Čína před rokem naklonovala makaky. Teď už jim geneticky vkládá duševní choroby

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Vědci tím otevřeli cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Koncem loňského listopadu pak svět šokoval čínský vědec Che Ťien-kchuej, který tvrdil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata, holčičky LuLu a Nana – v tomto případě tedy nešlo o klonování, ale o jinou ukázku toho, jak daleko už je Čína s genetickými technologiemi.

Nahrávám video
První naklonovaní primáti
Zdroj: ČT24

Zvířata vědci využijí k testování léků na řadu nemocí

Dva totožní dlouhoocasí makakové Čung Čung a Chua Chua se narodili koncem roku 2017. „Lidé jsou primáti. Technická bariéra pro klonování druhů primátů, včetně lidí, je prolomena,“ řekl Mu-ming Pcho-o, jenž dohlížel na výzkum Institutu neurověd Čínské akademie věd ve východočínské Šanghaji.

„Prolomili jsme tuto bariéru, abychom vyrobili zvířecí modely, které jsou užitečné pro medicínu a lidské zdraví. Není záměrem použít tuto metodu na člověka,“ dodal. Geneticky totožná zvířata mohou posloužit k testování nových léků na řadu nemocí.

Rok poté

Čínští vědci ve výzkumu makaků pokračují i v současnosti. Přesně rok po prvním úspěchu nyní oznámili výsledky dalšího experimentu. Tentokrát naklonovali rovnou pět makaků, kteří ale navíc byli geneticky modifikovaní.

Cílem kontroverzního pokusu je biomedicínský výzkum – Číňané doufají, že když už rovnou naklonují nemocné opice, výrazně to urychlí testy, které se na těchto primátech provádějí. A v důsledku to také sníží množství makaků, na nichž se tyto pokusy provádí.

Experiment s etickým otazníkem

Vědci začali tím, že pomocí genetických nůžek CRISPR/Cas9 upravili DNA původního makaka. Vypnuli u něj tímto způsobem gen BMAL-1, který je zodpovědný za takzvané cirkadiánní rytmy.

Když se u opic tento gen deaktivuje, vede to ke zhoršení kvality spánku, zvýšené podrážděnosti a depresi – vědci dokonce pozorovali chování připomínající schizofrenii. Narušení cirkadiánních rytmů je také spojováno se vznikem chorob, jako je rakovina nebo cukrovka.

Pak makaka naklonovali – přenesli jádra z jeho buněk do vajíček, tímto způsobem získali 5 klonů, všechny měly stejnou genetickou vadu jako původní makak.

Proč to všechno? Čínští genetici doufají, že tímto způsobem získají modelový organismus velmi blízký člověku. Znamenalo by to, že se budou dát mnohem lépe testovat léky proti genetickým nemocem – tedy rakovině, poruchám mozku a dalším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 14 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...