Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ve čtvrtečních Událostech, komentářích u příležitosti 33. výročí sametové revoluce hovořili o demokracii v Česku. Rychetský například upozornil, že část společnosti aktuálně žije v úzkosti a strachu z budoucnosti. Lidé by si podle něj také měli uvědomit, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.
Demokracie se ztrácí velice nenápadně, varuje Oberfalzer
Pavel Rychetský a Jiří Oberfalzer hovořili o hodnotách 17. listopadu (zdroj: ČT24)
„Není to navždy, je to neustále v jakémsi ohrožení a sami to můžeme ohrozit,“ zmínil Rychetský. S tím, že demokracie není nikdy samozřejmá, souhlasí i Oberfalzer. Zdůraznil, že už je v Česku generace, která předrevoluční poměry zná pouze z vyprávění.
„Úloha zejména rodin a škol je, aby kontinuita byla alespoň zprostředkovaně poskytnuta. Ale nemyslím si, že bychom měli za demokracii permanentně bojovat. Lidé jsou i pohodlní a chtějí si užívat,“ myslí si Oberfalzer. Podstatné části společnosti ale podle něj mají být ve střehu, protože demokracie se ztrácí velice nenápadně a nemusíme „to postřehnout včas“.
To, že část lidí s aktuálním systémem nesouhlasí, je dle Oberfalzera důkazem toho, že žádné uspořádání není pro všechny. „Jsou lidé, kteří chtějí řešení, která demokracie nenabízí,“ domnívá se Oberfalzer. Dodal, že demokracie není pouze svoboda, ale také zodpovědnost.
Úzkost a strach z budoucnosti
Schopnost společnosti demokraticky žít podle Rychetského ohrožuje strach. „A ten je v současnosti násobený. V části společnosti se šíří něco, co bych nazval sociální úzkostí nebo strachem z budoucnosti,“ přemítá předseda Ústavního soudu, který v této souvislosti zmínil hybridní válku, kterou dle něj Rusko vede s civilizovaným světem. Rychetský zmínil, že s tímto strachem je velmi těžké zápolit, dobře využít ho ale dokážou „demagogové a extrémní politické skupiny“.
„Naopak zbavit lidi strachu a dát jim jistotu budoucnosti, což je úkol odpovědné demokratické vlády, není jednoduché. To je někdy těžší než vládnutí samotné,“ má jasno Rychetský.
Společnost podle něj nikdy nebude homogenní a velká část lidí stále nostalgicky vzpomíná na „jistoty“ minulého režimu. „Zatímco v ostatních socialistických zemích se režimy zhroutily ekonomicky, u nás to byla vzpoura ducha, touha lidí po svobodě, po důstojnosti. U nás nebyl příčinou hlad,“ uvedl Rychetský. Toho si cení.