Komunismus strana 2 z 5

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.

Česko už je skoro jednadvacet let členem Evropské unie. Vstoupilo do ní 1. května 2004. O bližší kontakty s Evropskými společenstvími ale usilovaly už komunistické úřady. Dokumenty, které zveřejnili archiváři z ministerstva zahraničí, dokazují, že tím diplomaty oficiálně pověřila v roce 1986 tehdejší vláda.

Před čtyřiceti lety se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato tehdy získalo domácí Československo. Na šampionát se kromě hráčů pečlivě připravoval i komunistický režim a tajná služba. Hlavním úkolem bylo zamezit „závadné činnosti“ – třeba předávání informací o dění v zemi do zahraničí.

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pondělí uložil podmíněné tresty dvěma bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB). Ti se podle obžaloby na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zaměřili na přednáškovou činnost studenta Českého vysokého učení technického (ČVUT) pro signatáře Charty 77 a zařídili jeho vyloučení ze studií. Senát je uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozhodnutí není pravomocné, muži si ponechali lhůtu na případné odvolání.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Nejdříve je komunisté oslavovali jako mistry světa, poté je poslali do uranových dolů. Před 75 lety začalo zatýkání jedenácti československých hokejových reprezentantů. Ve vykonstruovaném procesu byli odsouzeni za velezradu a špionáž.

104letá Růžena Herinková pochází z Náměště nad Oslavou, kde zažila s rodiči a sedmi sourozenci druhou světovou válku a bombardování města. Vzpomíná také na osvobození Rudou armádou i následující roky, kdy byli u moci komunisté, které jim příliš svobody nepřinesly. Záchrana lidského světa podle ní není nikde jinde než v lidském srdci, rozmyslu, pokoře a lidské odpovědnosti, jak řekl i někdejší prezident Václav Havel před americkým Kongresem v roce 1990.

Rumunská prokuratura uvedla, že zahájila vyšetřování krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca pro podezření z řady trestných činů včetně antisemitismu. Vítěz prvního kola loňských zrušených prezidentských voleb se dříve ve středu podrobil výslechu, informovala agentura Reuters.

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.

Ústav pro studium totalitních režimů v úterý udělil šestnácti osobnostem Cenu Václava Bendy za boj proti komunistické diktatuře. Letos ji dostala mimo jiné Božena Pištěláková, která byla odsouzená v 50. letech 20. století za velezradu. Na rodinném statku v Boršově pomáhala ukrývat odpůrce totalitního režimu. Letos v lednu oslavila sté narozeniny.

Městský soud v Praze ve čtvrtek zrušil osvobozující verdikt v případu bývalého zástupce náčelníka pohraniční stráže Jana Muzikáře. Případem se tak bude muset znovu zabývat prvoinstanční soud, který devadesátiletého může původně zprostil obžaloby. České televizi to řekl advokát pozůstalých Lubomír Müller. Státní zástupkyně Muzikáře vinila z toho, že pod jeho vedením pohraničníci zranili a usmrtili několik lidí, kteří se za komunismu snažili o přechod státní hranice. Podle ní se tím dopustil trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel. Byl uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a české reformace. Šmahel byl jednou z nejvýznamnějších osobností české historické vědy. Za svou práci dostal velké množství ocenění, včetně cen Česká hlava roku 2013 nebo Ceny Neuron o čtyři roky později.

„Až do včerejška jsem s přejmenováním Puškinské ulice nijak nespěchal. Stejně jako mnoho obyvatel Charkova jsem měl vždy pocit, že Puškin není o současném Rusku, o realitě, kterou se nám snaží vnutit Putinův režim, zneužívaje velikosti historických postav ve svůj prospěch,“ napsal po jednom z mnoha loňských brutálních ruských útoků na Charkov tamní starosta. „Ale poté, co nepřítel zasadil našemu městu strašlivé rány, vzal životy nevinným a proměnil domy v ruiny, vidíme skutečnou cenu takových rozhodnutí. Charkov teď tuto bolest cítí nejpalčivěji za celou dobu války. A proto si myslím, že nemůžeme nechat věci tak, jak jsou.“ Puškinská ulice už v Charkově není.

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.

Několika tisícům Poláků svitla naděje, že by mohli získat zpátky své peníze za takzvané Maluchy zakoupené během komunismu. Tehdy populární Fiaty 126 si předplatili, auta ale nikdy nedostali. Polská vláda teď připravila speciální kompenzace. Peníze jim vrátí i s úroky za více než 35 let.

Byl olympijským vítězem, trojnásobným světovým šampionem, pětinásobným mistrem Evropy. Československý krasobruslař Ondrej Nepela, jenž zemřel v pouhých 38 letech, ale zažíval i osobní dramata. Nový celovečerní biografický film, který vzniká v koprodukci, se zaměřil mimo jiné také na ně. Pojednává rovněž o roli zpěvačky Evy Pilarové, homosexualitě i komunistickém režimu, před nímž musel Nepela svou orientaci skrývat. Do hlavní mužské role obsadil režisér Jakub Červenka slovenského herce Adama Kubalu a do epizodní role Evy Pilarové českou herečku Martinu Jindrovou.

Před pětatřiceti lety prožilo Československo týden plný politických změn – funkci hlavy státu opustil Gustáv Husák. Jeho posledním úkolem bylo jmenovat nový kabinet národního porozumění, ve kterém již komunisté neměli většinu. Do čela vlády Husák vybral Slováka Mariána Čalfu a jeho rozhodnutí přispělo i k tomu, kdo se později stane prvním nekomunistickým prezidentem. Platilo totiž nepsané pravidlo, že prezident a premiér nesmějí být stejné národnosti.