Čeští vědci chtějí poznat všechny myší geny, pomůže to při léčení lidí

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.

Při výzkumu vědci myším ovlivňují různé geny – jde o takzvané vypínání genů – a následky pak pozorují u jejich mláďat.

Myši a lidé mají asi 17 tisíc genů stejných, a proto výzkum myší pomáhá poznání lidských nemocí a vývinu nových léčebných metod. „Do roku 2025 je v rámci celosvětového úsilí předpoklad popsat funkci všech genů. Budeme se především zaměřovat na geny, které lze najít u myší i lidí,“ uvedl Sedláček.

Cesta k lepším lékům

Po objevu trvá ještě zhruba deset let, než je vyvinuta nová léčebná metoda. „Je to individuální, ale pokud je objev u myši učiněn, následuje série testování a klinických zkoušek,“ řekl Sedláček. CCP poskytuje i servis institucím, které vyvíjejí léčiva a chtějí vědět, jak jsou látky účinné. „I tak trvá roky, než se léčivo či proces dají uplatnit,“ dodal.

Vědci v centru BIOCEV od otevření v roce 2016 učinili několik objevů důležitých pro léčení genetických onemocnění. Objasnili například mechanismus způsobující těžké poškození kůže, takzvaný Nethertonův syndrom, postihující ročně jedno ze čtvrt milionu dětí. „Podařilo se to snížením aktivity skupiny enzymů aktivních v kůži,“ uvedl Sedláček.

Vědecké výzkumy na myších pomohly také k vylepšení transplantace orgánů a odhalily biologické příčiny nemocí jako je Alzheimerova choroba. Dále pomohly k vyvinutí léčby rakoviny krvinek, rakoviny prsu a dalších nemocí. Od roku 1905 bylo uděleno více než 30 Nobelových cen vědcům, kteří se zabývali výzkumem myší.

Národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku je součástí vědeckého centra BIOCEV, které se zabývá biotechnologiemi a biomedicínou. Jeho cílem je poznání organismů na molekulární úrovni s cílem pomoci aplikovanému výzkumu a vývoji léčby. Centrum je rovněž součástí evropských a mezinárodních konsorcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...