Čína před rokem naklonovala makaky. Teď už jim geneticky vkládá duševní choroby

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Vědci tím otevřeli cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Koncem loňského listopadu pak svět šokoval čínský vědec Che Ťien-kchuej, který tvrdil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata, holčičky LuLu a Nana – v tomto případě tedy nešlo o klonování, ale o jinou ukázku toho, jak daleko už je Čína s genetickými technologiemi.

Nahrávám video
První naklonovaní primáti
Zdroj: ČT24

Zvířata vědci využijí k testování léků na řadu nemocí

Dva totožní dlouhoocasí makakové Čung Čung a Chua Chua se narodili koncem roku 2017. „Lidé jsou primáti. Technická bariéra pro klonování druhů primátů, včetně lidí, je prolomena,“ řekl Mu-ming Pcho-o, jenž dohlížel na výzkum Institutu neurověd Čínské akademie věd ve východočínské Šanghaji.

„Prolomili jsme tuto bariéru, abychom vyrobili zvířecí modely, které jsou užitečné pro medicínu a lidské zdraví. Není záměrem použít tuto metodu na člověka,“ dodal. Geneticky totožná zvířata mohou posloužit k testování nových léků na řadu nemocí.

Rok poté

Čínští vědci ve výzkumu makaků pokračují i v současnosti. Přesně rok po prvním úspěchu nyní oznámili výsledky dalšího experimentu. Tentokrát naklonovali rovnou pět makaků, kteří ale navíc byli geneticky modifikovaní.

Cílem kontroverzního pokusu je biomedicínský výzkum – Číňané doufají, že když už rovnou naklonují nemocné opice, výrazně to urychlí testy, které se na těchto primátech provádějí. A v důsledku to také sníží množství makaků, na nichž se tyto pokusy provádí.

Experiment s etickým otazníkem

Vědci začali tím, že pomocí genetických nůžek CRISPR/Cas9 upravili DNA původního makaka. Vypnuli u něj tímto způsobem gen BMAL-1, který je zodpovědný za takzvané cirkadiánní rytmy.

Když se u opic tento gen deaktivuje, vede to ke zhoršení kvality spánku, zvýšené podrážděnosti a depresi – vědci dokonce pozorovali chování připomínající schizofrenii. Narušení cirkadiánních rytmů je také spojováno se vznikem chorob, jako je rakovina nebo cukrovka.

Pak makaka naklonovali – přenesli jádra z jeho buněk do vajíček, tímto způsobem získali 5 klonů, všechny měly stejnou genetickou vadu jako původní makak.

Proč to všechno? Čínští genetici doufají, že tímto způsobem získají modelový organismus velmi blízký člověku. Znamenalo by to, že se budou dát mnohem lépe testovat léky proti genetickým nemocem – tedy rakovině, poruchám mozku a dalším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...