Stát chce převzít věž smrti, která připomíná vězně komunistických jáchymovských lágrů

Stát chce převzít do svého majetku Rudou věž smrti u Ostrova na Karlovarsku. Národní kulturní památka připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v padesátých letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově, prohlásil v sobotu ministr kultury Martin Baxa (ODS) při 35. setkání Jáchymovské peklo, které si kruté podmínky komunistických lágrů každoročně připomíná.

„Rudá věž smrti je jeden z ústředních bodů připomínání jáchymovského gulagu. Ministerstvo kultury spolu s ministerstvem financí nyní připravují způsob, jak se dohodnout s Konfederací politických vězňů (KPV), aby byla Rudá věž smrti převedena do vlastnictví státu a do působnosti Národního památkového ústavu a stalo se z ní místo živé připomínky toho, co se tady odehrávalo,“ vysvětlil Baxa.

Rudá věž smrti je v majetku konfederace, jež se ale dostala do finančních problémů a dluží státu. Podle předsedkyně KPV Mileny Blatné se konfederace dostala v minulých letech do vážných problémů, když tehdejší vedení nevyúčtovávalo státní dotace, a KPV tak včetně penalizací vznikl vůči státu dluh zhruba 25 milionů korun. „My bychom v současné době neměli možnosti, jak Rudou věž smrti opravit a starat se o ni. Jsme proto nakloněni za určitých podmínek státu věž předat. Dohoda ale musí ještě projít schválením předsednictva a následně členské základny,“ nastínila v reakci na ministrova slova Blatná s tím, že opravu potřebuje například střecha objektu.

Baxa uvedl, že jednání teprve začala. Dodal však, že stát a Národní památkový ústav mají zdroje a schopnosti zajistit nejen provozní prostředky, ale případně i peníze na rekonstrukci, protože věž je ve velmi špatném technickém stavu.

Události: Jáchymovské peklo (zdroj: ČT24)

Zájem nové generace

Pietní akt Jáchymovské peklo, kterým si bývalí političtí vězni připomínají drastické podmínky tehdejších pracovních táborů, vznikl po sametové revoluci. V prvních letech se ho účastnily desítky a stovky pamětníků. S ubíhajícími lety jich ubývalo a aktuálně se jich před kostelem sv. Jáchyma sešlo jen několik. Nahradili je ale jejich děti a vnoučata i další mladší lidé, kteří chtějí utrpení politických vězňů komunistického režimu připomínat.

V Jáchymově bylo patnáct táborů, v nichž nuceně pracovali v padesátých letech hlavně političtí vězni. Tábory jich prošlo asi 70 tisíc. Mnoho z nich tamní podmínky nepřežilo, někteří zemřeli na útěku, další si z mnohaletých pobytů odnesli zdravotní následky. Výsledkem jejich otrocké práce byl uran, který tehdejší Československo vyváželo do Sovětského svazu.

Řečníci při sobotní pietě znovu připomněli, že přes sliby z devadesátých let minulého století nikdo nepotrestal lidi, kteří za vznik a fungování pracovních táborů mohli. Zároveň političtí vězni, mezi nimiž byli i lidé ze Slovenska, poukazovali na rostoucí rozdělenost společnosti a nárůst agresivity a nenávisti, a to i v politice.