Zemřel čínský expremiér Li Pcheng. „Řezník z Pekingu“ poslal armádu na náměstí Nebeského klidu

V pondělí zemřel ve věku devadesáti let bývalý čínský premiér Li Pcheng. Politik, který si vysloužil nelichotivou přezdívku „řezník z Pekingu“, stál za krvavým potlačením prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Zmínky o masakru v zemi dosud podléhají cenzuře.

Expremiér Li podlehl v pondělí krátce před půlnocí v Pekingu blíže neupřesněné nemoci, napsala oficiální agentura Nová Čína.

Li se narodil v roce 1928 v Čcheng-tu v provincii S'-čchuan v rodině vojáka z povolání. Studoval na Akademii přírodních věd v Jen-anu a poté v Moskvě hydroenergetiku a politické vědy. Členem Komunistické strany Číny se stal v roce 1945.

Za kulturní revoluce v letech 1966 až 1976 řídil dodávky elektřiny do Pekingu, v březnu 1981 vstoupil do vysoké politiky a od listopadu 1987 se stal členem stálého výboru politického byra ÚV KS Číny, prakticky nejmocnější instituce země.

Ve funkci premiéra působil v letech 1987 až 1998, od roku 1998 do roku 2003 byl předsedou stálého výboru čínského parlamentu. Po většinu 90. let byl Li druhým nejvyšším představitelem vládnoucí čínské komunistické strany po prezidentovi Ťiang Ce-minovi.

Původně patřil k tvrdým stoupencům komunistické ideologie, později začal propagovat koncepci „střední cesty“, tedy umírněného, ale solidního tempa hospodářské přestavby bez výkyvů a narušení společenské stability.

Jako premiér se však stal nejvýznamnějším činitelem čínské vlády, který podpořil použití síly proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men.

Li odmítl výzvu studentských demonstrantů k dialogu, v květnu 1989 vyhlásil v zemi stanné právo a počátkem června ve spolupráci s tehdejším předsedou ústřední vojenské komise Teng Siao-pchingem nařídil armádě, aby proti účastníkům prodemokratických protestů na náměstí Nebeského klidu zakročila.

Až tisíce obětí

Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti účastníkům protestů, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi.

Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech jsou v Číně nadále přísně cenzurovány. 

Pro čínskou vládu byl masakr kvůli drtivé kritice ze zahraničí dlouho velkým traumatem. Evropské hospodářské společenství, předchůdce EU, reagovalo na potlačení studentských demonstrací zmrazením diplomatických vztahů (obnoveny byly v roce 1992) a zavedením zbrojního embarga, jež stále platí. USA krátkodobě uvalily sankce na mezivládní obchod.

Li Pcheng se stal jedním z nejneoblíbenějších politiků Číny a jeho kandidatura na funkci předsedy parlamentu v roce 1998 vyvolala vlnu otevřených písemných protestů čínských domácích i exilových disidentů.

8 minut
Sinoložka Zádrapová: Na čínských sociálních sítích je zakázán i emotikon svíčky
Zdroj: ČT24
8 minut
Sinolog Jirouš: Stranická linie je taková, že 4. června se na náměstí Tchien-an-men nic nestalo
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci se vrací do pohraničních kibuců, ne všichni ale zůstávají

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.
před 2 hhodinami

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 11 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 17 hhodinami
Načítání...