Téma Sametová revoluce strana 4 z 5

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

V Pardubicích se v úterý veřejnosti otevřel první Institut Paměti národa. V multimediálním muzeu totalit se prostřednictvím vyprávění pamětníků návštěvníci seznámí s druhou světovou válkou, uvedl ředitel Tomáš Heller. Expozice vznikala dva roky, nové muzeum zaštiťuje nezisková organizace Post Bellum.

Zlín si připomíná 700 let od první písemné zmínky o městě. Poprvé byl zmíněn 28. února 1322 v kupní smlouvě, kdy královna vdova Eliška Rejčka kupuje část panství, které zahrnovalo městečko Zlín. V hlavním sále zlínského zámku město vystavilo věrnou kopii uvedené listiny. Na pondělní večer připravilo i besedu s historiky a ve zlínském kostele svatého Filipa a Jakuba mši.

Karikatury politiků doplněné vtipnou poznámkou, heslem nebo glosou už přes třicet let do novin vymýšlí a kreslí Miroslav Kemel. Původně přitom vytvářel projekty vodních staveb. Sametová revoluce ho ale vrhla do novinařiny a u ní už zůstal. Novou vládu v ruce ještě úplně nemá, třeba o Ivanu Bartošovi (Piráti) říká, že nemít dredy, nikdo by ho v jeho karikaturách nepoznal. Naopak nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kreslí rád, hlavně pro jeho „tečku“ na čele. Jak tvoří a jak se jeho práce za třicet let vyvinula, popisuje Kemel v novém podcastu Background ČT24.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Před třiceti lety vznikla společnost Febio, značka, která stala symbolem populárních dokumentů a provokativní zábavy. Začala tak éra pořadů jako Gen, Oko, Česká soda nebo Cestománie. Na období spojené s jejich vznikem zavzpomínal zakladatel společnosti Fero Fenič v rozhovoru pro Události, komentáře.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Nové Muzeum totalit v Pardubicích se má oficiálně otevřít pro veřejnost v lednu. První institut Paměti národa v Česku vznikal dva a půl roku. Jeho provozovatelé nyní doufají, že na začátku roku už bude lepší epidemická situace. Institut Paměti národa zřizuje nezisková organizace Post Bellum, postupně se má podobné muzeum otevřít v každém krajském městě.

Policie během středečních protestů v Bratislavě zadržela devět lidí, dva policisté byli zraněni. Informovaly o tom v noci na čtvrtek slovenské zpravodajské servery. Další výtržníky chce policie najít s pomocí kamerových záznamů.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Vzpomínkovými akcemi i protivládní demonstrací si politici a veřejnost na Slovensku připomenuli výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vedla k pádu komunistického režimu. Stejně jako v Česku i na Slovensku je Den boje za svobodu a demokracii státním svátkem.

Nejslavnější československá vzpomínka na světovou výstavu v Bruselu Expo 58 se znovu otevřela veřejnosti. Po pětiměsíční rekonstrukci zahájilo v objektu zakřivené bruselské restaurace na pražské Letné provoz Expo 58 Art. Plánuje tam pořádat výstavy nebo aukce a na přilehlé terase i kulturní akce či koncerty.

Novým předsedou pražské ODS se stal na pondělním zasedání regionálního sněmu poslanec Marek Benda. Hlasovalo pro něj 69 ze 72 delegátů. Ve funkci nahradil pražského zastupitele a starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Sněm rovněž nominoval na předsedu strany jejího současného šéfa Petra Fialu, na prvního místopředsedu poslance Zbyňka Stanjuru a na řadového místopředsedu pražského zastupitele Zdeňka Zajíčka. O hlasy se budou ucházet na lednovém volebním kongresu ODS.

Byly na území Československa před sametovou revolucí rozmístěny jaderné hlavice? Federální shromáždění požadovalo od léta 1991 po vládě, aby odtajnila smlouvy, v nichž se Československo v 60. letech zavázalo vybudovat na svém území speciální objekty k uskladnění sovětské jaderné munice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před třiceti lety začal prodej kuponových knížek. Kuponová privatizace patřila mezi hlavní způsoby přechodu k tržnímu hospodářství od centrálně plánované ekonomiky bývalého komunistického režimu. První ze dvou vln se zúčastnilo přes osm a půl milionu lidí.

Ve věku 79 let zemřela spoluzakladatelka, dlouholetá ředitelka a později předsedkyně správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Milena Černá. Nadace to ve čtvrtek oznámila na webu a sociálních sítích. Černá před rokem 1989 pomáhala jako lékařka disidentům.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Do bojů druhé světové války se zapojovaly i československé ženy. Kromě domácího odboje sloužily ale také v armádě – jako řidičky, automechaničky nebo meteoroložky. Přestože se o Čechoslovácích u britského letectva po pádu komunismu opět začalo mluvit, ženy, které působily u stejných jednotek, jsou stále trochu v jejich stínu. Může za to zřejmě tehdejší laxní postoj exilových úřadů i následný přístup komunistů k hrdinům západní fronty.

Jaroslav Peprník v období normalizace nesměl přednášet. Dnes čtyřiadevadesátiletý profesor anglistiky mohl jen publikovat a vést cvičení, jeho činnost sledovala Státní bezpečnost. Ke své práci se mohl vrátit až po pádu komunismu. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Manželství nebylo v historii pro všechny. Tradičně se obřad odehrával před Bohem, a tak sňatku mohlo zabránit třeba netolerované vyznání nebo úplná absence víry snoubenců. Překážku ale překonaly civilní obřady, v Praze byl ten první uzavřen pátého března 1871. Za uplynulých 150 let se svatby přesouvaly z kostelů na úřady a zase zpět, lidé do manželství vstupovali kvůli ekonomickým důvodům, které zmizely po sametové revoluci, kdy se počet sňatků zásadně snížil. A o tom, že manželství není pro každého, se znovu mluví i dnes v souvislosti s homosexuálními páry. Úpravou zákonů se zabývá hned několik poslaneckých návrhů.

Veřejnost ho zná jako autora Tančícího domu. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić má ale kromě spolupráce s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym na kontě i mnoho veřejně prospěšných budov. Do povědomí se zapsal i pro své názory na podobu pražských sídlišť či mrakodrapovou zástavbu. Rodák z Chorvatska, který ale od šestnácti žije v Česku, slaví osmdesátku.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Mladá učitelka Jiřina Čechová vykládala žákům na konci 60. let dějepis po svém. Protože se aktivně zapojila do odporu proti tehdejšímu režimu, zakázali jí nakonec komunisté učit. Pracovala v zemedělství, ale také překládala knihy, podepsala Chartu77 a po sametové revoluci byla členkou Občanského fóra. „Z boje se neutíká,“ reagovala na nabídku k emigraci.