Homosexualitu jeden jediný gen neurčí, prozradil výzkum na půl milionu lidí

Neexistuje nic jako jediný „gen homosexuality“, který by měnil lidskou sexuální orientaci. Ukázal to zatím nejrozsáhlejší výzkum genetického materiálu, jenž se tohoto tématu týkal.

Mezinárodní studie genetičky Andrey Gannové se soustředila na genetické profily asi 480 tisíc lidí ze Spojených států a Velké Británie. Výzkum byl tedy asi stokrát rozsáhlejší než největší podobné výzkumy v minulosti. 

Geny jsou zodpovědné za homosexualitu z přibližně osmi až pětadvaceti procent, podílí se na ní ale zřejmě tisíce genetických rysů. Experti našli pět specifických genetických variant, které byly významně spojené s homosexuálním chováním, dohromady ale vysvětlovaly jen asi jedno procento příčin genetické homosexuality. Tyto geny se nacházely na nejrůznějších místech – jeden se ve skupině spojené s čichem, jiný byl spojený s mužskou plešatostí.

Genetik: Sexualitu jen z genů předvídat nelze

 Vědci tak dospěli ke zjištění, že vztah ke stejnému pohlaví je ovlivňovaný komplexním mixem genetických příčin a příčin, které pocházejí z vnějšího okolí – podobně jako u jiných lidských vlastností. „Jedná se o normální a přirozenou část variace našeho druhu,“ uvedl genetik Ben Neale, který na studii pracoval.

„Je nemožné předvídat lidskou sexualitu čistě z genů člověka,“ dodal. Genetika je podle něj zodpovědná ani ne za polovinu sexuálního chování, ale přesto je důležitým faktorem, který by měl být dále zkoumán. „Naše studie zdůrazňuje, jak důležitým aspektem sexuálního chování je různorodost.“

Rozmanitější, než se čekalo

Výsledky také zpochybňují známou a hojně používanou Kinseyho škálu – tedy systém hodnocení lidské sexuální orientace. Ta hodnotila jednoznačnou heterosexualitu jako stupeň 0, čistou homosexualitu pak jako stupeň 6. „Zjistili jsme, že Kinsyeho škála je zjednodušením opravdové rozmanitosti sexuálního chování u lidí,“ popisuje Andrea Ganna.

Výsledky genetického zkoumání podle Bena Neala ukazují, že nejde udělat jednoduchou přímku, která vede od heterosexuality k homosexualitě. Je totiž možné, a výzkumy naznačují, že je to pravděpodobné, že vztah k opačnému a vlastnímu pohlaví může být na tom druhém úplně nezávislý, mohly by tedy existovat vlastně nejméně dvě takové přímky.

Výsledky práce ale také ukázaly další pozoruhodné detaily o genetice lidské sexuality. Tak například genetická variabilita má větší vliv na homosexuální chování u mužů než u žen.

„Zřejmě to ukazuje na složitost ženské sexuality,“ říká Melinda Millsová, socioložka z Oxfordu, která psala ke studii úvodník do žurnálu Science. „Odráží to hlasy z LGBTQ+ komunity, které tvrdí, že existují množství sexualit. Sexualita je dynamická, má schopnost vyjadřovat a realizovat sexuální preference, a je tedy regulovaná i kulturními, politickými, sociálními, legálními i náboženskými strukturami,“ uvádí vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 2 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 6 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 8 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...