Peking se chystá uměle zasněžit svou zimní olympiádu. Ekologové vyjadřují obavy

Hory, v nichž se budou konat alpské disciplíny na nadcházejících zimních olympijských hrách v Pekingu, se pyšní nádhernými scenériemi a úchvatnými sjezdovkami, ale chybí jim poměrně důležitá věc: opravdový sníh, napsal zpravodajský server The Guardian. Čína ho chce nahradit sněhem umělým – a to je podle ekologů problém.

Od ledna do března letošního roku napadly v Národním lyžařském středisku v Jen-čchingu, které leží asi 55 kilometrů na severovýchod od Pekingu, pouhé dva centimetry sněhu. Podle údajů, které shromažďují meteorologické internetové stránky worldweatheronline.com, zaznamenaly větší sněhovou nadílku než Jen-čching například Londýn, Paříž nebo Madrid.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je nyní pod sílící palbou otázek ohledně ekologického dopadu Her, které mají začít už za tři měsíce – 4. února 2022. Odborníci spočítali, že během olympijských her v Pekingu bude potřeba zhruba 49 milionů litrů vody na vytvoření umělého sněhu.

„Z hlediska trvalé udržitelnosti by to mohly být nejhorší Hry, jaké se kdy konaly,“ řekla profesorka Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „V těchto horách není prakticky žádný přírodní sníh,“ dodala s tím, že umělý sníh je náročný na spotřebu vody a energie, poškozuje zdraví půdy a způsobuje erozi.

I samotní činovníci MOV ve zprávě o hodnocení nabídky v červnu 2015 upozornili, že Jen-čching, plánované dějiště sjezdového lyžování, a Čang-ťia-kchou, kde se mají konat závody v běhu na lyžích, skocích na lyžích a snowboardingu, mají každoročně skrovné sněhové srážky a během OH by byly zcela závislé na umělém sněhu.

Konkurenční Stockholm, Oslo a Mnichov ale nakonec své kandidatury na pořádání Her stáhly kvůli nákladům nebo proto, že nezískaly podporu veřejnosti… a Jen-čching už připravuje infrastrukturu na zasněžování. Zhruba dvě stě sněhových děl na svazích zdejších hor bude vodou zásobovat síť potrubí a příkopů.

Jak vzniká umělý sníh

Zatímco skutečný sníh vzniká v mracích ze shluků drobných ledových krystalků, umělý sníh se vyrábí z vodních kapek mrznoucích do ledových kuliček. To obvykle znamená tvrdší sjezdovku a profesionální lyžaři často dávají umělému sněhu přednost, protože je rychlý a s vysokou přilnavostí.

Není to poprvé, co MOV pro konání alpských lyžařských disciplín vybral místo, kde je více skal než sněhu. Poslední zimní olympijské hry se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu, kde kvůli chladnému, ale suchému klimatu bylo rovněž potřeba obrovské množství umělého sněhu.

Justin Francis, člen britské vládní Rady pro udržitelné podnikání a výkonný ředitel cestovní kanceláře Responsible Travel, uvedl: „Olympijské hry jsou světovou přehlídkou zimních sportů a je mimořádné, že se konají v místě, které je závislé na umělém sněhu. OH nás inspirují ke sportu, ale také k tomu, abychom přispěli k udržitelnosti planety. Ale v tomto případě jde o hodně špatné poselství.“

Sjezdovky v přírodní rezervaci

A to nejsou jediné obavy, které ZOH v Pekingu provázejí. Podle zprávy MOV, která v roce 2015 hodnotila čínskou kandidaturu, má dějiště alpských disciplín sousedit s národní přírodní rezervací Sung-šan, která se rozkládá na ploše 4600 hektarů. V srpnu 2015 časopis Nature informoval o obavách vědců, podle kterých lyžařský areál zasahuje až na území parku.

Mezi znepokojenými odborníky byl i Wang Si z Čínské akademie věd, který umístil na internet příspěvek zobrazující mapu se sjezdovkami pro alpské lyžování, které začínají i končí v chráněné přírodní rezervaci. Jeho příspěvek se dočkal 240 000 zobrazení a více než tisíce přeposlání, než z internetu zmizel.

Starosta Jen-čchingu později uvedl, že hranice rezervace byly v příspěvku změněny a žádná z olympijských tratí přes chráněné území nevede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 8 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 11 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...