Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.
Čaputová položila květiny k památníku na Národní třídě. Prahu navštívila i vůdkyně běloruské opozice
„Tento rok má pro mě 17. listopad specifický odkaz, vzhledem k tomu, čemu v obou našich zemích čelíme. Tedy zvýšené míře frustrace, nespokojenosti až nenávisti. Odkaz 17. listopadu pro mě tento rok je, že slušnost není slabost,“ prohlásila na Národní třídě Čaputová. „Slušnost je možná tišší, nenápadnější, ale ve výsledku je schopna změnit i režim.“
Na Čaputovou na Národní třídě čekalo i v deštivém počasí několik příznivců, kteří při jejím příchodu tleskali. Jeden muž naopak vyjadřoval nesouhlas s přítomností slovenské prezidentky.
V Česku měla slovenská prezidentka program na celý den. Český prezident Miloš Zeman ji přivítal dopoledne na Pražském hradě, kde spolu řešili zejména Ukrajinu, migraci a incident na východě Polska, které v úterý zasáhla raketa. Z Hradu odjela Čaputová diskutovat se studenty Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Navštívila také Knihovnu Václava Havla. Program zhodnotila jako velmi intenzivní a zároveň obohacující a příjemný.
Čaputová navštívila Česko ve stejný den i loni. Tehdy hospitalizovaného Zemana navštívila v Ústřední vojenské nemocnici a hovořila s ním o pandemické i vnitropolitické situaci v obou zemích. Večer také uctila památku výročí revoluce z roku 1989 na Národní třídě.
Hlava Slovenské republiky navštívila Česko již sedmkrát. Poprvé přijela krátce po nástupu do úřadu v červnu 2019, naposledy letos, kdy se zúčastnila připomínky likvidace Reinharda Heydricha.
Cichanouská a Fiala odsoudili Lukašenkovu podporu ruské agresi
Do Česka ve středu zavítala také Svjatlana Cichanouská. Setkala se s premiérem Fialou, se kterým odsoudila podporu, kterou běloruský vůdce Alexandr Lukašensko poskytuje Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině. Podle Fialy jednali také o vízech pro běloruské studenty. Premiér rovněž podpořil záměr vytvořit v Česku kancelář běloruské opozice, což podpořil v srpnu i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Cichanouská se v Praze kromě Fialy setkala i s představiteli obou parlamentních komor. Dopoledne společně s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) navštívila Vinohradský hřbitov, kde jsou pohřbeni Václav a Olga Havlovi. Obě položily květiny, veřejně však tuto pietu nekomentovaly. Poté vůdkyni běloruské opozice přijal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Cichanouská předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, získal ji Memorial
Na zahájení konference Ruská hybridní válka v Lichtenštejnském paláci také Cichanouská předala společně s Vystrčilem a prezidentem Platformy evropské paměti a svědomí Markem Tutorem cenu platformy, kterou za rok 2021 získala ruská společnost Memorial. Ocenění převzal člen vedení organizace Boris Belenkin.
Belenkin připomněl dlouholetou práci organizace i její současný zákaz. „Přes veškeré překážky naše práce pokračuje,“ prohlásil. Uvedl, že členové společnosti jsou nyní pronásledováni, organizace pak čelí pokutám a žalobám. „Výsledky naší práce však nikdy nepřestanou existovat,“ dodal Blelenkin.
Organizace proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. Memorial letos také obdržel Nobelovu cenu za mír.
Cichanouská upozornila, že nelze zaměňovat běloruský režim a běloruský lid. Většina Bělorusů podle ní nesouhlasí s ruskou válkou proti Ukrajině, naopak mnoho z nich i přes hrozbu vězením Ukrajincům pomáhalo. Podle političky nelze osud Ukrajiny a Běloruska oddělit. „Bez svobodné Ukrajiny nemůže být svobodné Bělorusko,“ prohlásila.
Čaputová a Cichanouská jsou v Praze den před 17. listopadem, kdy si Česko připomíná jednak zavření vysokých škol německou okupační mocí v roce 1939, jednak policejní zásah proti studentskému pochodu o půlstoletí později, který vyvolal revoluci, jež svrhla komunistický režim.