V pondělí zemřel ve věku devadesáti let bývalý čínský premiér Li Pcheng. Politik, který si vysloužil nelichotivou přezdívku „řezník z Pekingu“, stál za krvavým potlačením prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Zmínky o masakru v zemi dosud podléhají cenzuře.
Zemřel čínský expremiér Li Pcheng. „Řezník z Pekingu“ poslal armádu na náměstí Nebeského klidu
Expremiér Li podlehl v pondělí krátce před půlnocí v Pekingu blíže neupřesněné nemoci, napsala oficiální agentura Nová Čína.
Li se narodil v roce 1928 v Čcheng-tu v provincii S'-čchuan v rodině vojáka z povolání. Studoval na Akademii přírodních věd v Jen-anu a poté v Moskvě hydroenergetiku a politické vědy. Členem Komunistické strany Číny se stal v roce 1945.
Za kulturní revoluce v letech 1966 až 1976 řídil dodávky elektřiny do Pekingu, v březnu 1981 vstoupil do vysoké politiky a od listopadu 1987 se stal členem stálého výboru politického byra ÚV KS Číny, prakticky nejmocnější instituce země.
Ve funkci premiéra působil v letech 1987 až 1998, od roku 1998 do roku 2003 byl předsedou stálého výboru čínského parlamentu. Po většinu 90. let byl Li druhým nejvyšším představitelem vládnoucí čínské komunistické strany po prezidentovi Ťiang Ce-minovi.
Původně patřil k tvrdým stoupencům komunistické ideologie, později začal propagovat koncepci „střední cesty“, tedy umírněného, ale solidního tempa hospodářské přestavby bez výkyvů a narušení společenské stability.
Jako premiér se však stal nejvýznamnějším činitelem čínské vlády, který podpořil použití síly proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men.
Li odmítl výzvu studentských demonstrantů k dialogu, v květnu 1989 vyhlásil v zemi stanné právo a počátkem června ve spolupráci s tehdejším předsedou ústřední vojenské komise Teng Siao-pchingem nařídil armádě, aby proti účastníkům prodemokratických protestů na náměstí Nebeského klidu zakročila.
Až tisíce obětí
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti účastníkům protestů, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi.
Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech jsou v Číně nadále přísně cenzurovány.
Pro čínskou vládu byl masakr kvůli drtivé kritice ze zahraničí dlouho velkým traumatem. Evropské hospodářské společenství, předchůdce EU, reagovalo na potlačení studentských demonstrací zmrazením diplomatických vztahů (obnoveny byly v roce 1992) a zavedením zbrojního embarga, jež stále platí. USA krátkodobě uvalily sankce na mezivládní obchod.
Li Pcheng se stal jedním z nejneoblíbenějších politiků Číny a jeho kandidatura na funkci předsedy parlamentu v roce 1998 vyvolala vlnu otevřených písemných protestů čínských domácích i exilových disidentů.
Sinoložka Zádrapová: Na čínských sociálních sítích je zakázán i emotikon svíčky (zdroj: ČT24)
Sinolog Jirouš: Stranická linie je taková, že 4. června se na náměstí Tchien-an-men nic nestalo (zdroj: ČT24)