Genetická úprava lidských embryí je téma, které rozděluje vědecký svět. Zatímco po posledním skandálu v Číně se od této praktiky většina světa odklání, ruský gentik Denis Rebrikov by v ní chtěl pokračovat a ještě ji vylepšit.
Před nedávnem vzbudil rozruch případ čínského vědce, který v nepovoleném a neetickém experimentu zkusil změnit DNA dvou dětí, aby byly odolné proti viru HIV. Pokus odsoudila většina vědeckého světa, autor práce Che Ťien-kchuej přišel o svou pozici a od experimentu se distancovala nejen čínská univerzita, kde proběhl, ale i čínské úřady.
Nyní ale v rozhovoru pro odborný žurnál Science Insider ruský genetik Denis Rebrikov oznámil, že chce v tomto výzkumu pokračovat a že hodlá upravit stejný gen jako předtím čínský vědec, díky čemuž by se narodily děti, které budou odolné nebo dokonce zcela imunní vůči viru HIV.
„Pokrok nezastavíte jen slovy napsanými na papíru,“ prohlásil Rebrikov. Tento vědec pracuje v Kulakovově výzkumném centru v Moskvě. Výzkum ještě nemá schválený ruskými úřady, ale o schválení se intenzivně snaží. Nechce pokračovat přímo v Cheově metodě, ta je podle něj vadná, o stejný cíl se pokusí poněkud odlišným použitím „genetických nůžek“ CRISPR.
Pro svůj pokus potřebuje najít alespoň jednu ženu, která je nakažená virem HIV, na níž nefunguje klasická léčba pomocí antiretrovirů, a přesto by se ráda stala matkou. Takových žen je v Rusku pouze asi třicet, celkem je v Rusku přes milion lidí nakažených touto nemocí.
Výzkum nevidí jako kontroverzní, není ani proti myšlence vylepšení vlastností člověka
Ruský vědec zdůraznil, že jeho země nemá žádné přímé zákazy podobného výzkumu na lidských embryích, jaké platí v USA nebo mnoha jiných zemích – řídí se ale univerzálními pravidly vědeckého světa. Proto si není jistý, zda nakonec svolení získá.
Odmítá, že by šlo o kontroverzní výzkum. „Je to normální reakce lidské populace. 90 procent populace je konzervativní, to je normální. A možná 5 procent je progresivních. Musíme prostě počkat, možná dokonce několik let,“ podotkl.
Rebrikov v rozhovoru zdůraznil, že odolnost vůči HIV je jen začátek, který v budoucnu otevře dveře pro mnohem rozsáhlejší úpravy genů.
Na otázku, co si myslí o editaci genů nikoliv pro léčbu, ale za účelem vylepšení, jako je třeba rychlost běhu, inteligence nebo barva očí, odpověděl velmi kontroverzně. „To bude další krok. Ale až za 20 nebo 30 let. Teď jsem proti tomu. Tak roku 2040 to ale budu podporovat. Nejsem proti myšlence samotné,“ dodal s tím, že lidé, kteří jsou proti, by přitom lepší vlastnosti chtěli u svých dětí mít, avšak jen díky božské prozřetelnosti, ne díky vědě.
