Téma Sametová revoluce strana 3 z 5

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ve čtvrtečních Událostech, komentářích u příležitosti 33. výročí sametové revoluce hovořili o demokracii v Česku. Rychetský například upozornil, že část společnosti aktuálně žije v úzkosti a strachu z budoucnosti. Lidé by si podle něj také měli uvědomit, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

S dohodou o užší spolupráci Česka a Velké Británie a ve shodě na nutnosti dále podporovat Ukrajinu opustil ministr zahraničí Jan Lipavský Londýn. Na své první cestě do země ve vládní funkci jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Český ministr také převzal Magnitského cenu za přínos k ochraně lidských práv.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Ve čtvrtek 17. listopadu si Česko připomene 33 let od sametové revoluce a 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se budou po dvou letech konat bez jakýchkoliv protiepidemických opatření. Připravena jsou pietní setkání, průvody i koncerty, které se zaměří nejen na výročí, ale také na aktuální dění a politickou situaci. Tradičně se budou udělovat i Ceny Paměti národa.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Letošní Festival svobody, který připomene třiatřicáté výročí sametové revoluce, chce vynahradit poslední roky poznamenané covidovými omezeními. Program se na 17. listopadu chystá v Praze, Brně i regionech. Organizátoři také přicházejí s peticí Tři kroky za tři roky. Vyzývá poslance k trojici kroků, které by měly ještě před příštími volbami do sněmovny přispět ke svobodné budoucnosti Česka.

Německo si připomíná výročí takzvané křišťálové noci. Piety v řadě měst uctily oběti stovky Židů, které nacisté v noci před čtyřiaosmdesáti lety zavraždili. Násilí doprovázelo rozbíjení výloh židovských obchodů, mnoho synagog lehlo popelem. V roce 1989 ale ve stejném datu padla Berlínská zeď. Prezident Frank-Walter Steinmeier proto loni navrhl, aby se 9. listopad stal dnem rozjímání nad německou historií.

Ve věku 55 let v úterý v Bernu náhle zemřela velvyslankyně České republiky ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku Kateřina Fialková. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Podle české diplomacie patřila Fialková po sametové revoluci k vůdčím osobnostem, které přivedly Česko do mezinárodních organizací, a byla také první vysoce postavenou Češkou v Severoatlantické alianci (NATO), kde pracovala v kabinetu generálního tajemníka George Robertsona.

Hvězda populární hudby šedesátých let, referentka Výstavby sídlišť, mluvčí Charty 77, bojovnice za práva zvířat a symbol svobody. Martu Kubišovou snad každý pozná podle nezaměnitelně nakřáplého hlasu. Zvlášť když zpívá jednu konkrétní píseň. Ona sama ale prý nikdy nestála ani o popularitu, ani o to, aby si ji lidé stavěli na barikády. Nadhled nad svou slávou i nelehkými chvílemi si udržuje i nyní, v den svých osmdesátin.

Novinář Eugen Korda byl dlouhá léta tváří televize Nova. Na Slovensku byl jedním z mála veřejně znějících kritických hlasů vůči tehdejší vládě Vladimíra Mečiara. Kvůli tomu bývají podle něj setkání v Česku příjemnější než ta slovenská. „Na Slovensku na mě občas i plivli. To nebylo příjemné. Čeští diváci neměli rádi Mečiara, ale slovenští ano,“ říká Korda v podcastu Background ČT24.

Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pavel Záleský z Otrokovic se po bezmála třiatřiceti letech dočkal spravedlnosti. Okresní soud ve Zlíně konstatoval, že jeho perzekuce spojená se zabavením knih byla v roce 1989 nezákonná. Paradoxní bylo, že ho komunistický režim potrestal až během sametové revoluce.

Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová razí heslo, že napsat se dá všechno. „Musí se ale vědět jak,“ říká. Za svou dlouhou kariéru se musela naučit i to, jak psát o burze, navíc v němčině. K novinařině poprvé přičichla už v roce 1968, když ji její budoucí manžel poprosil, aby k jeho fotografiím psala texty. Skoro třicet let pracovala v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Spoluzaložila Institut regionální žurnalistiky na Masarykově univerzitě. Nyní byla hostem podcastu Background ČT24.

Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

Uplynulo třicet let od úmrtí pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška – muže, který svou dlouholetou činností přispěl k pádu komunistického režimu v Československu. Mimo jiné se zasadil také o svatořečení Anežky České v listopadu 1989. Jaký byl v soukromí a jak prožíval poslední léta totalitního režimu? V rozhovoru pro ČT24 na něj vzpomíná jeho blízký spolupracovník a současný ředitel Strahovské knihovny P. Evermod Gejza Šidlovský.

Ve věku 89 let zemřel dlouholetý člen zpravodajství České televize Zdeněk Velíšek. Věnoval se především evropským záležitostem a hlavně Francii. Získal i francouzský Řád umění a literatury. Po sovětské okupaci v roce 1968 musel tehdejší redakci opustit a vrátil se až po sametové revoluci.

Odcházející pražský arcibiskup Dominik Duka prožil během kněžského života mnohé – odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě i věznění. Až po listopadu 1989 mohl začít stoupat v církevní hierarchii. Úřadu arcibiskupa se oficiálně ujal 10. dubna 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018 Duka, když dosáhl 75 let, v souladu s církevními předpisy nabídl svou rezignaci, papež František jej ale ponechal ve funkci ještě čtyři další roky.

Před Palácem kultury proběhlo setkání Harley-Davidson Clubu Praha. Nejstaršího existujícího klubu vlastníků stejnojmenných motocyklů na světě. Klub byl založen už v roce 1927, ovšem po únoru 1948 došlo k omezení jeho činnosti. Záhy po sametové revoluci začal klub opět fungovat pod původním názvem. Na setkání navazovala československá předpremiéra filmu: Harley Davidson a Marlboro Man.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V novinářské branži se člověk spoustu věcí naučí praxí. Jedna vlastnost by ale žádnému novináři neměla chybět, a to je zvědavost. „Novináře musí zajímat nejen povrch, ale i co je za tím,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Petr Šabata. V minulosti vedl osm let slovenský deník Pravda v Bratislavě a zároveň bydlel v Praze. Dodnes tak trochu pendluje mezi Slovenskem a Českem. Jeho komentáře se objevují jak na webu rozhlasu, tak i ve slovenském deníku SME. Tématem je často politika. Čapí hnízdo je proti obviněním Fica a Kaliňáka čajíček, zvraty na Slovensku jsou drsnější, říká v novém díle podcastu Background ČT24 Šabata.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Někteří duchovní pravoslavné církve kritizují její české vedení. Vadí jim, že se důrazně nedistancovalo od ruské agrese na Ukrajině. Výtky zaznívají i na adresu arcibiskupa a jeho tajemníka, kteří figurují v seznamech Státní bezpečnosti (StB) a mají vazby na Moskvu. Poukazují také na podezřelé hospodaření pravoslavné církve v Česku, jako příklad uvádějí zchátralý zámek v obci Brnky.

Ve čtvrtek zemřela bojovnice proti komunismu a politická vězeňkyně Hana Truncová. Bylo jí 97 let. Informovala o tom Kristýna Bardová, mluvčí organizace Post Bellum, která v projektu Paměť národa uchovává vzpomínky osobností z období totalit 20. století.