Čeští vědci chtějí poznat všechny myší geny, pomůže to při léčení lidí

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.

Při výzkumu vědci myším ovlivňují různé geny – jde o takzvané vypínání genů – a následky pak pozorují u jejich mláďat.

Myši a lidé mají asi 17 tisíc genů stejných, a proto výzkum myší pomáhá poznání lidských nemocí a vývinu nových léčebných metod. „Do roku 2025 je v rámci celosvětového úsilí předpoklad popsat funkci všech genů. Budeme se především zaměřovat na geny, které lze najít u myší i lidí,“ uvedl Sedláček.

Cesta k lepším lékům

Po objevu trvá ještě zhruba deset let, než je vyvinuta nová léčebná metoda. „Je to individuální, ale pokud je objev u myši učiněn, následuje série testování a klinických zkoušek,“ řekl Sedláček. CCP poskytuje i servis institucím, které vyvíjejí léčiva a chtějí vědět, jak jsou látky účinné. „I tak trvá roky, než se léčivo či proces dají uplatnit,“ dodal.

Vědci v centru BIOCEV od otevření v roce 2016 učinili několik objevů důležitých pro léčení genetických onemocnění. Objasnili například mechanismus způsobující těžké poškození kůže, takzvaný Nethertonův syndrom, postihující ročně jedno ze čtvrt milionu dětí. „Podařilo se to snížením aktivity skupiny enzymů aktivních v kůži,“ uvedl Sedláček.

Vědecké výzkumy na myších pomohly také k vylepšení transplantace orgánů a odhalily biologické příčiny nemocí jako je Alzheimerova choroba. Dále pomohly k vyvinutí léčby rakoviny krvinek, rakoviny prsu a dalších nemocí. Od roku 1905 bylo uděleno více než 30 Nobelových cen vědcům, kteří se zabývali výzkumem myší.

Národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku je součástí vědeckého centra BIOCEV, které se zabývá biotechnologiemi a biomedicínou. Jeho cílem je poznání organismů na molekulární úrovni s cílem pomoci aplikovanému výzkumu a vývoji léčby. Centrum je rovněž součástí evropských a mezinárodních konsorcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 3 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 5 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 7 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 9 hhodinami
Načítání...