu pak jako stupeň 6. „Zjistili jsme, že Kinsyeho škála je zjednodušením opravdové rozmanitosti sexuálního chování u lidí,“ popisuje Andrea Ganna.

Výsledky genetického zkoumání podle Bena Neala ukazují, že nejde udělat jednoduchou přímku, která vede od heterosexuality k homosexualitě. Je totiž možné, a výzkumy naznačují, že je to pravděpodobné, že vztah k opačnému a vlastnímu pohlaví může být na tom druhém úplně nezávislý, mohly by tedy existovat vlastně nejméně dvě takové přímky.

Výsledky práce ale také ukázaly další pozoruhodné detaily o genetice lidské sexuality. Tak například genetická variabilita má větší vliv na homosexuální chování u mužů než u žen.

„Zřejmě to ukazuje na složitost ženské sexuality,“ říká Melinda Millsová, socioložka z Oxfordu, která psala ke studii úvodník do žurnálu Science. „Odráží to hlasy z LGBTQ+ komunity, které tvrdí, že existují množství sexualit. Sexualita je dynamická, má schopnost vyjadřovat a realizovat sexuální preference, a je tedy regulovaná i kulturními, politickými, sociálními, legálními i náboženskými strukturami,“ uvádí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 2 hhodinami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 4 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 5 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 7 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...