Teng Siao-pching

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Provázanost světových mocností Číny a USA dnes není překvapivá. Spojené státy jsou největším odběratelem čínského zboží, Čína je zase druhým největším držitelem amerických vládních dluhopisů. Před 50 lety ale bylo vše jinak. Bílý dům odmítal komunistický režim uznat a bránil jeho zapojení do mezinárodních struktur. Teprve návštěva prezidenta Richarda Nixona v únoru 1972 v Pekingu započala vzájemné sbližování, které vedlo k navázání diplomatických styků.

Komunistická strana Číny schválila prohlášení, které vyzdvihuje její „hlavní úspěchy a historické zkušenosti“. Dokument je vnímán jako další krok k posílení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga usilujícího o třetí funkční období v čele státu. Strana prohlášení přijala na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ústředního výboru, informovala agentura Reuters.

Od vzniku Čínské lidové republiky (ČLR) uplynulo 70 let. Prvního října 1949 ji slavnostně vyhlásil komunistický vůdce Mao Ce-tung v záplavě rudých vlajek na pekingském náměstí Nebeského klidu. Od té doby země prošla hladomorem, zřídila převýchovné tábory, zažila společenský rozvrat, ale i strmý hospodářský vzestup. Nevídané oslavy 70. výročí začaly v úterý v Pekingu vojenskou přehlídkou.

V pondělí zemřel ve věku devadesáti let bývalý čínský premiér Li Pcheng. Politik, který si vysloužil nelichotivou přezdívku „řezník z Pekingu“, stál za krvavým potlačením prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Zmínky o masakru v zemi dosud podléhají cenzuře.