Téma Sametová revoluce strana 4 z 5

Do bojů druhé světové války se zapojovaly i československé ženy. Kromě domácího odboje sloužily ale také v armádě – jako řidičky, automechaničky nebo meteoroložky. Přestože se o Čechoslovácích u britského letectva po pádu komunismu opět začalo mluvit, ženy, které působily u stejných jednotek, jsou stále trochu v jejich stínu. Může za to zřejmě tehdejší laxní postoj exilových úřadů i následný přístup komunistů k hrdinům západní fronty.

Jaroslav Peprník v období normalizace nesměl přednášet. Dnes čtyřiadevadesátiletý profesor anglistiky mohl jen publikovat a vést cvičení, jeho činnost sledovala Státní bezpečnost. Ke své práci se mohl vrátit až po pádu komunismu. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Manželství nebylo v historii pro všechny. Tradičně se obřad odehrával před Bohem, a tak sňatku mohlo zabránit třeba netolerované vyznání nebo úplná absence víry snoubenců. Překážku ale překonaly civilní obřady, v Praze byl ten první uzavřen pátého března 1871. Za uplynulých 150 let se svatby přesouvaly z kostelů na úřady a zase zpět, lidé do manželství vstupovali kvůli ekonomickým důvodům, které zmizely po sametové revoluci, kdy se počet sňatků zásadně snížil. A o tom, že manželství není pro každého, se znovu mluví i dnes v souvislosti s homosexuálními páry. Úpravou zákonů se zabývá hned několik poslaneckých návrhů.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Mladá učitelka Jiřina Čechová vykládala žákům na konci 60. let dějepis po svém. Protože se aktivně zapojila do odporu proti tehdejšímu režimu, zakázali jí nakonec komunisté učit. Pracovala v zemedělství, ale také překládala knihy, podepsala Chartu77 a po sametové revoluci byla členkou Občanského fóra. „Z boje se neutíká,“ reagovala na nabídku k emigraci.

Ve věku 97 let zemřel významný český šlechtic Zdeněk Sternberg, který vlastnil hrad v Českém Šternberku na Benešovsku. Jeho hraběcí rod pronásledovali nacisté i komunisté. Po roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později se živil například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska, po roce 1989 dostal hrad v restituci zpět.

Stovky metrů dlouhý řetěz ze svíček ve Zlíně připomíná 52. výročí smrti studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa. V Klatovech zase mohou lidé obdivovat sedmimetrovou abstraktní sochu nazvanou Věž pro Jana Palacha sochaře Václava Fialy.

První z třiceti případů majora Zemana viděli diváci poprvé před 45 lety, 11. ledna 1976. Detektivní seriál dosáhl značné popularity, čehož využilo vedení státu k propagandistické masáži a překroucenému výkladu nedávné historie. Uvědomoval si to i představitel hlavní role seriálu Vladimír Brabec. „Nevěděli jsme přesně, do čeho jdeme. Potom už nešlo utéct. Když se to natočilo, tak jsem se za některé díly styděl, styděl jsem se, že v nich jsem,“ popsal později herec. Seriál, ve kterém televizní vyšetřovatel řeší kriminální případy a zároveň poučuje diváky o záškodnících v zemi, se stal ožehavým tématem i po sametové revoluci. Na obrazovkách se ostatně vysílá dodnes.

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

V pátek v 18:00 vyšel z prostranství před Novou scénou Národního divadla v Praze vzpomínkový průvod Srdce na Hrad. Připomněl Václava Havla, od jehož smrti uplynulo devět let. Na Havla vzpomínali v pátek lidé po celém Česku, kvůli současné epidemické situaci se však mnoho pietních akcí přesunulo do virtuálního prostředí.

Institut ombudsmana vznikl v Česku už v lednu 2000, někdejší advokát a soudce Otakar Motejl se ale funkce veřejného ochránce práv ujal až 18. prosince 2000. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu a jeho pomoc je bezplatná. Za 20 let se na ochránce práv obrátili lidé se 140 tisíci podněty.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Co nám přinesla nabytá svoboda v konfrontaci s událostmi roku 2020? Dokument Stopaři Václava Havla je dialogem známých i méně známých osobností s odkazem prvního prezidenta České republiky. Pavel Štingl snímek natáčel a vysílal na pozadí připomínek listopadu 89. Přehrát ho lze nadále i v iVysílání.

Ve věku 82 let zemřel v pátek vědec a bývalý politik František Reichel, který byl také významným organizátorem církevního života. Potvrdil to v sobotu jeho syn František Reichel. Jeho otec byl v roce 1989 jedním z hlavních organizátorů pouti na svatořečení Anežky České do Vatikánu, jíž se zúčastnilo na sklonku komunistického režimu na deset tisíc věřících z Československa a krajanů žijících v exilu.

Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.

Po 31 letech od revoluce Česko prožívá přelomové chvíle a stejně jako v roce 1989 se mění způsob života lidí –⁠ jenže zatímco před třemi dekádami stála za změnou politika, nyní jde o nákazu. O rozdílech a podobnostech obou období debatovali ve svátečních Událostech, komentářích dva ministři vnitra, aktér listopadových událostí Jan Ruml a aktér současného boje s koronavirem Jan Hamáček (ČSSD).

Osudový rok 89 zachytil na černobílých fotkách a považuje je za nejdůležitější v životě. Fotograf Jan Šibík se v době, kdy padaly totalitní režimy, dostal do západního Německa i do Rumunska a zachytil historické okamžiky. Do ulic vyrazil i na jaře, aby fotil Česko v nouzovém stavu. Jak se za 31 let změnila reportážní fotografie a fotí i on někdy selfie? Fotograf byl hostem svátečního Interview ČT24.

V netradičním duchu se letos připomínají události spojené se 17. listopadem. Studentům, demokracii a svobodě vzdali lidé hold v pohodlí domova a když už na pietních místech – tak v rouškách. Rodiny, přátelé, známí, kolegové a jiné „skupinky“ lidí se setkávali na pražském Albertově a na Národní třídě – tedy na startu a v cíli průvodu, který před 31 lety vyšel vzdorovat komunismu. 17. listopad ale patří také vzpomínkám na studenty, kteří v roce 1939 také protestovali proti diktatuře, tehdy nacistické.

Slovensko podle prezidentky Zuzany Čaputové zvládne stávající koronavirovou krizi lépe, pokud stejně jako za sametové revoluce na podzim roku 1989 budou lidé držet spolu. Pravidla je nevyhnutelné respektovat zejména tehdy, když se nacházíme v kritické situaci, jakou řešení pandemie nemoci covid-19 bezpochyby je, řekla Čaputová v televizním projevu k úternímu 31. výročí událostí, které v tehdejším Československu vedly k pádu komunismu.

Události 17. listopadu se ve velkém slavily před třiceti lety. Praha chystala úplně první návštěvu amerického prezidenta v dějinách. George Bush starší přiletěl 17. listopadu 1990 s manželkou Barbarou. Hlavním bodem programu bylo vystoupení před občany na Václavském náměstí. Šlo o výjimečný projev.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.