Komunistická strana Číny schválila prohlášení, které vyzdvihuje její „hlavní úspěchy a historické zkušenosti“. Dokument je vnímán jako další krok k posílení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga usilujícího o třetí funkční období v čele státu. Strana prohlášení přijala na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ústředního výboru, informovala agentura Reuters.
„(Prohlášení) vyzdvihuje novou éru vlády komunistické strany pod vedením Sia, čímž bude Si postaven na roveň Mao Ce-tunga a Teng Siao-pchinga,“ prohlásil počátkem týdne čínský politolog Jang Jang. Dokument zakotvuje roli Sia jako vůdce a určuje směr do budoucna.
Prohlášení přijala strana za zavřenými dveřmi. Plenárního zasedání se zúčastnilo kolem tří set sedmdesáti vysokých stranických představitelů.
Podle Reuters jde o třetí přelomové prohlášení ve stoleté historii komunistické strany. První bylo vydáno v roce 1945 v době zakladatele moderní Číny Mao Ce-tunga. Druhé vydal v roce 1981 Teng Siao-pching, který zahájil politiku reforem a otevírání země zahraničním investorům.
„Na rozdíl od prvních dvou se nezakládá na plně demokratické diskusi uvnitř strany, ani na správné nebo nesprávné linii. Postrádá sebereflexi a sebekritiku,“ hodnotí dokument nezávislý čínský politolog Wu Čchiang.
„Si Ťin-Pching posílil autoritu už dávno, teď ale zahajuje finální fázi cesty k doživotní vládě,“ přiblížila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Příští rok na podzim se totiž koná zásadní stranický sjezd, který nejspíš potřetí zvolí Sia tajemníkem komunistické strany. Funkce tajemníka je důležitější než pozice prezidenta.
Po smrti Maa se čínští komunisté dohodli, že vůdce a vedení strany se bude střídat po dvou pětiletých obdobích. Smyslem bylo zabránit nastolení dalšího kultu osobnosti. Kroky současného prezidenta jsou proto bezprecedentní. „Správně se měla k moci dostat další generace,“ vysvětluje Šámalová.
Si chce zastínit své předchůdce
Si může teoreticky vládnout neomezeně dlouho. V roce 2018 čínský parlament z ústavy vyškrtl klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dvě po sobě jdoucí období.
Si stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012. Prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga.
Prezident systematicky pracuje na tom, aby zastínil své předchůdce Chu Ťin-tchaa a Ťiang Ce-mina. Zbavil se také lidí, kteří jim byli loajální. Ve svých projevech Si používá stejné obraty jako Mao. Vedle slov boj nebo zápas často opakuje frázi o „dosažení společné prosperity“.
V zájmu společné prosperity Si nařizuje regulaci ekonomiky. Usměrňuje například firmy, které byly výkladní skříní čínského kapitalismu. Bohatí majitelé mají na prosperitu přispívat ze svého.
„Na povrchu se drží socialismu, ale ve skutečnosti se (Čína) od ideologie odchýlila. Stala se pravicovým totalitním státem s extrémní polarizací mezi bohatými a chudými. Jde o formu nadvlády tvrdého státního kapitalismu,“ analyzuje situaci Wu.
