Homosexualitu jeden jediný gen neurčí, prozradil výzkum na půl milionu lidí

Neexistuje nic jako jediný „gen homosexuality“, který by měnil lidskou sexuální orientaci. Ukázal to zatím nejrozsáhlejší výzkum genetického materiálu, jenž se tohoto tématu týkal.

Mezinárodní studie genetičky Andrey Gannové se soustředila na genetické profily asi 480 tisíc lidí ze Spojených států a Velké Británie. Výzkum byl tedy asi stokrát rozsáhlejší než největší podobné výzkumy v minulosti. 

Geny jsou zodpovědné za homosexualitu z přibližně osmi až pětadvaceti procent, podílí se na ní ale zřejmě tisíce genetických rysů. Experti našli pět specifických genetických variant, které byly významně spojené s homosexuálním chováním, dohromady ale vysvětlovaly jen asi jedno procento příčin genetické homosexuality. Tyto geny se nacházely na nejrůznějších místech – jeden se ve skupině spojené s čichem, jiný byl spojený s mužskou plešatostí.

Genetik: Sexualitu jen z genů předvídat nelze

 Vědci tak dospěli ke zjištění, že vztah ke stejnému pohlaví je ovlivňovaný komplexním mixem genetických příčin a příčin, které pocházejí z vnějšího okolí – podobně jako u jiných lidských vlastností. „Jedná se o normální a přirozenou část variace našeho druhu,“ uvedl genetik Ben Neale, který na studii pracoval.

„Je nemožné předvídat lidskou sexualitu čistě z genů člověka,“ dodal. Genetika je podle něj zodpovědná ani ne za polovinu sexuálního chování, ale přesto je důležitým faktorem, který by měl být dále zkoumán. „Naše studie zdůrazňuje, jak důležitým aspektem sexuálního chování je různorodost.“

Rozmanitější, než se čekalo

Výsledky také zpochybňují známou a hojně používanou Kinseyho škálu – tedy systém hodnocení lidské sexuální orientace. Ta hodnotila jednoznačnou heterosexualitu jako stupeň 0, čistou homosexualitu pak jako stupeň 6. „Zjistili jsme, že Kinsyeho škála je zjednodušením opravdové rozmanitosti sexuálního chování u lidí,“ popisuje Andrea Ganna.

Výsledky genetického zkoumání podle Bena Neala ukazují, že nejde udělat jednoduchou přímku, která vede od heterosexuality k homosexualitě. Je totiž možné, a výzkumy naznačují, že je to pravděpodobné, že vztah k opačnému a vlastnímu pohlaví může být na tom druhém úplně nezávislý, mohly by tedy existovat vlastně nejméně dvě takové přímky.

Výsledky práce ale také ukázaly další pozoruhodné detaily o genetice lidské sexuality. Tak například genetická variabilita má větší vliv na homosexuální chování u mužů než u žen.

„Zřejmě to ukazuje na složitost ženské sexuality,“ říká Melinda Millsová, socioložka z Oxfordu, která psala ke studii úvodník do žurnálu Science. „Odráží to hlasy z LGBTQ+ komunity, které tvrdí, že existují množství sexualit. Sexualita je dynamická, má schopnost vyjadřovat a realizovat sexuální preference, a je tedy regulovaná i kulturními, politickými, sociálními, legálními i náboženskými strukturami,“ uvádí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 12 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 14 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled