V Číně čeká další žena geneticky upravené dítě. Vědec čelí vyšetřování

Čínské úřady potvrdily, že mají informace o další ženě, která otěhotněla během prvního pokusu o vytvoření geneticky upraveného člověka. Vědec Che Ťien-kchuej, který za výzkumem stojí, už čelí policejnímu vyšetřování.

Ťien-kchuej na konci loňského listopadu zaskočil světovou veřejnost, když na mezinárodní konferenci v Hongkongu oznámil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata. Cílem jeho výzkumu bylo, aby měly děti od narození větší odolnost proti viru HIV.

Už tehdy informoval ostatní experty, že je možné, že u dalšího testovaného páru můžu dojít k dalšímu těhotenství. Od té doby se celou záležitostí zaobírají čínské úřady – a to přesto, že vědec tvrdí, že měl k experimentu povolení jak od příslušných úředních míst, tak od zúčastněných párů.

Nyní Peking oznámil, že druhá potenciální matka opravdu existuje a opravdu je těhotná. Zřejmě bude následovat první matku, která je i s geneticky upravenými dvojčaty pod dohledem lékařů.

Vyšetřovatelé už konstatovali, že Che se dopustil falšování úředních dokumentů a úmyslně se vyhnul dohledu nadřízených. Projekt, do něhož byli zapojeni i výzkumníci z jiných zemí, organizoval v podstatě soukromě a měl při něm využívat „technologie s nejasnou bezpečností a efektivitou,“ uvedla agentura Nová Čína.

Podle této agentury Che výzkum provedl především s touhou po osobní slávě a také s využitím soukromě získaných zdrojů.

Nahrávám video

Osm párů v experimentu

Kontroverzního experimentu se zúčastnilo osm dvojic dobrovolníků. Byly složené vždy z HIV-pozitivního otce a HIV-negativní matky. Vědec z Šen-čenu využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která dovoluje výměnu defektního genu. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. V posledních letech totiž vědci zjistili, že mutace tohoto receptoru vede k rezistenci vůči viru HIV či k lepší prognóze po nákaze.

Takový výzkum je zakázaný nejen v Evropě nebo USA, ale i v Číně. Podle agentury AP se navíc zdá, že genetická úprava není zcela dokončená a že nejméně u jednoho z dvojčat jde o směs buněk s nejrůznějšími změnami. „Skoro to nevypadá jako editace – jako by byly změněné jen některé geny, protože k infekci HIV může i nadále dojít,“ komentoval Cheovy poznámky genetik George Church z Harvardu.

Church i jeho kolega Kiran Musunuru, expert na editaci genů z Pensylvánské univerzity, zpochybňují také rozhodnutí použít jedno z embryí při pokusu o otěhotnění – čínští vědci věděli předem, že se nepovedlo změnit obě kopie genu. „U tohoto dítěte tedy nedošlo k žádné zlepšené ochraně proti HIV, ale současně ho vystavili neznámým rizikům,“ varoval Musunuru.

Experti mluví o eticky neobhajitelném kroku

Také řada dalších vědců už označila projekt vědce z Šen-čenu za „nezodpovědný“. Argumentují mimo jiné tím, že i kdyby editace CCR5 fungovala perfektně, lidé s „nenormálním“ CCR5 mají zase větší riziko nákazou jinými viry, například západonilskou horečkou, která může být smrtelná.

„Je to neospravedlnitelné… experiment na lidských bytostech, který není morálně ani eticky obhajitelný,“ reagoval Musunuru. Souhlasí s ním i Eric Topol, který vede hlavní světové pracoviště v úpravě genů – Scripps Research Translational Institute v Kalifornii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 14 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 17 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 17 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 19 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 21 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...