Homosexualita je v Polsku před volbami opět tématem. Varšava se snaží LGBT komunitu hájit

2 minuty
Události: V Polsku se před volbami dostává do popředí téma sexuálních menšin
Zdroj: ČT24

Kampaň před květnovými volbami do europarlamentu ovládlo v Polsku téma sexuálních menšin. Sledované je i proto, že zemi čekají na podzim volby místních zákonodárců. Vítězství chce obhájit konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).

„Jedna z poslankyň strany Právo a spravedlnost řekla, že Polsko bude zemí bez sexuálních menšin. To je naprosto skandální, z normální strany by ji vyloučili,“ říká varšavský zastupitel Marek Szolc, který se otevřeně hlásí k homosexualitě a často se kvůli tomu setkává s nenávistnými projevy. Ty zaznívají i ve vrcholné politice.

Konzervativní vládní strana akcentuje na předvolebních setkáních tradiční katolické hodnoty. Legalizaci registrovaného partnerství zásadně odmítá. „Na tohle říkáme ne. A obzvlášť pokud jde o děti. Ruce pryč od našich dětí!“ uvedl letos v březnu předseda PiS Jarosław Kaczyński.

Vládní strana odsuzuje i Deklaraci LGBT+, kterou podepsal varšavský primátor. „Jsme městem pro všechny a úkolem radnice je stát na straně diskriminovaných,“ píše se v ní.

Varšavská radnice chce šířit osvětu nebo řešit psychologickou a právní pomoc obětem násilí. To v nějaké formě zažije podle průzkumů organizace s názvem Kampaň proti homofobii na 70 procent příslušníků sexuálních menšin. Na policii útok nahlásí jen 4 procenta z nich.

Podle koordinátorky projektů organizace mohou mít tito lidé v Polsku problém třeba i s pronájmem bytu. „Je to skupina, která je potenciálně ohrožená a taky potenciálně využitelná k dělení (společnosti) a vyvolávání strachu,“ podotýká politoložka Anna Materska Sosnowska.

Zesměšňování na internetu čelí i Robert Biedroń, který neskrývá homosexuální orientaci a jehož nová strana Jaro vystupuje proti spojení státu s církví. Příkladů urážlivých komentářů ve veřejném prostoru je ovšem nepočítaně – objevují se v konzervativních týdenících spojených s vládou, na fotbalových utkáních, ale i na sociálních sítích některých vládních politiků.

Před volbami v roce 2015 PiS s úspěchem vsadila na protiimigrační rétoriku. „Nyní sázejí na strach, tak jako to udělali s migrací. Jen tentokrát nejde o migranty a muslimské země, ale o šíření západních hodnot,“ řekl agentuře Reuters politolog Aleksander Smolar z nadace Stefana Bátoryho.

V Polsku, které má asi 38 milionů obyvatel, se až 90 procent lidí hlásí ke katolické církvi. Každou neděli chodí na mši 12 milionů lidí. Podle průzkumu agentury CBOS z konce roku 2017 si více než polovina dotázaných myslela, že homosexualita není normální, ale lze ji tolerovat. Čtvrtina lidí byla toho názoru, že ji v žádném případě tolerovat nelze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...