Papež František: Církev by měla žádat homosexuály o odpuštění

Cestou z návštěvy Arménie papež František prohlásil, že křesťané i katolická církev by měli požádat homosexuály o odpuštění za to, jakým způsobem se k nim v minulosti chovali. V rozhovoru s novináři na palubě svého speciálu uvedl, že církev by se měla omluvit všem skupinám, které marginalizovala.

Uvolněné rozhovory s žurnalisty na palubě letadla se staly během Františkových zahraničních cest již bezmála tradicí. Tentokrát se jej jeden z přítomných novinářů otázal, zda souhlasí s názorem německého kardinála Reinharda Marxe, že křesťané v minulosti utlačovali lidi s menšinovou sexuální orientací.

„Historie homosexuálů v našich komunitách je velmi zlá, protože jsme učinili mnoho, abychom je marginalizovali,“ uvedl kardinál na Trinity College v Dublině. „Jako církev i jako společnost bychom měli říct: ‚Promiňte, promiňte!'“ dodal Marx.

Papež se s kardinálem ztotožnil. Homosexuály je podle něj třeba respektovat, nikoliv diskriminovat. Chápe, že chování některých homosexuálních komunit může být pro někoho lehce urážlivé. „Kdo jsme, abychom soudili někoho, kdo je v této situaci, když má dobrou vůli a hledá Boha?“ zeptal se novinářů. „Musíme je doprovázet. To je to, co říká katechismus,“ dodal.

Omluva nestačí

Krom lidí s menšinovou sexuální orientací se katolická obec podle Františka prohřešila i vůči chudým lidem a ženám, byla také slepá vůči dětské práci. Papež se kál i za „posvěcení mnoha zbraní“, čímž měl podle agentury Reuters na mysli podporu představitelů církve některým válečným aktivitám. Zdůraznil, že je třeba více než jen omluvy – požádat o odpuštění.

Františka mnozí chválí za to, že je vůči homosexuálům vůbec nejmilosrdnějším papežem v dějinách. Naopak bigotně smýšlející katolíci jej za jeho liberální názory kritizují. Ani podle konzervativního křídla katolické církve ale není samotná homosexualita či sklony k ní hříchem, pohlavní styk s osobou stejného pohlaví však ano. Členové LGBT (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgender osoby) komunit by proto podle nich měli být cudní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 4 mminutami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 9 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 9 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 11 hhodinami
Načítání...