Komunismus strana 5 z 5

Voliči v Ostrově na Karlovarsku se v pátek v místním referendu vyslovili ke změně územního plánu, která souvisí s výstavbou jedné z hal ve vznikajícím průmyslovém parku. Záměr uspořádat plebiscit vzešel od kritiků výstavby. Nesouhlasí s navýšením plánované haly, která by podle nich mohla zastínit Rudou věž smrti z bývalého komunistického pracovního tábora, památku zapsanou na seznam UNESCO. O zvýšení požádala společnost Panattoni kvůli zvažované změně technologií. Vedení města změnu obhajuje.

V oknech chrámu v Brně-Lesné je nová křížová cesta. Spojuje motivy z posledních chvil Ježíše Krista s osudem intelektuálů, umělců a kněží v době komunistické totality. Hned první zastavení – „Ježíš udán a odsouzen“ – odkazuje k Milanu Kunderovi. Pozdější slavný literát údajně v roce 1950 jako vysokoškolský student udal člověka, který kvůli tomu skončil ve vězení. Kundera informaci popřel jako lživou. Další zastavení připomínají osudy básníků Ivana Blatného a Jana Zahradníčka nebo kněží perzekvovaných komunisty.

Probít domů se českoslovenští vojáci během druhé světové války snažili z Východu i Západu. Zatímco pro Londýn byli vojáci ze srdce Evropy klíčoví zejména v počátcích války, na východní frontě se začala samostatná československá jednotka formovat až v únoru 1942 v Buzuluku. Zpočátku měla pod sto příslušníků, na konci války jich byly desetitisíce. Velel jim Ludvík Svoboda, který však od počátků čelil politickým tlakům Moskvy. Během druhé světové války se tak Svoboda vydal na cestu, která mířila nejen z Buzuluku do Prahy, ale také na ministerstvo, do vězení i na Pražský hrad.

Proč a jak Poláci odcházeli z vlasti, podrobně vypráví stálá expozice v polském Muzeu emigrace. Na pozadí událostí posledních dvou staletí popisuje, jak se tvořila dnes dvacetimilionová polská diaspora. Muzeum v Gdyni za expozici obdrželo už několik ocenění.

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv, tehdy podepsaly stovky umělců, kteří tak zároveň stvrdili svůj souhlas s normalizací. Někteří tvrdili, že to pro ně byla jediná cesta, pokud chtěli dál veřejně působit. Až na výjimky málokdo svůj podpis pod Antichartou veřejně odvolal. Originální podpisové archy se navíc nezachovaly.

Ve věku 104 let zemřel v neděli Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem, sdělila mluvčí organizace Junák Barbora Trojak.

Ztroskotanci a samozvanci – tak přesně před 45 lety nazvali komunisté oficiálně signatáře Charty 77. Ten den vyšel ve stranickém Rudém právu článek, který kritizoval všechny, kteří pod dokument požadující dodržování lidských práv v Československu připojili svůj podpis. Začala tak veřejná část zostuzovací kampaně, která měla za cíl myšlenky Charty co nejdříve odsunout do zapomnění. Podle historiků se to ale nepodařilo, a to hlavně také díky pomoci Západu.

Pirátská strana má nové vedení. Staronovým předsedou se stal Ivan Bartoš. Všechny místopředsednické posty Celostátní fórum přeobsadilo. Volbě předcházela ostrá debata o Janě Michailidu, která se otevřeně přihlásila ke komunistickému přesvědčení a kandidovala na šéfku strany. Slovo použila jako označení pro utopickou demokratickou představu komunitní společnosti, bránila ji v Interview ČT24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Generální prokuratura zahájila trestní řízení proti Pavlu Minaříkovi, někdejšímu rozvědčíkovi ve službách československého komunistického režimu. Agent Státní bezpečnosti odešel na konci šedesátých let do západního Německa a brzy infiltroval tamní emigrantská sdružení i redakci Rádia Svobodná Evropa. K plánu na odpálení nálože, která by vyřadila z provozu vysílače rozhlasové stanice, ale svolení nedostal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

První československou velvyslankyní v Rakousku se po sametové revoluci stala Magda Vášáryová, do té doby známá zejména z filmového plátna. Už ve svých 16 letech totiž hrála ikonickou Marketu Lazarovou. Úspěšná herečka přesto dala přednost diplomacii a politice. Ve Vídni čelila výhrůžkám teroristických organizací, kterým odstavila účty, složité bylo také získat si důvěru ostatních diplomatů. Nenatáčí už více než třicet let a herectví jí nechybí, poprvé ji ale zviklala nabídka na zfilmování pokračování Postřižin.

Polsko si připomíná čtyřicáté výročí vyhlášení stanného práva tehdejší komunistickou stranou. Stalo se tak v noci z 12. na 13. prosince 1981 a jeho cílem bylo především paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Během půldruhého roku výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity. Odpor proti vyhlášení stanného práva stál život jedenáct lidí, během celého období přišlo o život dalších několik desítek obyvatel.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Za předčasné považuje Ústavní soud zastavení trestního stíhání někdejšího komunistického premiéra Lubomíra Štrougala a federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara. Policie je obvinila kvůli úmrtím lidí na československých hranicích, státní zastupitelství původně stíhání zastavilo s argumentem, že oba bývalí politici trpí duševními chorobami a nejsou schopni chápat smysl trestního řízení. Žalobci se musí případem zabývat znovu.

Lidská tvář socialismu a symbol pražského jara, výrazná listopadová osobnost, téměř první postkomunistický prezident, slovenská národní ikona, ale i kontroverzní politik – to vše byl Alexander Dubček, který se narodil před sto lety. Díky jeho svobodomyslnému pojetí socialismu je vyzdvihovanou postavou československých dějin, i přes jeho některé politické přešlapy.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, od pondělí připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhém babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.

S tématem „právo na právo“ začal festival proti totalitě Mene Tekel. Týden výstav, promítání a hudby tradičně připomene oběti nacismu a komunismu, mimo jiné dokumentem ATA o vykonstruovaném procesu z počátku padesátých let. Právě jeho premiéra Mene Tekel v pondělí podvečer slavnostně zahájila. Podle dramaturgyně Daniely Řeřichové je festival „záležitost, která oslovuje velkou šíři lidí napříč generacemi, napříč sociálním spektrem a spojuje lidi dobré vůle,“ jak uvedla v pořadu Události, komentáře.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Ve věku 92 let zemřel v úterý český skaut a účastník protinacistického a protikomunistického odboje Lubor Šušlík. Účastnil se Pražského povstání, bojoval o Český rozhlas, byl odsouzen k smrti nacisty a málem i komunisty.