V Polsku vzniká nové politické hnutí. Jeho lídr Robert Biedroń má v parlamentních volbách příští rok velké ambice. Končící starosta Slupsku chce nabídnout alternativu k vládní straně i údajně slabé opozici. Je vůbec prvním politikem v zemi, který přiznává, že je gay.
Ateista, který neskrývá homosexuální orientaci – v konzervativní společnosti jasný recept na prohru. Přesto Robert Biedroń boří stereotypy a podporu od spoluobčanů získal. Poslední čtyři roky řídil z pozice starosty Slupsk, stotisícové město na severozápadě Polska. Předtím byl poslancem.
„Lidé oceňují, že jsem sám sebou, v politice je autentičnost a důvěryhodnost nedostatkovým zbožím,“ tvrdí Biedroń považovaný za novou naději polské levice.
Dvaačtyřicetiletý liberál objíždí města a program svého hnutí, podle všeho opřený o právo na rovnost, svobodu a demokracii, plánuje oznámit v únoru 2019. Věří přitom, že příští podzim bude pro co nejvíce voliče alternativou, která jim v danou chvíli chybí. V Sejmu totiž jako v jediné zemi Evropské unie není zastoupena levicová strana.
„Naším cílem je samozřejmě získat vládu, musíme udělat vše pro to, aby Polsko žilo v 21. století, a ne ve středověku,“ odhaluje budoucí záměry.
Boj na levém křídle s PiS
Levicové voliče na sebe stáhla kvůli štědrým sociálním programům pravicově populistická strana Právo a spravedlnost. Ta teď ovládá parlament, prezidenta a veřejnoprávní média. Kvůli její reformě soudního systému Polsko žaluje Evropská komise. V předvolebních průzkumech se 40 procenty hlasů stále jasně vede.
„Když lidé cítí peníze navíc a jedná se o reálné peníze v jejich peněžence, tak je jasné, že hlasují pro vládní stranu a nehledají změnu.“ míní politoložka Anna Materska-Sosnowská.
Nejsilnější opoziční strana – také pravicová Občanská platforma – je zatížená skandály z doby, kdy sama vládla. Po odchodu Donalda Tuska do Evropské rady navíc nemá silného lídra.
Ostatní strany mají podle průzkumů podporu jen málo nad pět procent. A příchod Biedrońova hnutí nakonec může opoziční hlasy ještě víc rozdrobit.
