Stát chce převzít do svého majetku Rudou věž smrti u Ostrova na Karlovarsku. Národní kulturní památka připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v padesátých letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově, prohlásil v sobotu ministr kultury Martin Baxa (ODS) při 35. setkání Jáchymovské peklo, které si kruté podmínky komunistických lágrů každoročně připomíná.
Stát chce převzít věž smrti, která připomíná vězně komunistických jáchymovských lágrů
„Rudá věž smrti je jeden z ústředních bodů připomínání jáchymovského gulagu. Ministerstvo kultury spolu s ministerstvem financí nyní připravují způsob, jak se dohodnout s Konfederací politických vězňů (KPV), aby byla Rudá věž smrti převedena do vlastnictví státu a do působnosti Národního památkového ústavu a stalo se z ní místo živé připomínky toho, co se tady odehrávalo,“ vysvětlil Baxa.
Rudá věž smrti je v majetku konfederace, jež se ale dostala do finančních problémů a dluží státu. Podle předsedkyně KPV Mileny Blatné se konfederace dostala v minulých letech do vážných problémů, když tehdejší vedení nevyúčtovávalo státní dotace, a KPV tak včetně penalizací vznikl vůči státu dluh zhruba 25 milionů korun. „My bychom v současné době neměli možnosti, jak Rudou věž smrti opravit a starat se o ni. Jsme proto nakloněni za určitých podmínek státu věž předat. Dohoda ale musí ještě projít schválením předsednictva a následně členské základny,“ nastínila v reakci na ministrova slova Blatná s tím, že opravu potřebuje například střecha objektu.
Baxa uvedl, že jednání teprve začala. Dodal však, že stát a Národní památkový ústav mají zdroje a schopnosti zajistit nejen provozní prostředky, ale případně i peníze na rekonstrukci, protože věž je ve velmi špatném technickém stavu.
3 minuty
Události: Jáchymovské peklo
Zájem nové generace
Pietní akt Jáchymovské peklo, kterým si bývalí političtí vězni připomínají drastické podmínky tehdejších pracovních táborů, vznikl po sametové revoluci. V prvních letech se ho účastnily desítky a stovky pamětníků. S ubíhajícími lety jich ubývalo a aktuálně se jich před kostelem sv. Jáchyma sešlo jen několik. Nahradili je ale jejich děti a vnoučata i další mladší lidé, kteří chtějí utrpení politických vězňů komunistického režimu připomínat.
V Jáchymově bylo patnáct táborů, v nichž nuceně pracovali v padesátých letech hlavně političtí vězni. Tábory jich prošlo asi 70 tisíc. Mnoho z nich tamní podmínky nepřežilo, někteří zemřeli na útěku, další si z mnohaletých pobytů odnesli zdravotní následky. Výsledkem jejich otrocké práce byl uran, který tehdejší Československo vyváželo do Sovětského svazu.
Řečníci při sobotní pietě znovu připomněli, že přes sliby z devadesátých let minulého století nikdo nepotrestal lidi, kteří za vznik a fungování pracovních táborů mohli. Zároveň političtí vězni, mezi nimiž byli i lidé ze Slovenska, poukazovali na rostoucí rozdělenost společnosti a nárůst agresivity a nenávisti, a to i v politice.
