Štěpán Hovorka měl odvahu postavit se nacistické i komunistické totalitě. Dne 1. prosince 1949 ho zastřelili příslušníci Státní bezpečnosti. Ve Zlíně na domě v ulici Na Výsluní, kde žil, dnes připomíná jeho osobnost tabulka Poslední adresy.
Hovorka za války bojoval s partyzány proti nacistům, proti komunistům pak vedl zase zpravodajskou válku. Někde na mostě přes Fryštácký potok ve Zlíně byla jedna z mrtvých schránek, do kterých vkládal zpravodajské informace, třeba o strategických objektech v tehdejším Gottwaldově.
„Bylo to místo, které sloužilo k předávání tajných zpráv, vzkazů nebo materiálů, aby se lidé nepotkali na jednom místě,“ popsal historik Michal Louč z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Na podzim 1949 skupinu prozradil dvojitý agent. Tehdy se otec se svými dvěma dcerami setkal naposledy. Bylo to pár minut, na které nikdy nezapomněly. „Přišel se rozloučit, že bude v příštích dnech odcházet do Německa,“ řekla Marie Čechová. „Že se ozve, až bude za hranicí, jenomže bohužel na to už nedošlo,“ dodala Ludmila Klinkovská.
Dne 1. prosince 1949 příslušníci StB obklíčili mrtvou schránku ve středočeských Pečkách. „Došlo k zatýkání. Přitom se Štěpán Hovorka bránil se zbraní v ruce a byl na místě zastřelen,“ uvedl historik.
Obě dcery i s rodinami pak režim desítky let perzekuoval, na nezájem dlouho narážely i po listopadu 1989. Uspěly až letos. Od srpna má Hovorka důstojný hrob v Pečkách, na poslední adrese ve Zlíně pak symbolickou tabulku.
Projekt Poslední adresa připomíná oběti komunistického režimu, které byly po vykonstruovaných procesech popraveny nebo zemřely ve vazbě či vězení. Na místě jejich posledního bydliště je instalována pamětní tabulka.
