Hongkongské úřady v pátek uzavřely velkou část centrálního parku, kde se každoročně 4. června koná akce připomínající krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.
Hongkongská policie zatkla organizátorku piety za Tchien-an-men. Masakr si lidé opět nesmí připomínat
Hongkongská policie letos shromáždění zakázala, což odůvodnila opatřeními proti šíření koronaviru. Davy lidí se proto poklidně sešly v okolí Victoria Parku, kde vzdali hold těm, kdo při demonstracích v Pekingu před 32 lety zemřeli. V jiných částech města došlo k několika menším střetům mezi policisty a demonstrujícími. Nejméně šest lidí bylo zatčeno, uvedly bezpečnostní složky.
Úřady zadržely členku skupiny, která každoročně organizuje tamní pietu za oběti krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu. Události, od nichž v pátek uplynulo dvaatřicet let, si v Číně připomínají pouze obyvatelé poloautonomních území, letos jsou ale i tam vzpomínkové akce zakázány.
Události: Hongkong uzavřel park, kde si lidé připomínají masakr na náměstí Nebeského klidu (zdroj: ČT24)
Místopředsedkyni Hongkongské aliance na podporu patriotických a demokratických hnutí Číny Chow Hang-tung podle veřejnoprávní stanice RTHK policie zatkla v pátek ráno. Chow podle úřadů vyzývala k nezákonnému shromáždění, k čemuž policie údajně má důkazy, žádné ale nezveřejnila.
Bylo by zajímavé je vidět, reportuje zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „My jsme s paní Chow natáčeli. Ona je právnička a byla si velmi dobře vědoma toho, že se musí pohybovat v mezích zákona a výslovně nevyzývala k tomu, aby lidé vyšli do Victoria Parku,“ upozorňuje. Zatčená naopak nabádala obyvatele Hongkongu, aby na znamení vzpomínky zapalovali svíčky kdekoliv.
Podle agentury Reuters se mnozí lidé v Hongkongu chystají večer zapálit svíčky ve svých čtvrtích, pokud to bude bezpečné.
Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová o výročí masakru na Náměstí Nebeského klidu (zdroj: ČT24)
Sdružení organizuje pietu a provozuje muzeum věnované potlačení prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men. Vzpomínkovou akci hongkongské úřady druhý rok v řadě zakázaly, což zdůvodnily protiepidemickými opatřeními.
Muzeum ve středu oznámilo, že bude dočasně uzavřeno kvůli problému s licencí. Policie zároveň varovala, že účast na akci může být považována za nelegální, a v pátek uzavřela velkou část Victoria Parku, kde se má připomínka navzdory zákazu konat. Vniknutí do této části může vyústit v roční vězení. Úřady předeslaly, že učiní vše pro to, aby udržely veřejný pořádek a bezpečí.
Zatčení očekávala
Uvězněný aktivista Jimmy Sham například přes sociální sítě vzkázal, že „v osm večer si zapálí cigaretu“. „Naději v demokracii a svobodu nevidíme ve vůdci, skupině nebo ceremonii. Každý z nás je nadějí demokracie a svobody,“ napsal.
Za mřížemi jsou kvůli nedovolenému shromažďování v roce 2019 další dva klíčoví členové hongkongské aliance Lee Cheuk-yan a Albert Ho. Za účast na loňském nepovoleném shromáždění si desetiměsíční trest vězení odpykává také přední hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong. Za stejný přečin byli potrestáni další tři lidé a dvacet jich na rozsudky čeká.
Hongkongská pieta za oběti masakru na Tchien-an-men v roce 2021
Podle prodemokratických aktivistů je zvýšená pozornost úřadů dokladem toho, že Hongkong se čím dál více přibližuje Pekingu. „Chtěla jen jít do Victoria Parku zapálit svíčku a vzpomenout,“ cituje agentura Reuters členku aliance Chiu Yan Loy, podle níž má zatčení odradit veřejnost od účasti na vzpomínkové akci.
Chow agentuře AP minulý měsíc řekla, že své zatčení očekává. „Už teď jsem pronásledována za účast a podněcování k loňské pietě při svíčkách,“ uvedla. „Pokud budu pokračovat ve svém aktivismu, v prosazování demokracie v Hongkongu a Číně, určitě po mně půjdou, takže se to tak nějak očekává,“ dodala.
Respektujte zákony a komunistickou stranu, vzkázala správkyně
Připomínku masakru na náměstí Nebeského klidu dle svých slov považuje Chow za indikátor toho, zda Hongkong dokáže chránit základy mravnosti. „Budeme zapalovat svíčky, dokud neřeknou, že to je nelegální,“ řekla agentuře Reuters.
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná tisíce studentů i dalších občanů. Úřady následně po celé zemi pozatýkaly více než šestnáct set lidí, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi.
Hongkongští studenti drží minutu ticha za oběti masakru na náměstí Nebeského klidu u „Pilíře hanby“
O protestech se však dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v zemi nadále silně tabuizováno. Pekingu nakloněná správkyně Hongkongu Carrie Lamová piety v autonomní oblasti nekomentovala, řekla jen, že občané musí respektovat zákony a komunistickou stranu. Ta letos slaví sto let existence.
„Občané Tchaj-wanu, kteří jsou hrdí na své svobody a demokracii, na tento den nikdy nezapomenou,“ vzkázala tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Ostrov již ve čtvrtek Čínu vyzval, aby „vrátila moc lidu a provedla skutečné politické reformy“. Čína Tchaj-wan považuje za svou provincii, ostrov ale funguje od roku 1949 de facto samostatně a má demokratické zřízení.