Pavel Rychetský byl předsedou Ústavního soudu dvacet let a v pondělí se za účasti prezidenta Petra Pavla s tímto postem rozloučí. Ve veřejných funkcích působil téměř nepřetržitě už od ledna 1990 – jako generální prokurátor, ministr, senátor nebo vicepremiér. Před sametovou revolucí byl aktivním odpůrcem komunistického režimu, jedním z prvních signatářů Charty 77 a spoluzakladatelem Občanského fóra.
Rychetský byl jako mladý komunista čekatelem na soudcovský talár. Toho se nedočkal, protože slovně napadl prokurátora během procesu s účastníky studentských majálesů. Za to byl trestně stíhán. „Skutečně jsem se toho dopustil, protože jsem to už prostě nemohl vydržet,“ připustil po letech.
Po začátku normalizace pak z komunistické strany vystoupil. Následoval vyhazov z právnické fakulty a dvacet let oficiální práce podnikového právníka i podzemní aktivity mezi disidenty.
S nimi připravoval budoucí ústavu, kterou představoval zahraničním médiím v prosinci 1989 včetně role Ústavního soudu. „Každý občan, kterému by nebyla dostupná obecná cesta práva, by se mohl svých ústavních práv dovolat přímo u Ústavního soudu,“ uvažoval Rychetský.
Za měsíc už se stal šéfem české části prokuratury. „Tehdy jsem to vnímal, že mám velmi omezenou roli, vlastně ty lidi vyházet,“ prohlásil.
Poté byl dva roky federálním ministrem pro legislativu a připravil i zákon o Ústavním soudu. Do politiky se vrátil se vznikem Senátu už jako člen sociální demokracie. Ve vládě Miloše Zemana pak byl vicepremiérem a ministrem spravedlnosti. ČSSD zvažovala, že Rychetského nominuje do prezidentské volby. „Nebudu kandidovat. To mně za to nestojí, abych si zničil manželství, když mi vydrželo čtyřicet let,“ odmítal tehdy Rychetský s úsměvem.
Prezidentem se stal Václav Klaus a Rychetského si vybral jako předsedu Ústavního soudu. Rychetský později Klause kritizoval kvůli pozdním nebo neúspěšným nominacím nových ústavních soudců.
Změnu si sliboval od Miloše Zemana. „Konečně se dočkáme praxe, kdy budou kandidáti na soudce navrhováni nejméně dva měsíce předtím, než se příslušný mandát uvolní,“ doufal Rychetský.
Zeman ovšem brzy přestal naslouchat jeho návrhům. Komunikace úplně skončila poté, co předseda Ústavního soudu prezidenta veřejně kritizoval podobně jako tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Největší konflikt způsobil zásah do hlasovacích pravidel osm měsíců před sněmovními volbami.
„Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce. Opakovaně hodnotí aktivní politiky, opakovaně mluví o tom, že některé strany by ve sněmovně neměly být,“ uvedl v únoru 2021 Babiš.
„Nechci trávit zbytek života v obleku“
Rychetský mnohdy mluvil veřejně o politickém dění. „Je třeba říct, že byl původně politik. Jen některé, spíš výjimečné výroky byly přes čáru. S odstupem doby, která ještě přijde, chce to nechat usadit, doktor Rychetský bude hodnocený jako dobrý předseda Ústavního soudu,“ prohlásil v Interview ČT24 bývalý ministr spravedlnosti a nynější europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
Kvůli sporům s některými ústavními činiteli Rychetský opustil své plány na předčasný odchod z Ústavního soudu a dokončil i druhý desetiletý mandát. „Já už nechci zbytek života trávit v obleku a s kravatou,“ řekl před odchodem respektovaný předseda Ústavního soudu.
Na začátku příštího týdne Rychetského nahradí Josef Baxa. „Z hlediska organizování a vedení soudu si myslím, že doktor Baxa naváže na doktora Rychetského. Pánové se netají tím, že se léta znají. Váží si jeden druhého. V zásadě to bude nějaké pokračování. Ovšem Baxa je samostatná osobnost, určitě nebude kopírovat Rychetského. Dá tomu svého ducha. Jsem přesvědčený, že Ústavní soud může mít skvělou pověst,“ domnívá se Pospíšil.
